Ostroh ( , ) je město v Rovenské oblasti na Ukrajině. Leží při ústí Viliji do Horyně necelých padesát kilometrů jihovýchodně od Rovna, správního střediska celé oblasti. V roce 2024 žilo v Ostrohu přes třináct tisíc obyvatel.
Ve měste je Ostrožská akademie, která byla založena v roce 1576. Byla to první vyšší vzdělávací instituce na území moderní Ukrajiny. Kromě toho zde byly v 16. století vytištěny první východoslovanské knihy, zejména Ostrožská Bible.
Ostrožská městská územní hromada () je územní hromada s administrativním centrem v Ostrohu. Má 47 017 оbyvatel. Patří do ní město Ostroh a tato sídlaː Bilašiv (Білашів, 454 obyvatel) s osadami Radužne (Радужне, 117 obyvatel), Točevyky (Точевики, 403 obyvatel), Derevjanče (Дерев'янче, 258 obyvatel) Buchariv (Бухарів, 749 obyvatel) s osadami Zavyziv (Завизів, 267 obyvatel), Mychalkivci (Михалківці, 237 obyvatel) Hremjače (Грем'яче, 777 obyvatel) s osadami Hroziv (Грозів, 843 obyvatel), Mychajlivka (173 obyvatel) Choriv (Хорів, 1358 obyvatel) s osadou Brodivske (Бродівське, 788 obyvatel) Kuťanka (Кутянка, 480 obyvatel) s osadami Batkivci (Батьківці, 23 obyvatel), Bolotkivci (Болотківці, 536 obyvatel), Danylivka (Данилівка, 62 obyvatel), Illjašivka (Ілляшівка, 143 obyvatel) Mežyrič (Межиріч, 1490 obyvatel) s osadami Prykordonne (Прикордонне, 84 obyvatel), Slobidka (Слобідка)(454 obyvatel) Moščanycja (Мощаниця, 1172 obyvatel) s osadami Voloskivci (Волосківці, 418 obyvatel), Kurhany (Кургани)(377 obyvatel) Myljatyn (Милятин, 684 obyvatel) Novorodčyci (Новородчиці, 306 obyvatel) s osadami Posyva (Посива, 31 obyvatel), Teremne (Теремне)(370 obyvatel) Oženyn (Оженин, 4777 obyvatel) s osadami Brodiv (Бродів, 396 obyvatel), Krajin (Країв, 601 obyvatel), Stadnyky (Стадники, 789 obyvatel) Ploske (Плоске, 1318 obyvatel) s osadou Zavydiv (Завидів, 94 obyvatel) Počapky (Почапки, 583 obyvatel) Rozvaž (Розваж, 1123 obyvatel) Sijanci (Сіянці, 588 obyvatel) s osadami Kuraž (Кураж, 107 obyvatel), Sadky (Садки, 262 obyvatel) Tesiv (Тесів, 421 obyvatel) s osadou Chriniv (Хрінів, 181 obyvatel) Ukrajinka (Українка) s osadami Bubnivka (Бубнівка, 135 obyvatel), Vyšenky (Вишеньки, 189 obyvatel), Haj (Гай, 88 obyvatel), Dubyny (Дубини, 52 obyvatel) Verchiv (Верхів, 537 obyvatel) s osadami Lebedi (Лебеді, 148 obyvatel), Šljach (Шлях, 86 obyvatel) Velbivno (Вельбівно, 1771 obyvatel) s osadami Mohyljany (Могиляни), Badivka (Бадівка, 383 obyvatel) Vilija (Вілія, 662 obyvatel)
Dějiny Ipatěvský spis zmiňuje Ostroh už v roce 1100 jako volyňskou pevnost. V druhé polovině čtrnáctého století k sobě celou Volyň včetně Ostrohu připojilo Litevské velkoknížectví. Po Lublinské unii (1569) se Ostroh stal součástí Polské koruny (v rámci Republiky obou národů), kam patřil až do druhého dělení Polska. V roce 1576 zde byla založena Ostrožská akademie. Jejím zakladatelem byl kyjevský a volyňský vojvoda Konstantin-Vasil Ostrožský. V roce 1585 bylo Ostrohu darováno magdeburské právo a stal se tak městem. V sedmnáctém století bylo město opevněno, kolem hradeb byl vykopán příkop a hradby měly pět bastionů.
Akademie byla uzavřena v roce 1636, brzy po otevření jezuitské koleje (v roce 1624) .Během Chmelnického povstání (1648–1657) bylo město vypáleno ukrajinskými kozáky a jeho obyvatelé vyvražděni. V roce 1793 se město stalo součástí Ruského impéria, ke kterému patřilo do konce první světové války. Přes město nevedla žádná z železnic postavených v devatenáctém století, takže se jeho růst zastavil.
Mezi válkami byl Ostroh součástí druhé Polské republiky, kde patřil k Volyňskému vojvodství a sídlila v něm významná posádka polské armády. Dne 7. července 1920, během polsko-sovětské války, zde došlo k bitvě mezi polskými vojáky a ruskou 1. jízdní armádou pod vedením Semjona Michajloviče Buďonného.
Po sovětské invazi do Polska v roce 1939 se Ostroh stal součástí Sovětského svazu, v němž patřil do Ukrajinské sovětské socialistické republiky. Po napadení Sovětského svazu Německem dobyla Ostroh německá armáda. Rudá armáda ho dobyla zpět 5. února 1944.
Pamětihodnosti
Ostrožský hrad Chrám Zjevení Páně
Partnerská města
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Města v Rovenské oblasti Kategorie:Města s Magdeburským právem Kategorie:Hromady v Rovenské oblasti