Richard Klemens kníže Metternich-Winneburg, vévoda z Portelly ( Richard Clemens Josef Lothar Hermann Fürst von Metternich-Winneburg, Herzog zu Portella, Graf von Königswart; 7. ledna 1829 ve Vídni – 1. března 1895 ve Vídni) byl rakouský šlechtic a diplomat, syn dlouholetého státního kancléře Klemense Václava Metternicha. Proslul jako dlouholetý velvyslanec ve Francii (1859–1870), kde spolu s manželkou Paulinou patřil k vlivným osobnostem na dvoře císaře Napoleona III. Byl též mecenášem a sběratelem umění, vlastnil rozsáhlý majetek v západních Čechách (Kynžvart, Plasy).
Život vlevo|náhled|Kníže Richard Metternich vlevo|náhled|Zámek Kynžvart, hlavní rodové sídlo Pocházel ze šlechtického rodu Metternichů, byl synem kancléře Klemense Václava z Metternichu a jeho druhé manželky Marie Antonie, rozené Leykamové (1806–1829), která zemřela krátce po Richardově narození.
V letech 1844–1847 studoval práva a filozofii na univerzitě ve Vídni. Po studiích vstoupil do diplomatických služeb (1850), začínal jako atašé. Od roku 1855 byl velvyslaneckým radou v Paříži, v letech 1856–1859 byl rakouským vyslancem v Sasku. V letech 1859–1870 byl rakouským velvyslancem v Paříži a zaujímal s manželkou významnou roli u dvora Napoleona III. Paříž opustil po vypuknutí prusko-francouzské války v roce 1870. Na ministerstvu zahraničí zůstal ještě několik let ve stavu disponibility, v roce 1874 byl penzionován. Ve Vídni stejně jako předtím v Paříži vedl s manželkou proslulý společenský salón.
Z čestných hodností získal titul c. k. komořího (1853) a tajného rady (1864).Hof- und Staats Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie; Vídeň, 1882; s. 205, 211 dostupné online Po zřízení říšské rady byl jako majitel fideikomisu jmenován dědičným členem panské sněmovny (1861). Díky dědictví své manželky v Uhrách byl také členem uherské sněmovny magnátů. Během své diplomatické služby získal několik vyznamenání od zahraničních panovníků, v Rakousku byl nositelem velkokříže Řádu sv. Štěpána a Leopoldova řádu. V roce 1867 byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna.LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otik ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 274 Po otci byl také dědicem italského titulu vévody z Portelly a titulu španělského granda I. třídy.
Po otci byl dědicem velkostatků Kynžvart a Plasy v západních Čechách, další menší statky vlastnil na Moravě (Kojetín), spolu s manželkou spravoval také dědictví Sándorů v Uhrách (zámek Sándor-Metternich kastély v Bajně). Ve Vídni byl rodinným sídlem palác na adrese Rennweg 27 (dnes italské velvyslanectví v Rakousku). Největší podíl majetku představovaly západočeské statky s rozlohou přes 20 000 hektarů půdy s hlavním sídlem na zámku Kynžvart.Přehled majetku Richarda Metternicha in: PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, Praha, 1891; s. 388–392 dostupné online Zámecké sbírky na Kynžvartě obohatil především o rozsáhlý knižní fond, řadu knih si přivezl ze své diplomatické mise ve Francii.KRÁLOVÁ, Pavla: Muzeologická literatura v Richardově a Pavlově knihovně na zámku Kynžvart (magisterská diplomová práce); Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2009; 102 s. dostupné online Věnoval se také rozvoji lázeňství v Kynžvartě, kde nechal v roce 1863 postavit první lázeňský dům (Metternich, dnes Orlík). Je po něm pojmenován pramen Richard.
Zemřel ve Vídni, pohřben je rodové hrobce v Plasích.KAHUDA, Jan: Kancléř Metternich a Plasy ve světle soudobých dokumentů; Plasy, 2009; s. 43
Rodina vlevo|náhled|Kněžna Paulina Metternichová, rozená Sándorová V roce 1856 se oženil s Paulinou hraběnkou Sándorovou (1836–1921), která byla zároveň jeho nevlastní neteří. Byla c. k. palácovou dámou a Řádu hvězdového kříže. Měli spolu tři dcery:Rodina Richarda Metternicha in: Gothaischer genealogischer Hofkalender, Gotha, 1874; s. 167 dostupné online
Sophie princezna Metternich-Winneburg (17. května 1857, Drážďany – 11. ledna 1941, Vídeň), dědička velkostatku Kojetín, manžel 1878 František Albrecht kníže z Oettingen-Spielbergu (21. června 1847 – 14. ledna 1916) Antoinette Pascalina hraběnka Metternich Sándor-von Winneburg (20. dubna 1862, Paříž – 5. srpna 1890, Duchcov), manžel 1885 Jiří Vilém hrabě z Valdštejna (31. března 1853 – 18. listopadu 1890) Klementina Marie hraběnka Metternich Sándor-von Winneburg (27. června 1870 – 25. října 1963, Corvey), dědička velkostatku Bajna
Protože neměl mužského potomka přešla správa majetku po jeho smrti na mladšího bratra Pavla Klementa z Metternichu (1834–1906).
Odkazy Reference
Literatura
R. Lorenz: Metternich-Winneburg Richard Klemens Fürst. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 6. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1975, , S. 250 MŽYKOVÁ, Marie: Šlechta ve službách diplomacie III.; Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, Praha; 2001; 47 s. ISBN 80-86345-20-3-
Externí odkazy
Kníže Richard Metternich na webu rakouského parlamentu Rodokmen Metternichů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
Richard Klemens Metternich Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Knížata Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Velvyslanci v Sasku Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Členové Sněmovny magnátů Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Narození v roce 1829 Kategorie:Narození 7. ledna Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí v roce 1895 Kategorie:Úmrtí 1. března Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení v Plasích Kategorie:Muži