Vendryně (v místním nářečí a , ) je obec v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji na historickém území Těšínského Slezska, která leží na řece Olši. Žije zde obyvatel. Značnou část obyvatel tvoří početná polská menšina a velice rozšířené je zde nářečí „po naszymu“. Součástí obce je také osada Zaolší.
Název Jméno vesnice je polské, jinak ale málo jasné. Jeho základem bylo možná jméno Wędr/Wędra/Wędro, domácké podoby jména Andrzej; jméno by pak znamenalo "Wędrova ves". Jinou možností je, že šlo původně o jméno vodního toku, které bylo přeneseno na osadu na ní ležící, a jeho základem byl kořen wędr- označující vodu, jméno by pak bylo označením říčky bohaté na vodu.
Historie Obec Vendryně ležící v podhůří Těšínských Beskyd patří mezi nejstarší osady v regionu východního Slezska. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1305. Již v té době stál ve Vendryni kostel, který považují někteří badatelé za jeden z nejstarších na Těšínsku. Je zde k vidění (před oltářem) cenný zvon z první poloviny 15. století zhotovený krakovským zvonařem Johannem Freudentalem. Ve Vendryni stojí rovněž panský dvůr posledního šlechtického majitele obce barona Adama Borka postavený v 16. století. K němu patřil panský pivovar, kde se vařilo výborné pivo konkurující dokonce pivu těšínskému. Adam Borek, daroval vesnici Špitálnímu řádu milosrdných bratří přivedených do Slezska. Řád brzy založil klášter s nemocnicí a kostelem v Těšíně. V roce 1702 byla vesnice prodána za 30 000 zlatých Habsburkům. Vendryně byla chudá vesnice. Rolníci měli málo polí a pastviny chyběly. V roce 1849 bylo z 340 rodin (1 519 osob) pouze 26 rodin rolníků, 91 rodin chalupníků a až 223 rodin bezzemků, kteří v té době žili hlavně z práce na u místních hospodářů jakož i z těžby železné rudy a kamene, vypalování vápna (těžba vápna skončila v roce 1965). Rozvoj Vendryně nastal v 19. století v souvislosti se založením třineckých železáren. Vendryňská vápenka dodávala vápno pro hutě, jež vendryňské občany v hojné míře zaměstnávaly.
Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 byl počet obydlí ve vesnici 301 a občanů bylo 2 587, z toho 2 559 trvale registrovaných, 788 (30,5%) bylo katolíků, 1 783 (68,9%) protestantů, 16 (0,6%) židů, 2 491 (96,3%) polsky, 62 (2,4%) německy a 6 (0,2%) česky hovořících.
V roce 1906 bylo v obci zřízeno sídlo nejstarší polské gymnastické společnosti v rámci Polského tělocvičného spolku „Sokol“ („Sokół”). V době vytvoření měla společnost přes 40 členů. Gymnasté jsou aktivní i dnes. V obci aktivně působí MK PZKO.
Obyvatelstvo
Obecní správa a politika Mezi lety 1869–1979 Vendryně byla obcí v okrese Český Těšín (1869–1950) (v letech 1869–1910 Těšín) a později v okrese Frýdek-Místek. Od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1994 patřila jako část statutárního města k Třinci a od 1. ledna 1995 je opět samostatnou obcí.
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 7. května 1997.
Blason znaku: Modro-červeně polcený štít. V pravém poli vyniká polovina zlaté orlice s červenou zbrojí, v levém tři stříbrné mušle pod sebou.
Blason vlajky: Červený list s modrým svislým žerďovým pruhem s polovinou žluté orlice s červenou zbrojí, širokým jednu třetinu délky listu. U orlice v červeném poli tři bílé mušle pod sebou. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Zlatá Těšínská orlice symbolizuje nejen obecně geografickou příslušnost k regionu Těšínska, nýbrž také někdejší přímou vazbu obce k dominiu těšínské knížecí komory, jehož součástí byla Vendryně od roku 1702. Druhou z dvojice figur vendryňského znaku a vlajky pak představuje trojice pod sebou položených svatojakubských mušlí. Jejich počet vystihuje počet tří starých vsí Vendryně, Lidéřovic a Rybářovic, z nichž vznikla pozdější obec Vendryně a mušle současně symbolizují i počet tří národností, jež se v minulosti i dnes setkávaly a setkávají na multijazyčném území Těšínska.
Volby do zastupitelstva Datum volebZvolení zastupiteléStarosta 1998 Zvolení zastupitelé Stefan Kujawa1. listopadu – 2. listopadu 2002 Zvolení zastupitelé Rudolf Bilko20. října – 21. října 2006 Zvolení zastupitelé Rudolf Bilko15. října – 16. října 2010 Zvolení zastupitelé Rudolf Bilko10. dubna – 11. října 2014 Zvolení zastupitelé Bohuslav Raszka5. října – 6. října 2018 Zvolení zastupitelé Raimund Sikora
Doprava Vesnice leží na hlavní elektrizované železniční trati Bohumín–Čadca na ní se nachází stejnojmenná zastávka, silnici první třídy I/11 a silnici druhé třídy II/474.
Pamětihodnosti Kostel svaté Kateřiny Vendryňské vápenky – pece na pálení vápna z počátku 19. století Památník obětem 2 světové války na stránkách ministerstva obrany
Osobnosti Jiří Cieńciała (* 1950), politik Ewa Farna (* 1993), zpěvačka František Frištenský (1887–1965), zápasník a sedlák. Bratr Gustava Frištenského. Ve Vendryni žil v letech 1919 až 1925. Beata Hlavenková (* 1978), jazzová pianistka a skladatelka Josef Holeksa (1934–2014), fotbalista-obránce Eduard Kowala (1926–2017), salesián-koadjutor, misionář v Hongkongu. Georg Michalsen (1906–1993), důstojník SS, válečný zločinec, účastník Operace Reinhard Jan Szeruda (1889–1962), profesor teologie, biskup Czeslaw Walek (* 1975), právník a aktivista Jan Wojnar (1944–2014), konceptuální umělec
Partnerské obce Goleszów, Polsko Čierne, Slovensko
Galerie
Odkazy Reference
Související články TJ Vendryně
Externí odkazy
Panoramatická mapa Vendryně a okolí Sportovci Vendryně
Kategorie:Vesnice v okrese Frýdek-Místek Kategorie:Obce v Českém Slezsku Kategorie:Obce v okrese Frýdek-Místek Kategorie:Sídla v Podbeskydské pahorkatině Kategorie:Sídla ve Slezských Beskydech Kategorie:Sdružení obcí Jablunkovska