Jakub z Velkého Hlohova OFM, v jiných jazycích Jakob von Glogau, Jakób Glogowczyk, Jakub z Głogowa nebo Jacobus de Glogovia Maiori byl františkán slezského původu německé řeči činný v 2. polovině 15. století. Patřil mezi první členy františkánů observantů ve střední Evropě ve společenství vzniklém okolo Jana Kapistrána, k níž se připojil v Lipsku roku 1452. Novicát strávil ve Vratislavi, následně byl prvním představeným – kvardiánem kláštera ve Varšavě. Opakovaně, celkem čtyřikrát byl řeholníky shromážděnými na řádové kapitule zvolen provinčním vikářem, jímž byl v letech 1465-1467, 1474-1377, 1480-1485 a 1487/1488.HLAVÁČEK, Čeští františkáni... (cit.), s. 163-165. Nejprve tak řídil česko-rakousko-polský františkánský vikariát, který se však pro národnostní spory hojně rozněcované i Jakubovou zásluhou mezitím rozpadl na tři samostatné části. K jeho nechvalné pověsti přispělo i zřejmě neoprávněné vybírání peněz za odpustky spolu s propagací křížové výpravy proti husitům v Německu, kdy se získanými penězi nakonec uprchl.HLAVÁČEK, Čeští františkáni ... (cit.), s. 87. Františkánský vikariát zahrnující také české země řídil i jako člen jeho čtyřčlenného definitora, jímž byl v letech 1474/1475, 1477-1479, 1480/1481 a 1485/1486.HLAVÁČEK, Čeští františkáni ... (cit.), s. 163-165.
Jakubovým přičiněním a během jeho vedení.vikariátu byly založeny nové františkánské kláštery v Jemnici (1457), Kališi (cca 1465), městě Koło, Tachově (1466) a Těšíně (1476). O Jakubu z Hlohova viz též s. 196 a 289. Spolu s Bernardinem z Ingolstadtu se podílel na převozu kostelního náčiní a liturgických i dalších cenných knih z polských klášterů do Slezska a Německa nebo je předával minoritům, což pochopitelně zvýšilo původně národnostně podnícenou opozici a nenávist proti němu, zejména v Polsku.Memoriale ordinis ... (cit.), s.194.
Jakub z Hlohova zemřel 25. ledna 1488 během vizitace kláštera v Kadani. Pro své jazykově národnostní postoje i protiutrakvistické aktivity měl řadu horlivých příznivců i odpůrců i po své smrti. Hned při pohřbu do krypty pod hlavním oltářem byl od českých františkánů zneuctěn a popliván.HLAVÁČEK. Čeští františkáni ... (cit.), s. 63. Viz též Eberhard Ablauff de Rheno. De novella plantatione... – Národní knihovna České republiky, signatura Cheb Ms. 157, fol. 289v. Pozdější kadaňská klášterní kronika jej však hodnotí jako „muže evangelického, ve vůni svatosti“ a při opravě krypty mělo být jeho tělo nalezeno neporušené jako znamení svatosti. Byl autorem apologického protihusitského traktátu De s. Eucharistia.
Reference
Kategorie:Františkáni Kategorie:Františkáni v českých zemích Kategorie:Františkánští autoři Kategorie:Úmrtí v roce 1488 Kategorie:Úmrtí v Kadani Kategorie:Pohřbení ve františkánském klášteře v Kadani Kategorie:Muži