Radoslav Kratina (2. prosince 1928 Brno – 10. září 1999 Praha) byl český grafik, průmyslový návrhář, fotograf, malíř, kurátor a sochař. Jeho tvorba, vycházející z racionálního myšlení a materialistického pojetí světa,Radek Kratina, in: Radek Kratina 1928 - 1999: Idea con variazioni, 2000 je vzácně jednotná a soustředěná.Jiří Machalický, in: Radek Kratina: Variabily a monotypy, 2004 Kratinova díla, pro která nacházel podněty v reálném světě, patří k nejautentičtějším projevům českého neokonstruktivismu šedesátých letLarvová H, 2013, s. 15 a spojují dobové konstruktivní a kinetické tendence s existenciální rovinou.Radek Kratina, in: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2001, Ostrava 2001, s. 224 Svým originálním a průkopnickým dílemJiří Valoch: Radoslav Kratina, Galerie bratří Čapků, 1967 se prosadil na mezinárodní scéně během 60. let, ale po sovětské okupaci roku 1968 a během následující normalizace ztratil možnost vystavovat a jeho práce, vytvořené v izolaci, byly objeveny až po pádu komunistického režimu roku 1989. Proměnlivost jeho artefaktů souzní s koncepcí otevřeného díla, jak ji v 60. letech formuloval Umberto Eco.Zbyněk Sedláček, in: Kratina v Dynamu, 2012 Tento prostor postmoderní svobody už nemá závazné směry vývoje a Kratinovy variabily svým pojetím, které Arsén Pohribný řadí k proudu "iracionální geometrie",Arsén Pohribný, Změny geometrických východisek, Ars geometrica, Výtvarná skupina Jiná geometrie, 1993 překračují běžné chápání uměleckého díla.Jan Sekera, in: Radek Kratina 1928 - 1999: Idea con variazioni, 2000
Život Radoslav Kratina studoval v letech 1943–1948 na Škole uměleckých řemesel v Brně a po absolvování pracoval jako textilní návrhář. Od roku 1952 pokračoval ve studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, nejprve v ateliéru grafika a malíře Josefa Nováka (1952–53), později u prof. Aloise Fišárka (1953–57). Roku 1955 se oženil s oděvní návrhářkou Helenou Křížovou. Jako svou závěrečnou práci odevzdal soubor modrotiskových vzorů pro dělicí panely v interiéru restaurace na Expo 58 v Bruselu.Larvová H, 2013, s. 290 V letech 1957–1962 pracoval jako průmyslový návrhář textilu a hračekLarvová H, 2013, s. 284-285 (výstava v ÚLUV v Praze, 1961).
Po přestěhování do nového bytu v roce 1962 se začal věnovat vlastní volné tvorbě. Spolehlivým zázemím byla pro něj manželka Helena, která pracovala jako návrhářka v Oděvní tvorbě, směla cestovat do ciziny a zčásti ho finančně podporovala.Valoch J, in: Hana Larvová (ed.), 2013, s. 33 V šedesátých letech se zúčastnil několika kolektivních výstav spolu s autory, kteří se zabývali strukturální abstrakcí, lettrismem a konstruktivismem. Roku 1964 sestavil svůj první variabilní objekt ze zápalek.
Roku 1967 byl spolu s Arsénem Pohribným a dalšími výtvarníky spoluzakladatelem Klubu konkrétistů a zúčastnil se společné výstavy v Alpbachu. Následujícího roku se zúčastnil výstav Nová citlivost. Křižovatka a hosté v Praze a Brně a v letech 1968–1971 série výstav Klubu konkrétistů doma a v zahraničí. Kratina po celou dobu fungoval jako sekretář a organizátor všech aktivit klubu.Valoch J, in: Hana Larvová (ed.), 2013, s. 43
Po okupaci roku 1968 část členů Klubu konkrétistů emigrovala a v roce 1971 klub ukončil činnost. Kratina ztratil možnost vystavovat a až do roku 1989 soukromě a v izolaci rozvíjel možnosti svých transformovatelných objektů a psal k nim doprovodné texty, ve kterých se snažil o co nejpřesnější interpretaci vlastního díla.Radoslav Kratina, O racionálních přístupech ve výtvarné tvorbě, Ars geometrica, Výtvarná skupina Jiná geometrie, 1993Valoch J, in: Hana Larvová (ed.), 2013, s. 37Radek Kratina, GBR Louny 1991Radoslav Kratina, Výstavní síň Sokolská 26, Ostrava 1996 Sám také fotografoval různé prostorové varianty variabilů. Koncem normalizace, po téměř dvacetileté pauze vlastních výstav, roku 1989 konstatoval Karel Holešovský o Kratinových variabilech: "navzdory jejich aktuálnosti není jejich poslání v dnešní společnosti adekvátně naplněno... jsou vyloučeny z obecnějšího využití ve zhodnocení jejich uměleckých kvalit... je překvapivé jisté nepochopení..." (přestože) je Kratina mezinárodně uznávaným umělcem, jehož dílo dozrává do suverénní výtvarné dokonalosti.Karel Holešovský, in: Radek Kratina: Variabily, Brno 1989
V letech 1980–1983, v souvislosti s úsilím zachránit před zničením náhrobek Jindřicha ŠtyrskéhoMapy: Hrob Jindřicha Štyrského na hřbitově Strašnického krematoria v Praze,Radek Kratina, Náhrobek malíře Jindřicha Štyrského, Ateliér roč. 10, č. 1, 1997/01/09 vytvořil rozsáhlý soubor dokumentárních fotografií umělecky cenných náhrobků na pražských a mimopražských hřbitovech.Larvová H, 2013, s. 23-24, 286-287 náhled|Radoslav Kratina (90. léta) Koncem normalizace v září 1989, ještě před obnovením Klubu konkrétistů, založil tvůrčí skupinu Geometrie.Výtvarná tvůrčí skupina Geometrie Po roce 1989 byla obnovena činnost regionálních sdružení Klubu konkrétistů spojená s výstavami doma i v zahraničí. Kratina byl zastoupen na všech významných výstavách mapujících moderní české výtvarné umění od počátku 60. let a na řadě autorských výstav v regionálních galeriích a v Praze. Retrospektivní výstavy mapující podrobně jeho dílo se uskutečnily až posmrtně v Liberci (2000) a roku 2013 v Galerii hlavního města Prahy (Dům U Kamenného zvonu). Kratinovým dílem se kromě Arséna Pohribného a Jiřího Valocha zabýval také Josef Hlaváček, Jan Sekera, Jan Kříž, Karel Holešovský a zejména Zbyněk Sedláček, který připravoval soupis Kratinova díla.Jiří Machalický, in: Radek Kratina 1928 - 1999: Idea con variazioni, 2000
Radek Kratina zemřel v Praze 10. září 1999 v důsledku vážného onemocnění.
Umělecká východiska Projevy konstruktivismu a geometrické abstrakce v českém umění 60. let, které Jiří Padrta shrnul pod souborné označení "Nová citlivost", byly reakcí na existenciální tvorbu umělců zabývajících se strukturální abstrakcí (informelem) a Novou figurací. Výtvarníci navazovali na konstruktivismus meziválečné československé i evropské avantgardy (Devětsil, Bauhaus, De Stijl, Abstraction-Création)Arsén Pohribný, in: Larvová H, 2013, s. 77, ale byli obeznámeni i se současnými tendencemi, reprezentovanými švýcarským konstruktivismem, kinetismem nebo skupinou Zero. Novou estetiku představovalo francouzské hnutí Les nouveaux réalistes, skupina GRAV (Groupe de Recherche d´Art Visuel) a Julio le Parc, Švýcar Richard Paul Lohse, nebo Heinz Mack, Otto Piene a Günther Uecker ze skupiny Zero. Kratina neměl žádné přímé zahraniční vzory, ale vážil si díla izraelského výtvarníka Yaacov Agama a Venezuelce Jesús Rafaela Sota.Jana Sokolová, Radek Kratina na Slovensku, Ateliér roč. 18, č. 19, 2005/09/22
Skupina konkrétistů se zprvu formovala v okruhu uměleckých skupin Křižovatka (1963) a Syntéza (1966) a roku 1967 založila vlastní Klub konkrétistů. Iniciátorem byl Radek Kratina spolu s Tomášem Rajlichem, Jiřím Hilmarem, Miroslavem Vystrčilem a teoretikem umění Arsénem Pohribným.Ečerová M, 2010, s. 19 Výstavy pod titulem Nová citlivost: Křižovatka a hosté se konaly roku 1968 v Brně a Karlových Varech a roku 1969 v pražském Mánesu. Proti názvu výstavy měli někteří zúčastnění námitky, protože počet hostů trojnásobně převyšoval počet členů skupiny Křižovatka.Ečerová M, 2010, s. 23 Klub konkrétistů se představil samostatně poprvé na výstavách v Žilině a v Praze roku 1968. Záhy po svém založení se klub rozrostl až na 36 stálých členů. Někteří po srpnové okupaci emigrovali a zbylí nesměli vystavovat. Klub se rozpadl již po roce 1970.Daňková, J.: České geometrické a konkrétní umění a Klub konkretistů 2 – Olomouc. Brno: Masarykova univerzita, Filosofická fakulta, 2008, s. 19. Bakalářská práce.
Dílo Užité umění Radek Kratina se po absolvování Školy uměleckých řemesel v Brně věnoval v letech 1949-1952 textilnímu návrhářství. Uplatnil zde svůj vrozený smysl pro řád a harmonii v návrzích dekoračních látek a modrotisku na principu pravidelných geometrických vzorů. Navrhl také kolekce dřevěných hraček nebo stavebnice z kostek.
Jako textilní výtvarník působil i během následujícího studia na VŠUP (1952–1957). Jeho závěrečnou prací bylo textilní panneau pro restauraci na Expo 58 v Bruselu, na němž z několika geometrických prvků vytvořil pomocí razítek figurální motivy. Paralelně začal navrhovat dětské hračky a dřevěné figurky s pohyblivými částmi.Josef Hlaváček, in: Radek Kratina 1928 - 1999: Idea con variazioni, 2000 Kratinovy návrhy hraček byly inspirovány figurkami, jaké děti sestavují z kaštanů a nabízely variabilní spojení jednotlivých soustružených dílů. Podobné proměny nabízela i další série hraček z plochých stylizovaných tvarů.
60. léta Impulsem k vlastní volné tvorbě a opuštění užitého uměníRadoslav Kratina, in: J. Králík, R. Kratina, MČR v Turnově 1990 se stala výstava jeho generačních druhů Rychnov ´63, která ho upoutala nekonvenčními přístupy a bezprostředností projevuValoch J, in: Hana Larvová (ed.), 2013, s. 30, zejména tvůrců informelu.Zbyněk Sedláček: Radek Kratina - Experimentální otisky a frotáže z 60. let, 1994 Zaujaly ho také grafické experimenty Vladimíra Boudníka.Larvová H, 2013, s. 16 Výstava v Rychnově představovala radikální a nezvratný krok R. Kratiny směrem k formulování nekompromisního tvůrčího gesta a zároveň volbu jasné výtvarné orientace,Olaf Hanel: Radoslav Kratina, Prostor Zlín 1999, s. 14 danou jeho potřebou zmocnit se věcí a naplnit pocit konkrétnosti.Radek Kratina, Dům umění města Brna 1967
V letech 1963-1965 se Kratina věnoval olejomalbě, reliéfním obrazům, monotypům, frotážím, asamblážím, koláži a sochařským kompozicím ze sádry. K výrobě grafických matric použil nejrůznější odpad nalezený v okolí bydliště a grafiku tiskl s pomocí dvou gumových válců z ruční ždímačky. Zajímavých výsledků dosáhl s předměty, které nebylo možné naválet barvou přímo, ale frotážováním přes přiložený průklepový papír. Experimentoval s parafinem, sypkými materiály nebo sádrou litou na novinový papír.Radoslav Kratina: Experimentální grafika 60. let a transformovatelné objekty, 1995 Pro tvorbu lettristických monotypů přetiskoval útržky textů ze zahraničních novin a časopisůValoch J, in: Hana Larvová (ed.), 2013, s. 34 svou vlastní originální metodou, kdy využil rozdílu v nasákavosti barvy písma a volné plochy stránek časopisůZbyněk Sedláček, Radek Kratina: Experimentální otisky a frotáže z 60. let, 1994 a z prvního otisku na křídový papír tiskl pozitiv tak, aby písmo bylo znovu čitelné (Přetisk písma, 1965).Larvová H, 2013, s. 17 V závěru 60. let vytvořil za pomoci tiskátek soubor dvoubarevných tisků na ručním papíře s opakujícími se geometrickými prvky a v 70. letech soubor barevných serigrafií na obdobném principu jako Jan Kubíček nebo Zdeněk Sýkora.Larvová H, 2013, s. 19
V polovině 60. let sestavoval strukturální reliéfy, které původně používal jako matrice pro tisk monotypů a později zafixoval jako samostatná díla. Využíval opakování jednoduchých prvků, jako byly provázky, těstovinová písmenka, proužky papíru, žiletky, úlomky gramofonových desek nebo sirky.Valoch J, in: Hana Larvová (ed.), 2013, s. 31 Ve strukturálních reliéfech sledoval jen skladebný řád bez obsahových aspektů. S písmenkovými reliéfy se účastnil výstav vizuální poezie. Zaujala ho rytmická hybnost struktury a pravoúhlý řád, kterým nahradil předchozí "barokní" anarchii.Arsén Pohribný, in: Larvová H, 2013, s. 103 Přechod od informální textury k uspořádané seriální struktuře představuje základní vývojový rys Kratinovy grafické tvorby. Po roce 1964 již sestavoval reliéfní obrazy jimiž se vzdaloval českému existenciálnímu pojetí struktury a připravoval předpoklad pro budoucí uchopení geometrie.Radek Kratina, in: Larvová H, 2013, s. 91