1808

1808 (MDCCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Události 1. ledna – Spojené státy americké přijaly zákon zakazující dovoz otroků. 8. ledna – Rakouský císař František I. založil Císařský rakouský řád Leopoldův na památku svého otce Leopolda II. 22. ledna – Portugalská královská rodina utekla před francouzskou armádou do brazilského Rio de Janeria, odkud vládla do svého návratu v roce 1820. 2. února – Napoleon Bonaparte vojensky obsadil Řím. 6. února – Americká velrybářská loď Topaz znovuobjevila ostrov Pictairn v Tichém oceánu, kde se v roce 1789 usadili vzbouřenci z lodi Bounty. 21. února – Ruská armáda bez vyhlášení války překročila finské hranice a začala Finská válka mezi Ruskem a Švédskem. 2. března – Ruská armáda obsadila Helsinky. 8. března – Brazílie se stala sídlem portugalského krále a říše. 11. března – Rusko obsadilo Tampere. 13. března – Frederik VI. se stal dánským králem. 14. března – Dánsko vyhlásilo válku Švédsku. 17. března – Napoleon Bonaparte založil Centrální konzistoř, která měla spravovat židovské obce ve Francii. 19. března – Španělským králem se stal Ferdinand VII. 6. května musel na nátlak Napoleona Bonaparta abdikovat. 22. března – Rusko obsadilo Turku. 16. dubna – Švédská a ruská armáda se střetly u Pyhäjoki na pobřeží Botnického zálivu. 2. května – Začala Španělská válka za nezávislost. 3. května – Rusko dobylo finskou pevnost Suomenlinna. 22. května – Hromadný pád meteoritů u Stonařova. Během 8 minut spadlo 200–300 meteoritů. 6. června – Josef Bonaparte se stal španělským králem. 16.–19. července – V Bitvě u Bailénu padlo 2 443 vojáků a španělská armáda porazila francouzskou. 27. září–14. října – Na kongresu v Erfurtu jednali Napoleon Bonaparte a ruský car Alexandr I. 15. listopadu – Mahmut II. se na více než 30 let stal osmanským sultánem. 30. listopadu – V Bitvě u Somosierry porazila francouzská armáda španělskou. 20. prosince – V londýnském Covent Garden shořelo divadlo. Na jeho místě byla v roce 1858 postavena Royal Opera House. 22. prosince – na Beethovenově koncertu v Divadle na Vídeňce zazněla mimo jiné premiéra skladatelovy páté a šesté symfonie.

Probíhající události 1803–1815 – Napoleonské války 1804–1813 – Rusko-perská válka 1804–1813 – První srbské povstání 1806–1812 – Rusko-turecká válka 1806–1814 – Kontinentální blokáda 1808–1809 – Finská válka 1808–1814 – Španělská válka za nezávislost

Vědy a umění 25. dubna – Byla založena Pražská konzervatoř. Maxmilián I. Josef Bavorský založil v Mnichově Akademii výtvarných umění Byla založena Bělehradská univerzita. Johann Wolfgang von Goethe vydal první díl Fausta. V Rimavské Bani na Slovensku byla založena Malohontská učená spoločnosť.

Narození

Česko náhled|upright|Josef Kajetán Tyl (* 4. února) 20. ledna – Franz Taschek, rakouský a český právník, velkostatkář a politik († 3. června 1867) 4. února – Josef Kajetán Tyl, dramatik a spisovatel († 11. července 1856) 6. února – Ferdinand Rotter starší, textilní podnikatel a politik německé národnosti († 3. dubna 1867) 1. března – Wenzel Hocke, severočeský katolický kněz (* 8. ledna 1732) 7. dubna – František Matouš Klácel, básník, novinář a filosof († 17. března 1882) 12. dubna – Jan Pavel Martinovský, hudební skladatel († 7. listopadu 1873) 15. dubna – František Bedřich Kott, hudební skladatel, varhaník a zpěvák († 29. dubna 1884) 14. června – Leopold Lažanský z Bukové, rakouský úředník a moravský místodržitel († 7. listopadu 1860) 19. června – Franz Xaver Chwatal, klavírista a hudební skladatel († 24. června 1879) 27. června – Jan Koppel, rektor olomoucké univerzity († 11. září 1866) 28. června – Franz von Hein, ministr spravedlnosti Rakouského císařství († 18. února 1890) 5. července – Hynek Jakub Heger, autor první české těsnopisné soustavy († 11. května 1854) 8. července – Hynek Zátka, podnikatel a politik († 26. března 1886) 15. července – Josef Jaromír Štětka, lékař a politik († 10. dubna 1878) 24. srpna – Bedřich Schnell, mecenáš († 10. května 1897) 13. listopadu – Josef Pfeiffer, podnikatel a politik německé národnosti († 4. února 1869) 5. prosince – Johann Anton Starck, poslanec rakouské říšské rady († 22. května 1883) 23. prosince – Jan Miloslav Haněl, lékař a národní buditel († 3. května 1883)

Svět náhled|upright|Napoleon III. (* 20. dubna) náhled|upright|Andrew Johnson (* 29. prosince) 13. ledna – Salmon P. Chase, americký právník a politik († 7. května 1873) 18. ledna – Vilemína Dánská, dánská korunní princezna († 30. května 1891) 27. ledna – David Strauss, německý teolog, filozof a spisovatel († 8. února 1874) 1. února – Luisa Pruská, rodem pruská a sňatkem nizozemská princezna († 6. prosince 1870) 5. února – Carl Spitzweg, německý malíř († 23. září 1885) 20. února – Josiah Johnson Hawes, americký fotograf ( † 7. srpna 1901) 26. února – Honoré Daumier, francouzský malíř a sochař († 10. února 1879) 25. března – José de Espronceda, španělský básník († 23. května 1842) 8. dubna – Eugène Bourdon, francouzský fyzik († 29. září 1884) 10. dubna – Auguste Franchomme, francouzský violoncellista a hudební skladatel († 21. ledna 1884) 13. dubna – Antonio Meucci, italský vynálezce († 18. října 1889) 16. dubna – Eugène Emmanuel Amaury Duval, francouzský malíř († 25. prosince 1885) 20. dubna Auguste Léopold Protet, francouzský kontradmirál († 17. května 1862) Napoleon III., francouzský císař († 9. ledna 1873) 22. května – Gérard de Nerval, francouzský spisovatel († 26. ledna 1855) 3. června – Jefferson Davis, první a jediný prezident Konfederovaných států amerických († 6. prosince 1889) 17. června – Henrik Wergeland, norský spisovatel a básník († 12. července 1845) 20. června – Samson Rafael Hirsch, německý rabín († 31. prosince 1888) 8. července – George Robert Gray, anglický zoolog († 6. května 1872) 13. července – Patrice de Mac-Mahon, třetí prezident Francie († 8. října 1893) 19. července – Augustin Alexis Damour, francouzský mineralog († 22. září 1902) 25. července – Johann Benedict Listing, německý matematik († 24. prosince 1882) 4. srpna – Johann von Oppolzer, rakouský lékař († 16. dubna 1871) 30. srpna – Ludovika Bavorská, bavorská vévodkyně († 26. ledna 1892) 6. září – Abd al-Kádir, alžírský islámský učenec († 26. května 1883) 5. října – Wilhelm Weitling, teoretik komunismu německého původu († 25. ledna 1871) 6. října – Frederik VII., dánský král († 15. listopad 1863) 2. listopadu – Jules Barbey d’Aurevilly, francouzský spisovatel († 23. dubna 1889) 23. listopadu – Cardale Babington, anglický botanik a entomolog († 22. července 1895) 4. prosince Maxmilián Josef Bavorský, bavorský vévoda († 15. listopadu 1888) Joseph Gabet, francouzský misionář († 3. března 1853) 26. prosince – Albert Grisar, belgický operní skladatel († 15. června 1869) 29. prosince – Andrew Johnson, sedmnáctý prezident Spojených států amerických († 31. července 1875) ? – Mads Alstrup, první dánský portrétní fotograf († 1876)

Úmrtí

Česko náhled|upright|Václav Matěj Kramerius († 22. března) 22. března – Václav Matěj Kramerius, spisovatel a nakladatel (* 9. února 1759) 26. září – Pavel Vranický, skladatel, dirigent a houslista (* 30. prosince 1756) 17. listopadu – David Zeisberger, moravský kazatel, misionář v Severní Americe (* 11. dubna 1721)

Svět 7. února – Jan van Os, nizozemský malíř (* 23. února 1744) 17. února – Jan Antonín Harbuval Chamaré, francouzský šlechtic, který se zakoupil v Čechách (* 16. listopadu 1737) 29. února – Carlos Baguer, španělský varhaník a hudební skladatel (* březen 1768) 3. března – Johan Christian Fabricius, dánský entomolog a ekonom (* 7. ledna 1745) 13. března – Kristián VII., král dánský a norský (* 29. ledna 1749) 12. dubna – Henri d’Ormesson, francouzský politik (* 8. května 1751) 20. dubna – Marie Bádenská, Brunšvicko-Wolfenbüttelská vévodkyně (* 7. září 1782) 25. května – Karel Jan z Ditrichštejna, moravsko-rakouský šlechtic a kníže (* 27. června 1728) 10. června – Jean-Baptiste de Belloy, francouzský arcibiskup (* 9. října 1709) 19. června – Alexander Dalrymple, skotský geograf a hydrograf (* 24. července 1737) 1. srpna – Lady Diana Beauclerk, anglická šlechtična z rodu Spencerů (* 24. března 1734) 1. září – Carl Gotthard Langhans, německý stavitel (* 15. prosince 1732) 11. září – José Mutis, španělský botanik a matematik (* 6. dubna 1732) 22. září – Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská, rakouská arcivévodkyně (* 13. srpna 1743) 15. listopadu – Mustafa IV., turecký paša a sultán (* 8. září 1779) 23. prosince – Fjodor Rokotov, ruský malíř (* 1735) 27. prosince – Anne Couppier de Romans, milenka francouzského krále Ludvíka XV. (* červen 1737)

Hlavy států náhled|upright|Na španělský trůn nastoupil Josef Bonaparte Francie – Napoleon Bonaparte (1799–1814) Osmanská říše – Mustafa IV. (1807–1808) do 1. července / Mahmut II. (1808–1839) od 28. července Prusko – Fridrich Vilém III. (1797–1840) Rakouské císařství – František I. (1792–1835) Rusko – Alexandr I. (1801–1825) Spojené království – Jiří III. (1760–1820) Španělsko – Karel IV. (1788–1808) / Ferdinand VII. (1808) / Josef Bonaparte (1808–1813) od 6. června Švédsko – Gustav IV. Adolf (1792–1809) USA – Thomas Jefferson (1801–1809) Papež – Pius VII. (1800–1823) Japonsko – Kókaku (1780–1817)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:19. století