náhled|Vojáci Americké armády v Iráku

Ozbrojené síly Spojených států amerických () se skládají ze šesti uniformovaných složek: armády, letectva, námořnictva, námořní pěchoty, pobřežní stráže a vesmírných sil. V aktivní službě je kolem 1 400 000 lidí, s rezervisty pak 3 miliony lidí. Ozbrojené síly Spojených států operují s největším rozpočtem na světě – Spojené státy vynakládají na obranu okolo 50 % veškerých světových nákladů vojenství, spolu se státy NATO je to pak 70 %. Procento HDP amerických výdajů na zbrojení je však jen o něco vyšší než u států západní Evropy. Ozbrojené síly USA jsou v současnosti daleko nejsilnější a technologicky nejpokročilejší bojovou silou, což odpovídá postavení USA coby supervelmoci.

Organizace ozbrojených sil USA Americké ozbrojené síly jsou řízeny Ministerstvem obrany Spojených států sídlícím v Pentagonu. Vrchním velitelem je prezident Spojených států. Jeho pravomoci jsou však omezeny Kongresem prostřednictvím ústavy a také zákona z roku 1973 známého jako Usnesení o válečných pravomocech ( War Powers Resolution). Podle ústavy je v kompetenci Kongresu vyhlašovat válku a také určovat finance na zřizování a udržování vojska a loďstva. Prezident může vyslat ozbrojené síly do zahraniční akce pouze na základě vyhlášení války, zákonného zmocnění k ozbrojeným akcím, nebo v případě útoku na Spojené státy, jejich území, jejich majetek nebo jejich ozbrojené síly. Zákon dále vyžaduje, aby prezident do 48 hodin informoval Kongres o nasazení ozbrojených sil k vojenské akci, a zakazuje ozbrojeným silám zůstat v zahraničí bez vyhlášení války nebo povolení Kongresu déle než 60 dní (s 30denní lhůtou pro stažení).

Ozbrojené síly se skládají ze šesti složek:

Armáda Spojených států (ang. United States Army) Letectvo Spojených států (ang. United States Air Force) Námořnictvo Spojených států (ang. United States Navy) Námořní pěchota Spojených států (ang. United States Marine Corps) Pobřežní stráž Spojených států (ang. United States Coast Guard) Vesmírné síly Spojených států (ang. United States Space Force)

Branná povinnost Po většinu své historie byly ozbrojené síly tvořeny profesionálními vojáky na bázi dobrovolnosti a povinná služba byla vyžadována jen v případě války při potřebě doplnění ozbrojených sil na početní stav umožňující vedení dlouhodobějšího válečného konfliktu. K tomu došlo například za občanské války (v roce 1862 zákon Konfederace o odvodech a v roce 1863 zákon Unie o povolání k vojenské službě). Za první světové války pak přišly další povinné odvody, když byl v roce 1917 schválen zákon o povinné vojenské službě (Selective Service Act), zavádějícím selektivní brannou povinnost omezující svou platnost trváním válečného stavu.

Mezi první a druhou světovou válkou byly odvody pozastaveny, obnoveny byly až zákonem o povinném výcviku a vojenské službě (Selective Training and Service Act) z roku 1940, který na všechny muže ve věku 21 až 36 let uvaloval povinnost absolvovat roční výcvikový program. Tato povinná vojenská služba zanikla roku 1947, poté byla obnovena a roku 1950 byla nahrazena selektivní brannou povinností, kdy o tom, kdo bude povolán, rozhodoval los. Systém selektivní služby (SSS) byl hojně využíván zejména za války ve Vietnamu, kde odvedenci tvořili asi 25 % veškeré bojové síly. V letech 1964–1973 bylo prostřednictvím SSS povoláno do zbraně asi 2,2 milionu mužů z celkového počtu 27 milionů vhodných pro službu. Odvody podle SSS byly ukončeny 30. 6. 1973 a od tohoto data jsou ozbrojené síly USA plně profesionální.

Historie vlevo|náhled|George Washington ve Válce za Nezávislost náhled|Američtí vojáci při vylodění v Normandii náhled|Současný hlavní bojový tank M1 Abrams náhled|Bojový letoun F-22 Raptor používaný americkým letectvem náhled|Americké námořnictvo disponuje nejsilnější světovou flotilou Ozbrojené síly Spojených států amerických se zapojily do velké části hlavních konfliktů 20. století. Americká armáda pomohla porazit císařské a později i nacistické Německo v obou světových válkách a také společně s námořní pěchotou v závěru druhé sv. války i císařské Japonsko, za použití atomových bomb v Hirošimě a Nagasaki. Po druhé světové válce bojovala americká armáda také v Koreji v letech 1950–1953 a ve Vietnamu, z kterého se americká armáda stáhla po podepsání mírové smlouvy v r. 1973. Americká armáda se také zúčastnila úderů leteckých sil Severoatlantické aliance v zemích bývalé Jugoslávie, a dalších – viz přehled válek v další části.

V současné době mají USA nejlépe vybavenou a nejsilnější armádu na světě. Tento fakt je způsoben vysokými výdaji na obranu (pro rok 2007 – 716 mld dolarů) a v jejich rámci podporovaným rozvojem moderních technologií, jakými jsou například technologie stealth nebo mikrovlnné, sonické a ULF (Ultra-Low Frequency) zbraně, které úspěšně vyvíjejí přední americké korporace. Americká armáda má vysokou bojeschopnost díky dlouholetým zkušenostem (od počátku 20. století, účastnila se přibližně stovky ozbrojených konfliktů nebo intervencí. V poslední době operuje například ve válce v Iráku a v Afghánistánu (v rámci operace Operace Trvalá svoboda a obecnějšího konceptu boje proti terorismu).

Základny náhled|Středisko kombinovaných vzdušných operací (CAOC) na základně Al-Udeid v Kataru Armáda Spojených států má kolem 800 známých vojenských základen mimo území USA,https://www.quora.com/What-is-the-number-of-US-military-bases-around-the-worldMapa základen americké armády v Evropě patří sem například Futenma v Japonsku, Guantánamo na Kubě nebo Arifjan a Dauhá v Kuvajtu. V roce 2016 jejich správa stála 150 miliardhttps://www.mintpressnews.com/214492-2/214492/ z rozpočtu o výši 580,3 mld. USD za tento rok. Z mezinárodních vojenských aliancí patří USA k NATO, jejímž jsou vedoucím a nejsilnějším členem.

Konflikty, jichž se ozbrojené síly USA zúčastnily

18. století Americká válka za nezávislost (1775–1783)

19. století války proti Indiánům (1785–1890) Britsko-americká válka (1812–1815) Mexicko-americká válka (1846–1848) Americká občanská válka (1861–1865) Španělsko-americká válka (1898)

20. století Filipínsko-americká válka (1899–1913) Americké zapojení do Mexické revoluce (1914–1919) První světová válka (1917–1918) – samotná válka ovšem začala už v roce 1914 Banánové války (1903–1935) – neoficiální označení pro americké intervence v Karibiku a Střední Americe Intervence v Panamě 1902–1903 Okupace Nikaragui 1912–1933 Okupace Haiti 1915–1934 Okupace Dominikánské republiky 1916–1924 Intervence v Hondurasu 1903, 1907, 1911, 1912, 1919, 1924 a 1925 Americké zapojení do Mexické revoluce (1914–1919) Druhá světová válka (1941–1945) – samotná válka ovšem začala už v roce 1939 Studená válka (1945–1991) Korejská válka (1950–1953) Válka ve Vietnamu (1964–1975) Válka v Zálivu (1990–1991) – válka trvala cca půl roku Válka v Jugoslávii (1991–2001) – na straně NATO

21. století Válka v Afghánistánu (Operace Trvalá Svoboda, 2001–2021), přibližně 25 tisíc amerických vojáků a včetně Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly přibližně 10 000 vojáků (celkem 35 000), plánována posila 17 tisíc vojáků Válka v Iráku (2003–2011), také „Druhá válka v Zálivu“, kolem 150 tisíc vojáků Válka proti Islámskému státu (2014–2019) Intervence v Syrské občanské válce (2014–2026) Útok na Venezuelu (2026) Válka na Blízkém východě (2026)

Ozbrojené složky USA a životní prostředí

Užití defoliantů a kontaminace dioxiny Mezi lety 1961http://www.nature.com/nature/journal/v422/n6933/full/nature01537.html–1971 používalo americké letectvo ve vietnamské válce na území Vietnamu, Kambodže a Laosu chemické zbraně jako Agent Orange, defolianty a další herbicidy, včetně těch, které obsahují dioxiny. To způsobilo závažná postižení nově narozených dětí v těchto oblastech. Kontaminace dioxiny je i v současnosti na úrovni 300–400 % bezpečných limitů.

Spotřeba pohonných hmot Podle článku The Energy Bulletin z roku 2007 jsou americké ozbrojené složky institucí s největší spotřebou ropy na světě. Energy Bulletin dále uvedl, že ozbrojené síly Spojených států amerických (k tomuto datu) provozuje 285 bojových a podpůrných lodí, kolem 4 000 letadel a přibližně stejný nebo o trochu větší počet bojových vrtulníků, 28 000 obrněných vozidel, 140 000 vysoce mobilních víceúčelových kolových vozidel (High-Mobility Multipurpose Wheeled Vehicles), několik stovek dalších letadel a 187 493 jiných dopravních prostředků. Kromě 80 nukleárních ponorek a 11 nukleárních letadlových lodí všechna tato vozidla, plavidla a letadla spotřebovávají ropu – přesněji z ropy vyráběné pohonné hmoty.

Udržování armádního vybavení a angažování v současných vojenských operací stojí jednotlivé složky amerických ozbrojených sil (a potažmo americké daňové poplatníky) nejen obrovské množství peněz (samotná válka v Iráku přibližně miliardu dolarů za každých 5 dní),Cost of Iraq war could surpass $1 trillion (Cena války v Iráku může přesáhnout 1012 dolarů), 17. ledna 2010 ale i pohonných hmot. Podle údajů CIA World Factbook z roku 2006 má větší spotřebu ropy než americké ozbrojené síly pouze 35 zemí světa. Spotřeba „per capita“ (15 galonů denně) je ještě markantnější – ta je např. 30× větší než v afrických zemích nebo 10× větší než v Číně. Tato spotřeba se sice oproti 80. letům 20. století asi o 1/5 snížila, ovšem v porovnání s dobou 2. světové války je stále zhruba 15násobná. O distribuci pohonných hmot armádním strojům se stará okolo 40 tisíc vojáků.

Více než polovinu z dodaných pohonných hmot představuje letecké palivo (JP-8), čtvrtina jsou ostatní frakční složky a méně než desetinu tvoří zemní plyn. Motorový benzín představuje jen nepatrný podíl.http://bp3.blogger.com/_2S4O8G4RN8s/RlCBWxMys7I/AAAAAAAAAGU/IIxAHwyOfWg/s1600-h/dod_energy.png Největší spotřebu má tedy letectvo. V roce 2006 spotřebovala americká letadla tolik leteckého paliva (letecký petrolej a letecký benzín) jako za celou 2. světovou válku.http://www.newlaunches.com/archives/top_5_facts_on_us_military_oil_consumption.php Například KC-135 Statotanker (který byl navržen na doplňování paliva za letu) má vlastní spotřebu 2 650 galonů paliva za hodinu, tanky Abrams na jeden galon ujedou pouhé 0,6 míle (~ 1 km). Velkou spotřebu mají nejen pásová vozidla ale i jeepy a tzv. (Hummer) humvees s 4 mílemi na galon.http://www.boston.com/news/nation/washington/articles/2006/10/02/military_wants_a_more_fuel_efficient_humvee/ Ze zbývající necelé poloviny všech dodávaných pohonných hmot (bez letectva) téměř 3/4 spotřebují doprovodná vozidla.Václav Cílek: Nejistý plamen

Oficiální údaje hovoří o spotřebě 320 000 barelů ropy denně,The Pentagon is the planet's worst polluter, SOTT/Centrum pro výzkum globalizace ale toto číslo nezahrnuje spotřebu smluvních partnerů („kontraktorů“), kteří též používají ropu, resp. její deriváty, z prostředků ozbrojených sil a jejichž počet zejména po roce 2003 vzrostl na několik tisícovek.

Emise CO₂ Ředitel Oil Change International Steve Kretzmann uvedl data o emisích CO₂ v důsledku posledních válečných konfliktů, do kterých jsou armáda a další složky ozbrojených sil Spojených států zapojeny, a konstatoval, že konkrétně válka v Iráku má na svědomí emise CO₂ ekvivalentní produkci 60 % všech zemí. Dodal: „Tyto informace nejsou běžně dostupné […] protože vojenské emise v zahraničí jsou vyňaty z vyžadovaných národních zpráv podle amerického práva a rámcového sněmu Spojených národů o změnách klimatu.“ (K tomuto výňatku došlo při vyjednávání Kjótského protokolu, na kterém Spojené státy trvaly jménem tehdejšího ministra obrany Williama Cohena a na návrh dr. Jeffreyho Salmona z roku 1997.)

Znečištění