Pierre Mendès France (11. ledna 1907 – 18. října 1982) byl francouzský politik židovského původu. V letech 1954–1955 byl premiérem Francie. Byl též ministrem hospodářství (1944–1945), ministrem zahraničních věcí (1954–1955) a státním ministrem (1956). Během jeho pobytu v úřadu francouzská armáda opustila Vietnam, za což byl kritizován nacionalistickými kruhy, často s antisemitským podtextem. Učinil také první kroky k nezávislosti Tuniska a Maroka. Byl představitelem Radikální strany.
Život Narodil se do asimilované židovské rodiny. Získal sekulární vzdělání. Vystudoval právo na École Libre des Sciences Politiques. V roce 1924 pomáhal zakládat antifašistickou studentskou organizaci Ligue d'Action Universitaire Républicaine et Socialistes.
V roce 1932 byl zvolen prvně do Národního shromáždění, ve svých 25 letech byl tehdy nejmladším poslancem. V roce 1935 byl zvolen starostou města Louviers, tuto funkci zastával až do roku 1958 (s přerušením během druhé světové války). Podporoval ideu Lidové fronty. Stavěl se proti politice nezasahování do španělské občanské války. V roce 1938 se stal náměstkem ministra financí.
Po německé okupaci utekl do Casablancy. Vichystický režim ho kvůli tomu obviňoval z dezerce. V roce 1940 byl v Casablance zatčen a následně odsouzen k šesti letům vězení. V roce 1941 se mu podařilo z vězení uprchnout. Nějaký čas se skrýval v Grenoblu, poté uprchl přes Ženevu a Lisabon do Londýna, kde se připojil k De Gaullovu hnutí Svobodná Francie. Připojil se též k britskému letectvu a provedl asi tucet bombardovacích operací. V roce 1944 zastupoval exilovou francouzskou vládu na proslulé konferenci v Bretton Woods, kde byly založeny Světová banka a Mezinárodní měnový fond.
Po osvobození byl jmenován ministrem hospodářství v první de Gaulleově vládě. De Gaulle ovšem oproti jeho návrhům upřednostňoval laissez faire politiku ministra financí René Plevena, a tak Mendès France v dubnu 1945 podal demisi.
Začal pracovat v mezinárodních organizacích: stal se členem výkonného výboru Mezinárodního měnového fondu a Světové banky a v letech 1947 až 1951 byl francouzským zástupcem v Ekonomické a sociální radě OSN.
V 50. letech začal kritizovat francouzský kolonialismus a vyzýval ke stažení francouzských vojsk z Indočíny. Jakmile se stal premiérem, uzavřel s Viet Minhem příměří. Zahájil též jednání o nezávislosti Maroka a Tuniska. Jeho vláda padla právě kvůli jeho antikolonialistickým snahám v Maghrebu.
V roce 1956 působil jako ministr bez portfeje ve vládě Guye Molleta, ale rezignoval na prostest proti tvrdému postupu v Alžírsku. Brzy patřil k minimu francouzských politiků, kteří kritizovali francouzský postup během suezské krize. François Mitterrand později ocenil Mendèsův průkopnický antikolonialismus slovy: "Pierre Mendès-France probudil naše svědomí."
V roce 1958 se stavěl proti De Gaullově návratu k moci a jeho změně politického systému. V roce 1959 se rozešel s Radikální stranou a vstoupil do malé strany odpadlíků ze Socialistické strany. V prezidentských volbách roku 1965 podporoval Françoise Mitterranda. V roce 1968 podporoval radikální studentské hnutí. V roce 1969 se definitivně stáhl z veřejného života.
Reference
Externí odkazy
Heslo v encyklopedii Britannica Biografie na stránkách Institutu Pierra Mendèse France
Kategorie:Osobnosti francouzského odboje během druhé světové války Kategorie:Francouzští politici Kategorie:Francouzští ministři Kategorie:Premiéři Francie Kategorie:Francouzští Židé Kategorie:Členové Radikální strany (Francie) Kategorie:Narození v roce 1907 Kategorie:Úmrtí v roce 1982 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 11. ledna Kategorie:Úmrtí 18. října Kategorie:Narození v Paříži Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Pohřbení na Père Lachaise