náhled|Talíř z modranské keramiky, Modra, Malokarpatská vinařská oblast - modrý dezén Modranská keramika je označení výrobků vyráběných z pálené hlíny ve městě Modra na Slovensku. Její historie sahá do 14. století.História výroby modranskej keramiky Původní tvorba keramiky úzce souvisela s vinařstvím a vinohradnictvím. Rozvinula se v 17. století, kdy začaly v Modře vznikat první cechy a usídlili se zde habánští hrnčíři. Největší rozvoj byl zaznamenán v 18. století.
Modranská majolika se vyrábí z dvakrát vypalované hlíny. Glazované a malované motivy mají čtyři základní provedení: pestré zelené modré habánské
V současnosti se malují vzory podle vzorníku, který sesbíral a vytvořil Heřman Landsfeld začátkem 20. století.web majolika Modra Kaolinová hlína pochází z ložisek v okolí města. Teplota při druhém vypalování dosahuje 1020 °C. Značková modranská majolika je točená, tvarovaná, glazovaná a malovaná výhradně ručně. Originální modranská keramika se prodává pouze pod chráněnou značkou.
Historie výroby keramiky v ModřeNoviny LuNo Původní výroba probíhala v dnes chráněném objektu technické památky, jejíž základ tvoří hradební systém s baštou z roku 1610. Jeho severozápadní kruhovitá obranná věž zvaná „Červená“ dnes slouží jako Galerie národního umělce Ignáce Bizmayera.
První hrnčířský cech byl v Modře založen v roce 1636. V období 1870–1880 zde existoval hrnčířský spolek Užitkové hrnčířské nádoby z Modry.
V roce 1883 byla založena Státní dílna džbánkařská, kterou později začalo spravovat město a založilo při ní Keramickou školu pod vedením Jozefa Mirky.
V roce 1911 byla Státní dílna džbánkařská pozměněna na Dílnu na dopracovávání keramického zboží, akciovou společnost Žák a spol. Podílníky v ní byli i Samuel Zoch a architekt Dušan Jurkovič. Ten v roce 1912 pozval do Modre mladou českou malířku Marii Vořechovou-Vejvodovou, která zde založila výrobu velkých figur a ze svého rodiště u Zlína přivedla do Modre jako svého (tehdy třináctiletého) učně později věhlasného Heřmana Lansfelda. Vořechová tvořila v Modre do roku 1923.
V roce 1923 byla tato dílna přeregistrována na název Slovenská keramika a v roce 1952 na výrobní družstvo Slovenská lidová majolika.
Nepřetržitá výroba majoliky během staletí přitáhla do Modry mnoho osobností kultury a mistrů keramiků. Působili zde mimo jiné habánský keramik Heřman Lansfeld a národní umělec Ignác Bizmayer.
Ve městě se nachází i Muzeum Ľudovíta Štúra, v němž jsou soustředěny sbírky historické keramiky. Dokumentují různé styly a fáze vývoje modranské keramiky.
V současnosti (2012) je v Muzeu Ľudovíta Štúra výstava malíře majoliky Michala Petráše, jehož umění se rozvíjelo i pod vlivem džbánkáře Jána Karabelliho.
Galerie ukázek – pestrý dezén
Reference
Související články Ferda Kostka Keramika Habánská fajáns Heřman Landsfeld Ignác Bizmayer Pozdišovská keramika Ľubietovská keramika
Externí odkazy
Habánska tradícia v Modre Sona Pacherová, Pravda, 2009
Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech Kategorie:Keramika Kategorie:Modra