Petřín (německy Laurenziberg nebo také LaurenzbergMapa v: Brockhaus Konversationslexikon. F. A. Brockhaus in Leipzig, Berlin und Wien, 14. Auflage, 1894-1896. Dostupné z: https://www.retrobibliothek.de/retrobib/seite.html?id=5182804&imageview=true, 10. ledna 2025., latinsky Petrin) je 331 m vysoký kopec v centru Prahy. Na jeho vrcholu stojí Petřínská rozhledna a mnoho jiných objektů. Samotný vrchol se nachází v areálu bašty sv. Vavřince. Na Petříně najdeme skály zejména z pískovce.
Historie náhled|vlevo|Křížová cesta, Petřín Petřín vystřídal v průběhu staletí několik názvů: Petřín, Hora, Kopec, Vrch sv. Vavřince (odtud německý název Laurenziberg – z lat. Laurentius Vavřinec a Berg hora, kopec), posledně jmenovaný podle zasvěcení kostela stojícího na jeho temeni. Kronikář Kosmas popisuje Petřín jako velmi skalnaté místo; pro velké množství skal (latinsky petra) se mu údajně začalo říkat Petřín (qui a petris dicitur Petrin).KOSMAS. Kosmova kronika česká. 7. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 2005. . str. 31.
Od nepaměti se zde lámal kámen – opuka, ze kterého se v Praze postavila řada staveb, včetně prvních kostelů na Pražském hradě nebo mostu přes Vltavu. První historická zmínka o petřínských lomech pochází od Mnicha sázavského, který napsal, že kameny z nich dal opat Silvestr vydláždit kostel Sázavského kláštera.
Petřín je v písemných památkách poprvé zmíněn roku 1108 v souvislosti s vyvražděním velmožského rodu Vršovců. Vršovci sídlili v Libici, kterou obdrželi za pomoc Přemyslovcům s povražděním části Slavníkovců v Libici roku 995. Sami Vršovci pak byli roku 1108 jako „hloupá hovada skoleni a jiní na hoře Petříně sťati“.Kosmova kronika, III/24 Poté popraviště, které stávalo v blízkosti kostela sv. Vavřince, sloužilo až do 14. století k trestání velkých protistátních přečinů.
Výrazně do dějin Petřína zasáhl císař Karel IV., když vybudováním Hladové zdi v letech 1360–1362 připojil většinu kopce k Malé Straně. Popraviště se přesunulo na druhý břeh na Šibeniční vrch pod Vítkovem, v oblasti zvané dnes U Bulhara.
Stavby náhled|upright|Petřínská rozhledna Církevní stavby kaple Jezulátka – barokní válcová stavba v Seminářské zahradě Kostel svatého Michala archanděla – dřevěný kostelík ze 17. století přenesený z Podkarpatské Rusi Kostel svatého Vavřince – barokní kostel na místě románského, katedrální chrám Starokatolické církve Křížová cesta s kaplemi Kalvárie a Božího hrobu, začíná ve stráni severně od rozhledny Strahovský klášter – nejstarší český premonstrátský klášter v místě vstupu z Petřína na Hradčany Turistické cíle Lanová dráha na Petřín – původní dráha postavená společně s rozhlednou Petřínská rozhledna – postavena z iniciativy Klubu českých turistů za Jubilejní výstavy roku 1891 Zrcadlové bludiště – původně pavilon KČT na Jubilejní výstavě připomínající vyšehradskou bránu Špička Hladová zeď – ohraničující Malou Stranu rozšířenou Karlem IV., v baroku rozšířenou souběžnými Mariánskými hradbami Štefánikova hvězdárna z roku 1928 pojmenovaná po spoluzakladateli Československa a astronomu M. R. Štefánikovi Letohrádek Kinských – klasicistní letohrádek na smíchovském úpatí Petřína, sídlo Národopisného muzea Národního muzea Ostatní Sloupové sluneční hodiny – u hvězdárny Restaurace Nebozízek – ve stejnojmenném parku, zchátralá barokně-klasicistní budova byla nově postavená roku 1985Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Academia, Praha 1999. čp. 411 Pomník obětem komunismu – od Olbrama Zoubka, proti Vítězné ulici Sokol Malá Strana – Sokolovna z 19. století. Mezi členy patřili českoslovenští prezidenti T. G. Masaryk, E. Beneš a K. GottwaldZAVŘEL Jan a kol.: Pražský vrch Petřín, Paseka 2002, . S. 86. Vojířova štola
Zahrady a přírodní památka náhled|Seminářská zahrada Petřínské stráně (od severu) Velká strahovská zahrada – pod Strahovským klášterem, v horní části údolíčka mezi Petřínem a Úvozem Lobkovická zahrada – zahrada stejnojmenného paláce (německého velvyslanectví) a přilehlá severní stráň Petřína Schönbornská zahrada – zahrada stejnojmenného paláce (velvyslanectví USA) Seminářská zahrada – sadově upravená severní část východní stráně Petřína Zahrada Nebozízek – část východní stráně Petřína mezi lanovou dráhou a Hladovou zdí Kinského zahrada – nad stejnojmenným letohrádkem na jihovýchodní, smíchovské stráni Petřína Na vrcholu Petřína Park u Petřínské rozhledny Růžový sad – u hvězdárny Petřína Zahrada Květnice – malá květinová zahrada v sevření hradeb poblíž Růžového sadu přírodní památka Petřín – Petřínské skalky, které lemují celé temeno kopce
Památné stromy Na Petříně roste několik památných stromů:
Jasan ve Strahovské zahradě Babyka v Seminářské zahradě Platan v Kinského zahradě
Studánky náhled|Studánka Petřínka Pramen Petřínka – v Seminářské zahradě u hlavní parkové cesty nedaleko restaurace Petřínské terasy Pod Petřínem – původně pítko, s kamenicky řešeným řečištěm v Hellichově ulici Ve Strahovské zahradě (Kaštanka) – v zalesněné stráni jihovýchodně od Strahovského kláštera Pramen sira Nicolase Wintona – obnovený v roce 2009, u vyhlídkové cesty také v horní části Velké strahovské zahrady U Památného stromu (jasanu) – nedaleko Wintonova pramenu Kinská, U jezírka (též Vodní schody), Pod Kaštankou – prameny a studánky v Kinského zahradě
Sochy a sousoší
Pomníky osobnostem Hana Kvapilová Hana Kvapilová (1860–1907), česká herečka. Socha z bílého mramoru znázorňuje sedící postavu v dlouhých šatech a s kyticí na klíně. Jejím autorem je Jan Štursa, který ji vyhotovil v roce 1913. Pod sochou je uložena urna s popelem této herečky — členky Národního divadla. Ferdinand Laub Ferdinand Laub (1832–1875), světoznámý virtuos a český houslista. K. H. Mácha náhled|upright|Pomník Karla Hynka MáchyKarel Hynek Mácha (1810–1836), český básník, narozený pod Petřínem. Bronzová socha stojící, která se pravou rukou, ve které drží pero, opírá o zídku s otevřeným sešitem a v levé ruce drží kytici šeříku. Podstavec je z leštěné žuly. Sochu vyhotovil Josef Václav Myslbek v roce 1912. Jan Neruda Jan Neruda (1834–1891) se narodil v kasárnách, stojících na úpatí Petřína. Socha znázorňuje stojící postavu, s rukama za zády, v nichž drží klobouk. Autorem bronzové sochy je Jan Simota, který ji vyhotovil v roce 1970. Vítězslav Novák Vítězslav Novák (1870–1949), český hudební skladatel. Bronzová socha znázorňuje stojící postavu v nadživotní velikosti. Vytvořil ji v roce 1950 Jan Kodet. V soše je urna s popelem skladatele, který 18. července 1949 zemřel ve východočeské Skutči. M. R. Štefánik náhled|upright|vlevo|Socha Milana Rastislava ŠtefánikaMilan Rastislav Štefánik (1880–1919), československý astronom, politik a letec. Stojící bronzová socha v letecké kombinéze, držící v ruce písemnosti. Na soše určené pro Bratislavu pracoval v letech 1928–1938 Bohumil Kafka. V roce 1952 byla socha roztavena. Na místě před Štefánikovou hvězdárnou odhalil v roce 1994 nový odlitek podle třetinového modelu tehdejší prezident Václav Havel. Jaroslav Vrchlický Jaroslav Vrchlický (1853–1912), český básník. Pískovcová socha, kterou vytvořili Josef Wagner, Antonín Wagner a Jan Sokol, znázorňuje sedící postavu s knihou v ruce a okřídlenými génii u nohou.
Další pomníky a dekorativní plastiky Pomník obětem komunismu náhled|upright|Pomník obětem komunismu Olbrama ZoubkaOlbram Zoubek vytvořil na svahu Petřína Pomník obětem komunismu (zločinů komunizmu) na Újezdě, který byl slavnostně odhalen v roce 2002. V roce 1946 byl v tomto místě slavnostně odhalen základní kámen k pomníku T. G. Masaryka ve tvaru mramorového stolu, stojící poblíž ještě v roce 1968. Fontána s chlapci Nazývána U žabiček (Hrající si chlapci, nyní též Masarykovi vnuci), ukazující dvojici chlapců se šesti žabkami a dvěma ještěrkami, hrající si s rybou u fontány. Modely pro sošky byli vnuci prezidenta T. G. Masaryka, synové Olgy Masarykové Leonard a Herbert Revilliodovi, kteří za války zahynuli v zahraničním odboji. Dílo, které mělo původně stát na Lánském zámku, vyhotovil Karel Dvořák v roce 1948. Lachtan Sochu znázorňující lachtana, vytvořil v roce 1953 Jan Lauda. Polibek Sousoší autora Josefa Mařatky z roku 1910.
Planetka Po Petříně je pojmenovaná planetka (16801) Petřínpragensis objevená Petrem Pravcem v Ondřejově v roce 1997.http://astronomia.zcu.cz/planety/planetka-16801 Planetku nebylo možné nazvat jednoduše Petřín, protože by se pletla s již existující planetkou (482) Petrina objevenou roku 1902. Pravidla pro pojmenování planetek toto nepřipouštějí.
Odkazy
Reference
Literatura
HRUBEŠ Josef, HRUBEŠOVÁ Eva, BRONCOVÁ Dagmar: Petřín a Strahov, Milpo 2008,
ZAVŘEL Jan a kol.: Pražský vrch Petřín, Paseka 2002, POLÁK, Milan et. all. Po stopách pražského vodárenství. 1. vyd. Praha : Milpo media s.r.o., 2015. 231 s.
Externí odkazy
Fotografie z Petřínské rozhledny Petřín Studánka Petřínka na www.estudanky.eu Vodní hospodářství na Petříně na Pražská příroda
Kategorie:Malá Strana Kategorie:Hradčany (Praha 1) Kategorie:Parky na Malé Straně Kategorie:Zahrady na Malé Straně Kategorie:Parky v Praze Kategorie:Zahrady v Praze Kategorie:Hory a kopce v Praze Kategorie:Hory a kopce v Pražské plošině Kategorie:Kopce pod 1000 metrů v Česku Kategorie:Životní prostředí na Hradčanech (Praha 1) Kategorie:Životní prostředí na Malé Straně (Praha 1) Kategorie:Kulturní památky na Malé Straně Kategorie:Těžba opuky v Česku