Frank O. Gehry, Frank Owen Gehry či Ephraim Owen Goldberg (28. února 1929 Toronto – 5. prosince 2025 Santa Monica), byl americko-kanadský architekt, v Česku známý jako jeden z autorů Tančícího domu.
Proslavil se svým osobitým stylem, který kombinoval běžné materiály se složitými, dynamickými strukturami. Mezinárodní uznání mu přineslo zavedení organických, fluidních a kovových forem v městské estetice, což umožnilo jeho průkopnické využití softwaru vyvinutého pro letecký průmysl. Nejvýraznější ze všeho byla jeho schopnost rozkládat známé geometrické objemy a znovu je sestavovat do originálních nových forem nebývalé složitosti. Jeho četné výtvory se staly světovými turistickými atrakcemi a vytvořily takzvaný „Bilbao efekt“ (schopnost ikonické budovy podpořit cestovní ruch a oživit ekonomiku města). Jako profesor architektury na Yaleově univerzitě je spojován s dekonstruktivistickým a poststrukturalistickým hnutím.
Gehryho vliv sahá i za hranice architektury, jako designér navrhoval nábytek, šperky, lahve na alkohol a další výrobky.
Život Narodil se v roce 1929 v kanadském Torontu v chudé rodině druhé generace židovských emigrantů z východní Evropy (jeho dědeček odešel z Lodže v roce 1908). Otcem byl Irving Owen Goldberg, narozený v Brooklynu ruským židovským rodičům, pracoval v obchodě se stavebními materiály. Jeho matka, Sadie Thelma Caplanski, byla polská Židovka narozená v Lodži. Jeho kreativní schopnosti se projevovaly už v dětství. Trávil čas kreslením se svým otcem a jeho matka ho seznámila se světem umění. Stavěl si různé objekty z předmětů, které našel v rodinném obchodě s železářskými potřebami.
V roce 1947 se i s rodinou přestěhoval do Los Angeles. Ve dvaceti letech přijal křestní jméno Frank. Začal pracovat jako řidič rozvážkového vozu a studovat chemii na Los Angeles City College. Jeho zájem se však obrátil směrem k architektuře, kterou vystudoval na Univerzitě Jižní Kalifornie. V roce 1952 se oženil s Anitou Snyderovou a rodné příjmení Goldberg si v roce 1954 změnil na Gehry poté, co jeho manželka vyjádřila obavy z antisemitismu. Z manželství, které skončilo rozvodem v roce 1968, se mu narodily dvě dcery.
V letech 1954–1956 vystřídal několik zaměstnání a absolvoval vojenskou službu. Na podzim roku 1956 se s rodinou přestěhoval do Cambridge v Massachusetts, kde studoval urbanismus na Harvardské postgraduální škole designu. Studium opustil, protože jeho progresivní myšlenky o společensky odpovědné architektuře nenacházely pochopení u profesorského sboru. Založil firmu Easy Edges na výrobu nábytku z kartonu a svými designovými židlemi z vlnité lepenky dosáhl nečekaného komerčního úspěchu. Vrátil se do Los Angeles, kde získal místo v architektonické kanceláři Victora Gruena. V roce 1957 se svým bývalým spolužákem Gregem Walshem navrhl svůj první projekt – soukromou chatu Melvina Davida v kalifornském Idyllwildu. Objekt vykazuje prvky, které se staly synonymem pro pozdější Gehryho dílo, včetně trámů vyčnívajících z vnějších stran, detailů dřeva z borovice douglasky se svislými vlákny a odhalených nedokončených stropních trámů. Patrné jsou také silné asijské vlivy, pramenící z jeho nejranějších inspirací. Poté dva roky pracoval s architekty Pereirou a Luckmanem v Los Angeles.
Rok 1961 strávil Gehry v Paříži u francouzského architekta André Remondeta. V Evropě studoval díla Le Corbusiera a Balthasara Neumanna a přitahovaly ho francouzské gotické kostely. Po návratu do USA založil roku 1962 v Los Angeles vlastní firmu Frank O. Gehry Associates, v roce 2001 přejmenovanou na Gehry Partners, LLP. Jeho první zakázky byly v jižní Kalifornii, kde navrhl řadu komerčních staveb s inovativními prvky, např. obytné domy ve čtvrti Venice v Los Angeles, sídlo společnosti Rouse Company v Columbii v Marylandu nebo nákupní centrum Santa Monica Place. náhled|Gehryho dům v Santa Monice Během 70. let se často stýkal se soudobými losangeleskými umělci a jejich tvorba ho začala ovlivňovat. První stavbou v experimentálním stylu byla přestavba a přístavba jeho vlastního rodinného domu v Santa Monice v letech 1978–1979 pro novou rodinu. Od roku 1975 byl Gehry ženatý s Bertou Isabel Aguilerou z Panamy. Měli dva syny. Po narození prvního syna se rodina v roce 1977 přestěhovala do většího domu v Santa Monice. Dům, původně postavený v roce 1920 v koloniálním stylu, rozšířil do tří světových stran, přičemž nová přístavba včetně plotových dílů z pletiva, vlnitého pozinkovaného plechu a dřevotřísky zahalila stávající dům do jakéhosi pláště. Přes různé průhledy byla původní stavba stále viditelná. V roce 1980 budova získala ocenění od Amerického institutu architektů (AIA). Gehry žil v tomto domě až do své smrti. Byl naturalizovaným občanem USA, ponechal si však i kanadské občanství. Byl vášnivým fanouškem ledního hokeje a také členem kalifornského jachtařského klubu v Marina del Rey, rád se plavil na své jachtě s trupem ze skelných vláken s názvem „Foggy“.
Mezi Gehryho veřejné budovy dokončené v 80. letech 20. století v Los Angeles patří mořské akvárium Cabrillo (1981) ve čtvrti San Pedro nebo letecké muzeum (1984). V jeho práci se stále více objevovaly kreativní prvky. Řada jeho děl z tohoto období obsahovala neobvyklý dekorativní motiv ryby a navrhl řadu lamp a dalších užitkových předmětů ve tvaru hadů a ryb.
V roce 1989 Gehry obdržel Pritzkerovu cenu za architekturu. Začal také dostávat větší národní i mezinárodní zakázky. Byl pověřen stavbou továrny na nábytek Vitra ve švýcarské Basileji a v roce 1989 dokončil svou první stavbu v Evropě, soukromé muzeum firmy Vitra ve Weil am Rhein v Německu. Jedním z prvních veřejných projektů Gehryho v Evropě je Barcelonská ryba – obrovská socha ryby, která je součástí obchodního komplexu navrženého pro olympijské hry v Barceloně 1992 a slouží jako dominanta v olympijské vesnici. Tato socha ryby se stala také milníkem v historii společnosti Frank O. Gehry & Associates a zahájila používání digitálních technologií při projektování a realizaci. Finanční a časová omezení projektu přiměla Jamese M. Glympha, partnera firmy, k hledání počítačového programu, který by usnadnil proces navrhování a konstrukce, což vedlo k přijetí programu CATIA (počítačem podporovaná trojrozměrná interaktivní aplikace). Socha byla modelována ve 3D a dodána výrobcům jako 3D model. Trojrozměrné, počítačem podporované navrhování, vyvinuté pro letecký průmysl společností Dassault Systemes, umožnilo Gehrymu vytvořit další technologicky sofistikovaná mistrovská díla. Brzy následovaly další významné zakázky, jako Weismanovo muzeum umění v Minneapolisu (1993), Cinémathèque Française v Paříži (1994) a Tančící dům v Praze (1996). Ve Frankfurtské čtvrti Goldstein bylo v letech 1994–1996 realizováno několik Gehryho budov pro projekt sociálního bydlení.
V roce 1997 se Gehry dostal na novou úroveň mezinárodního uznání po otevření Guggenheimova muzea v Bilbau, které se proslavilo svým výrazným designem a pozitivním ekonomickým dopadem na město. Od té doby Gehry pravidelně získával významné zakázky a etabloval se jako jeden z nejvýznamnějších světových architektů. Mezi jeho nejlépe přijatá díla v USA patří několik koncertních sálů pro klasickou hudbu (síň Walta Disneyho v Los Angeles, pavilon Jaye Pritzkera v Chicagu, New World Center v Miami), akademické budovy (Stata Center na MIT v Cambridgi, knihovna Petera B. Lewise na Princetonské univerzitě), muzea (Muzeum popkultury v Seattlu), komerční budovy (IAC v New Yorku) a také obytné budovy, jako je Gehryho první mrakodrap Beekman Tower v New Yorku (nyní známý jako 8 Spruce), památník Dwighta D. Eisenhowera ve Washigtonu D.C. Mezi jeho významné projekty mimo USA patří budova Dr. Chau Chaka na Technické univerzitě v Sydney (2015), Biomuseum v Panamě (2014), muzeum nadace Louise Vuittona v Paříži (2014), umělecké centrum LUMA v Arles (2021), Guggenheimovo muzeum v Abú Dhabí (2026), mrakodrap Forma v rodném Torontu (2026).
V průběhu let propůjčil Gehry své nápadité návrhy řadě výrobků mimo oblast architektury, včetně rybích lamp (ryba se stala opakujícím se motivem v Gehryho díle), lahve vodky Wyborovka, náramkových hodinek pro společnost Fossil, šperků pro Tiffany & Co. a trofeje pro Světový pohár v hokeji. Vytvořil fantaskní design pro pamětní láhev koňaku Hennessy XO ke 150. výročí. Jako milovník hudby se Gehry v pozdním věku uplatnil i v roli operního scénografa. V roce 2012 vytvořil kulisy pro Mozartovu operu Kouzelná flétna v Los Angeles, roku 2015 navrhl scénu pro operu Leoše Janáčka Osud v New Yorku a Gluckovu operu Orfeus a Eurydika v inscenaci v Berlínské státní opeře. Vytvořil kulisy pro operu Ifigenie Wayne Shortera, která měla premiéru v Cutler Majestic Theatre v Bostonu v roce 2021 .
Spoluzaložil společnost Turnaround Arts: Kalifornie, neziskovou organizaci, která podporuje umělecké vzdělávání v nejchudších školských obvodech státu. Přestavěl starou bankovní budovu v Inglewoodu na jihu Los Angeles a vytvořil v ní nový domov pro mládežnický orchestr Losangeleské filharmonie (YOLA) a navrhl bydlení pro veterány bez domova v západním Los Angeles.
Frank Gehry zemřel na krátké respirační onemocnění ve svém domě v Santa Monice dne 5. prosince 2025 ve věku 96 let.
V roce 2006 byl o architektovi a jeho díle natočen celovečerní dokumentární film Sketches of Frank Gehry režiséra Sydneyho Pollacka.
Projekty a realizace náhled|Weisman Art Museum v Minneapolis náhled| Tančící dům v Praze (výběr) vlastní rodinný dům – Santa Monica, Kalifornie, USA – 1979 Santa Monica Place – Santa Monica, Kalifornie, USA – 1980 Engineering Center University of California – Irvine, Kalifornie, USA – 1988 Edgemar Development – Santa Monica, Kalifornie, USA – 1988 Vitra Design Museum – Weil am Rhein, Německo – 1989 Schnabel Residence – Brentwood, Kalifornie, USA – 1989 Chiat Day – Venice, Kalifornie, USA – 1991 Centrum Vitra – Birsfelden, Švýcarsko – 1994 American Center – Paříž, Francie – 1994 Guggenheimovo muzeum – Bilbao, Španělsko – 1997 Tančící dům, spolu s Vladem Milunićem – Praha – 1996 Experience Music Project – Seattle, USA – 2000 DZ Bank – Berlín, Německo – 2001 Walt Disney Concert Hall – Los Angeles, USA – 2003 Millennium Park – Chicago, USA – 2004 Ray and Maria Stata Center (MIT budova 32) – Cambridge, Massachusetts, USA – 2004
Ocenění Pritzkerova cena (1989) Premium Imperiable (1992) Wolfova cena za umění (1992) Zlatá medaile Amerického institutu architektů AIA (1999) Zlatá medaile RIBA (2000) Zlatá medaile za architekturu od Americké akademie umění a literatury (2002) Prezidentská medaile svobody (2016) od Baracka Obamy
Galerie
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
gehrypartners.com – architektonická firma gehrytechnologies.com – technologická firma
Frank Owen Gehry – heslo na archiweb.cz
Kategorie:Američtí architekti Kategorie:Židovští architekti Kategorie:Laureáti Pritzkerovy ceny Kategorie:Nositelé Prezidentské medaile svobody Kategorie:Nositelé Wolfovy ceny za umění Kategorie:Kanadští Židé Kategorie:Naturalizovaní občané USA Kategorie:Narození v Torontu Kategorie:Narození v roce 1929 Kategorie:Narození 28. února Kategorie:Úmrtí 5. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 2025 Kategorie:Úmrtí v Santa Monice Kategorie:Muži Kategorie:Držitelé Ceny Praemium Imperiale