Červené jezero (; též Krasnoje) je rozsáhlé mělké sladkovodní jezero na Anadyrské nížině v dolním toku řeky Anadyr v Čukotském autonomním okruhu na ruském Dálném východě. Rozloha vodní plochy činí 458 km², délka jezera je přibližně 34–35 km a šířka 15–16 km takže jde o největší jezero Čukotského autonomního okruhu a jedno z největších jezer severovýchodní Asie. Maximální hloubka se pohybuje kolem 4 m a objem vody je odhadován na 0,92 km³. Spolu s okolními říčními rameny tvoří výraznou vodní krajinu v dolině Anadyru, která je pod vlivem přílivů z Anadyrského zálivu.
Název Pojmenování souvisí s načervenalými a hnědavými odstíny sopečných hornin na pobřeží; v některých starších pramenech se objevuje i varianta Krasňano, vykládaná jako „bohaté, hojné“. Místní název tak odkazuje jak na barvu okolních skal, tak na skutečnost, že jezero bylo zdrojem ryb a dalších surovin.
Poloha a charakter Jezero vyplňuje mělkou sníženinu Anadyrské nížiny. Jde o fragment starého meandru (starice) řeky Anadyr, ale v tvorbě kotloviny zřejmě sehrály roli i staré vulkanické procesy. V okolí se nacházejí bloky obsidiánu a další vulkanické horniny, což naznačuje, že okolní reliéf vznikl kombinací erozních a sopečných dějů Ze západu je jezero ohraničeno Čikaevskými horami (280–390 m), ze východu výběžky hřbetu Rarytkin, dosahující 350–420 m n. m.; jejich svahy spadají přímo k jezeru a vytvářejí strmé východní břehy. Severní a jižní břehy jsou naopak nízké a pozvolné, členěné sítí mělčin, ramen a ostrovů. Jezero má oválný tvar a je charakteristické čistou vodou s nízkou mineralizací; dno je pokryto vrstvou jemného jílovitého sedimentu.
Vodní režim Červené jezero je propojeno s hlavním korytem Anadyru dvěma průtoky – Burekuul a Prjamaja – a leží v zóně silného přílivového vlivu. Přílivové vlny pronikající z Anadyrského zálivu způsobují periodické kolísání hladiny a změny proudů; při silných větrech se v centrální části jezera obnažují mělčiny a vznikají malé ostrovy. Do jezera ústí řeky Berjozovaja a Lamutskaja a také menší toky jako Kėjvylgilveem a Taljajny(n), takže celková plocha povodí činí kolem 10 100 km².
Geologie a pravěké využití obsidiánu Pobřeží a okolní terasy obsahují hojné naplaveniny obsidiánu. Geologické studie rozlišují dva geochemické typy rhyolitického obsidiánu – metaluminózní a peralkalický – které vznikly při závěrečné fázi kyselého vulkanismu na západním okraji Kamčatsko‑koryackého vulkanického pásu. Tyto horniny byly dopraveny do okolí jezera během pozdějších erozních procesů; nahromadění oblázků obsidiánu na plážích jezera je tedy pozůstatkem starých erupcí.
Obsidián z Červeného jezera byl využíván už v pravěku: archeologické výzkumy ukázaly, že mikrolity a čepele z obsidiánu nalezené na vzdálené Žochovské lokalitě (cca 8–9 tisíc let) pocházejí právě z oblasti Červeného jezera. Vědci zkoumali 79 obsidiánových artefaktů pomocí rentgenové fluorescence a určili jejich původ; nejbližší zdroj obsidiánu se nachází u jezera a od Žochova ho dělí více než 1500 km vzdušnou čarou. Podle badatelů byl materiál přepravován po etapách mezi skupinami lovců a sběračů, což dokládá rané formy dálkové výměny surovin v arktické oblasti-
Příroda Jezero a přilehlé mokřady představují významný biotop pro ryby i vodní ptactvo. Slouží jako místo letního růstu (tzv. nagulu) pro síhovité ryby, jako je něrma sibířská, síh čír a síh sibiřský. Hojně se zde vyskytuje také štika obecná. Sezónně sem pronikají i některé druhy lososovitých ryb – v létě zde táhnou losos keta, gorbuša, korjuška pestrá a siven aljašský. Krátce po jarním tání mohou do jezera vplout i menší skupiny běluh, které se zde živí místními rybami. Krátce po jarním tání mohou do jezera vplout i malé skupiny běluh, které se zde živí místními rybami. Břehy porůstají porosty olše, vrby a keřového cedru; v okolí nejsou trvalá sídla, pouze vesnice Krasneno ležící na jednom z průtoků spojujících jezero s Anadyrem.
Ochrana přírody Ruské regionální orgány navrhují v oblasti jezera a přilehlých nížin zřídit regionální chráněné území „Vodní přírodní památka Ozero Krasnoje“. Navrhovaná rezervace o rozloze asi 111 000 ha má chránit unikátní vodní ekosystém, mokřady a hnízdní lokality vodních ptáků v ústích řek Lamutskaja, Berjozovaja, Kėjvylgilveem a dalších, jakož i ostrovy Meyny‑Ilir, Čajačij a Zaliwnyj při výtoku do Anadyru.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Jezera v Čukotském autonomním okruhu Kategorie:Povodí Anadyru Kategorie:Hydronyma podle barev