Bitva u Varny, zvaná též „bitva národů u Varny“, nebo také „první bitva národů“, se konala 10. listopadu 1444 poblíž Varny ve východním Bulharsku a jednalo se o závěrečný střet s Osmany během takzvané Varnské křížové výpravy. V této bitvě turecká vojska pod vedením sultána Murada II. porazila převážně polská a uherská vojska pod vedením Vladislava III. a Jana Hunyadiho. Neúspěch této křížové výpravy zpečetil osud Konstantinopole.
Příčiny bitvy Po neúspěšné výpravě proti Bělehradu (1440–1442) turecký sultán Murad II. podepsal desetileté příměří s Uherskem. Tento čas využil pro uklidnění stavu v Karamanském bejliku v Anatólii a v září 1444 odstoupil z funkce ve prospěch svého dvanáctiletého syna Mehmeda II.
Navzdory smlouvě o příměří Uhersko s Benátkami a papežem Evženem IV. zorganizovali novou křížovou armádu. Když se o výpravě dozvěděl Mehmed, vyzval, vědom si svého mladého věku a nezkušenosti, svého otce Murada, aby se ujal znovu trůnu. Ten to zprvu odmítal, ale jeho syn mu napsal: „Pokud jste sultán Vy, veďte Vaše vojska, jestliže jsem sultán já, přikazuji Vám, abyste vedl moje vojska.“ Murad se tedy postavil do čela armády.
Střetnutí Složení armád a předehra Smíšená křesťanská armáda čítající asi 24 000 mužů skládající se především z polské a uherské armády ale i z českých oddílů, papežských rytířů, Bosňanů, Srbů, Chorvatů, Bulharů, Rumunů a Rusínů se střetla s početně téměř trojnásobnou osmanskou armádou. Uherská armáda byla převážně slabě vyzbrojena a slíbené posily z Valašska a Albánie nepřišly. Benátky slíbily, že budou Turkům blokovat cestu přes Bospor, což nedodržely a dokonce je za úplatu přepravily přes bosporskou úžinu. Bitvy se zúčastnil český oddíl čítající 400 mužů a vedený hejtmanem Janem Čapkem ze Sán. Byli to bývalí husité, kteří zde bojovali jako žoldnéři. Měli s sebou klasickou vozovou hradbu, jejíž vozy sloužily i jako zásobovací kolona.
Průběh bitvy náhled|upright=0.6|vlevo|Schéma bitvy Bitva měla několik fází. Zprvu získali Turci převahu na křesťanském pravém křídle, nicméně na levém křídle křižáci dominovali a po rozprášení Turků zachránili dočasně situaci i napravo. Vypadalo to, že postupně ovládnou bojiště. Sultán Murad II., který se s janičáry nacházel v palisádou opevněném středu, dokonce už uvažoval o ústupu. V ten okamžik zaútočil se svou těžkou jízdou Vladislav III. na opevněný turecký střed ve snaze zajmout sultána a získat slávu, avšak byl při tom zabit a následně dekapitován. Kromě něj zahynulo mnoho těžkých jezdců a Turci získali zpět svou ztracenou iniciativu. Situace se definitivně obrátila. Dezorganizovaná vojska křižáků začala prchat nebo ustoupila za vozovou hradbu. Turci zcela ovládli bojiště. Začalo pronásledování prchajících a druhý den přišel na řadu i úspěšný útok na vozovou hradbu. Rozhodné vítězství Turků bylo završeno.
Následky náhled|upright=0.7|vpravo|Vladislavův kenotaf v katedrále na Wawelu
Asi polovina spojenecké armády zahynula nebo byla zraněna. Smrt Vladislava III. v bitvě způsobila, že Čechy a Uhersko zůstaly v rukou teprve čtyřletého Ladislava Pohrobka. Sám Vladislav se stal hrdinou nejen polským, ale i bulharským. Jeho tělo se nenašlo, hlavu sultán naložil do medu a ještě dlouhé roky ji ukazoval návštěvám.
Porážka spojeneckých vojsk znamenala pro jihovýchodní Evropu konec nadějí na vymanění se z nadvlády Osmanské říše.
Reference
Externí odkazy
Bitva u Varny Popis bitvy Poslední křížová výprava
Varna Varna Varna Varna Varna Varna Kategorie:Litevské velkoknížectví Kategorie:Valašsko Kategorie:Moldávie Kategorie:Bosenské království Kategorie:Papežský stát Varna Kategorie:Řád německých rytířů Varna Varna Varna Bitva Kategorie:10. listopad