náhled|Památník obětem násilí v Ústí nad Labem náhled|Most Dr. Edvarda Beneše Jako Ústecký masakr (německy Massaker von Aussig) se označuje hromadná vražda německého obyvatelstva 31. července 1945 v Ústí nad Labem. Ze zločinů, ke kterým došlo v Československu po 2. světové válce na Němcích, patří k nejznámějším.
Průběh a pachatelé Po 15:30 dne 31. července došlo k sérii výbuchů v muničním skladě na předměstí Krásné Březno, které si vyžádaly 27 mrtvých a desítky raněných. Okamžitě poté vypukl na Mírovém náměstí, před hlavním nádražím, na Předmostí a na mostě přes Labe masakr německých obyvatel, kteří byli snadno identifikovatelní kvůli povinnosti nosit na ruce bílou pásku s písmenem „N“. Oběti byly tlučeny, stříleny, topeny v požární nádrži nebo shozeny z mostu E. Beneše do Labe a stříleny ve vodě. Počet mrtvých se odhaduje na 80-100, konkrétně doloženo je 43. V sudetoněmecké publicistice se objevují výrazně vyšší čísla, až 2700; nejsou však podložena následnými soupisy nezvěstných a jsou pochybná i z logistického hlediska.
Pachateli masakru byly především Revoluční gardy, část 28. pluku,ŠIŠKA Miroslav, „Výbuch v Krásném Březně a masakr Němců“; Právo ze dne 30. 7. 2015, strana 19 a neznámá skupina civilistů, která do Ústí přijela krátce před masakrem. Ústečtí Češi včetně předsedy MNV Josefa Vondry se naopak v řadě případů snažili obětem násilí pomoci, varovali další Němce a pokoušeli se zjednat na vládních orgánech nápravu situace v pohraničí.
Dne 1. srpna přijela do Ústí vyšetřovací komise v čele s gen. Ludvíkem Svobodou. Objasnit příčinu výbuchu se nepodařilo, ale gen. Svoboda z něj obvinil organizaci Werwolf.
Dobová propaganda pak událost používala jako příklad záškodnické akce a argument pro nutnost odsunu Němců. Se Svobodou přijel do Ústí ministr vnitra Václav Nosek, který prohlásil na tiskové konferenci v ústeckém hotelu Palace:
Stejně jako Nosek, také generál Svoboda chápal výbuch muničního skladu a události v Ústí jako záminku k urychlenému odsunu Němců, které označil za pátou kolonu, a použil jako příklad vysídlení obyvatel povolžské německé republiky na Sibiř a do Střední Asie v roce 1941 po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem:
Zpráva Krajské informační ústředny ministerstva informací v Ústí nad Labem, odeslaná ministru vnitra Noskovi 4. srpna 1945:
Moderní zkoumání Po sametové revoluci se masakrem zabýval ústecký archivář Vladimír Kaiser; naposled o něm publikoval v roce 2005 knihu s dalším ústeckým občanem Janem Havlem a německým historikem Otfriedem Pustejovskym. I když se nezachoval žádný přímý důkaz, spekulují o tom, že výbuch a masakr připravili s cílem zvýšit tlak na vysídlení Němců z Československa v souvislosti s probíhající postupimskou konferencí komunisté v československých tajných službách, jmenovitě štkpt. Bedřich Pokorný, vedoucí odboru obranného zpravodajství ministerstva vnitra, který dříve spoluorganizoval brněnský pochod smrti. (Kaiserova hypotéza publikovaná v létě 2000 , že motivem mohla být snaha západních mocností zničit letecké motory Daimler-Benz DB 605 rovněž uložené ve skladu, byla odmítnuta, mj. Jiřím Loewym, jako nedoložená a nelogická .)
31. července 2005 ústecký primátor odhalil na mostě pamětní desku s česko-německým nápisem „Na paměť obětem násilí z 31. července 1945“.
Souvislosti náhled|Němečtí obyvatelé Ústí nad Labem vítají vojáky nacistického Německa v říjnu 1938 Během požáru byla v krásnobřezenském skladu zničena obrovská zásoba leteckých motorů Daimler-Benz DB 605, určených především pro stíhací letoun Messerschmitt Bf 109. Na území Československa se však nacházelo v různém stádiu rozpracovanosti a poškození množství draků pro tento letoun, které umožňovalo jeho poválečnou výrobu. Jako přímý důsledek událostí v Ústí nad Labem musel být tedy do letadla montován jiný motor a takto nově vzniklý letoun se vyráběl pod označením Avia S-199.
Odraz v kultuře Události byl věnován 82. díl dokumentárního cyklu České televize Osudové okamžiky.
Odkazy
Reference
Literatura Vladimír Kaiser: Výbuch muničního skladiště v Krásném Březně a masakr německého obyvatelstva 31. července 1945 , in Dějiny města Ústí nad Labem, Ústí n. L. 1995, Jan Havel, Vladimír Kaiser, Otfrid Pustejovsky: Stalo se v Ústí nad Labem 31. července 1945 (Ústí nad Labem 2005, )
Externí odkazy Martin Krsek: Kdo může za vraždění nevinných? MF DNES 28. 7. 2005 (kopie s jiným titulem na CS-magazinu) Martin Krsek: Historik: Výbuch skladu a vraždění měly dát podnět k odsunu, MF DNES 28. 7. 2005 – rozhovor s Janem Havlem (kopie s jiným titulem na CS-magazinu) Výbuch muničního skladiště v Krásném Březně a masakr německého obyvatelstva 31. července 1945 Pamětní deska obětem odhalena, s fotografiemi Výbuch v Krásném Březně – polemika s Vladimírem Kaiserem Krásné Březno 1945. Česká televize, Osudové okamžiky, délka 14 minut, premiéra 19. 9. 2002 22:50 na ČT1. iVysílání.
Kategorie:Masakry v Československu Kategorie:Vysídlení Němců z Československa Kategorie:Masakry v Česku Kategorie:Události v Ústí nad Labem Kategorie:Politika v Ústí nad Labem Ústí na Labem Kategorie:Katastrofy v Ústeckém kraji Kategorie:Česko v roce 1945 Kategorie:Úmrtí v Ústí nad Labem