Mong Mao neboli Stát Mao byl tajský (šanský) stát existující ve 13.–16. století, který kontroloval několik menších tajských států a náčelnictví podél dnešní hranice Myanmaru a čínské provincie Jün-nan.
Jeho centrum se rozkládalo v jün-nanské autonomní prefektuře Te-chung, hlavní město se nacházelo nedaleko Žuej-li, roku 1438 se pod tlakem říše Ming posunulo na severozápad do Mong Jang. Číňané Mong Mao nazývali Lu-čchuan, případně v 15. století Lu-čchuan-pching-mien (, Pching-mien a Lu-čchuan byly ve 14. století samostatné útvary).
Historie Mong Mao vzniklo v mocenském vakuu, které v Jün-nanu nastalo po zániku království Ta-li, dobytého roku 1254 vojsky Mongolské říše. Po rozdělení Mongolské říše připadl Jün-nan říši Jüan, jüanští císaři vládli této oblasti nepřímo, když se omezili na potvrzování místních náčelníků a vládců místních států a státečků. Mong Mao bylo jedním z těchto státečků, postupem doby jeho panovníci získali převahu nad svými sousedy a vytvořili volnou konfederaci řady menších tajských (či šanských) útvarů. Po dobytí Jün-nanu říší Ming roku 1382 vesměs místní státy, včetně Mong Maa, uznávaly mingskou svrchovanost a odváděly říši Ming tribut.
Od roku 1413 vládl v Mong Mau S’ Jen-fa (Thonganbwa), který si koncem 20. let začal ozbrojenou silou podrobovat oblasti odtržené od jeho státu říší Ming v prvních letech 15. století. Na žádost jünnanských úřadů o vojenský zásah proti Mong Mau roku 1428 odpověděla mingská vláda, že problémy se mají řešit diplomatickou cestou.Fernquest, s. 56. Boje neutichaly ani ve 30. letech. Od roku 1436 Lu-čchuan ohrožoval mingské pozice v oblasti a roku 1438 útočil už i přímo na mingská území. Současně vysílal do Pekingu poselstva s tributem a vyjádřením pokory, ale to už mingské úřady chápaly jen jako zástěrku jeho nepřátelských úmyslů.Fernquest, s. 57.
Koncem 30. let se říše Ming rozhodla proti Mong Mau zasáhnout silou a v sérii těžkých bojů – Lučchuan-pchingmienských válek, probíhajících v letech 1439–1440, 1441–1442, 1443–1444 a 1448–1449 – Mong Mao porazila a rozdělila. Místní vládci poté uznávali mingskou svrchovanost a posílali do Pekingu tribut až do 16. století.
Panovníci + panovníci Mong Maa ve 14. – 16. stoletíFernquest, s. 36.JménoVláda od/doUkončenívládyPoznámka čínské tajské barmskéS’ Kche-faSa Khaan Pha, Soe Khan Fa, Chau-ki-pha, Tai-Pong, Hso- Kip-Hpa1340–1371zemřelČao Ping-fa1371–1378zemřelsyn předešléhoTchaj Pien1378/79zavražděnsyn předešléhoČao Siao-fa1379/80zavražděnbratr Čao Ping-faaS’ Wa-faHso-Wak-Phazavražděnbratr předešlého S’ Lun-faHso Long Pha, Tai-lung1382–1399vnuk S’ Kche-faaS’ Sing-faChau-Tit-Pha, Tau-Lwei1404–1413syn předešléhoS’ Žen-faChau-Ngan-Pha, Hso Wen Hpa, Sa Ngam PhaThonganbwa1413–1445/6popravenbratr předešlého S’ Ťi-faChau-Si-pha, Sa Ki PhaThokyeinbwa1445/6-1449popravensyn předešléhoS’ Pu-faThopokbwa1449-?S’ Chung-faThohanbwa1465?–1479?S’ Lun-faSawlon?-1532zavražděn
Odkazy
Reference
Literatura
WADE, Geoff. The Bai Yi Zhuan: A Chinese Account of Tai Society in the 14th Century. Předneseno na 14th Conference of the International Association of Historians of Asia (IAHA). Bangkok, May 1996.
Externí odkazy
Kategorie:Zaniklé monarchie Asie Kategorie:Státy čínské historie Kategorie:Dějiny Jün-nanu