Hesperornis (západní křídlo) je rod jednoho z vývojově nejstarších potápivých ptáků. Žil v období pozdní křídy, asi před 83 až 78 miliony let, na území Severní Ameriky.Alyssa Bell and Luis M. Chiappe (2022). The Hesperornithiformes: A Review of the Diversity, Distribution, and Ecology of the Earliest Diving Birds. Diversity. 14 (4): 267. doi: https://doi.org/10.3390/d14040267
Popis náhled|vlevo|Hesperornis na zastaralé obrazové rekonstrukci Heinricha Hardera (asi 1916). Hesperornis měl zakrnělá křídla a byl plně uzpůsoben životu ve vodě, vesloval pod hladinou pomocí silných nohou. Na souši se nejspíš pohyboval jen těžkopádně. Dosahoval délky kolem 140Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. . až 180 cm a hmotnosti asi 13 až 25 kg.Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology. 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853Benson, R. B., Hunt, G. , Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. 61: 13-48. doi: 10.1111/pala.12329Larramendi, A.; Paul, G. S.; Hsu, S.-y. (2020). A review and reappraisal of the specific gravities of present and past multicellular organisms, with an emphasis on tetrapods. Anatomical Record. 304 (9): 1833-1888. Měl ještě stále zuby, které mu sloužily k lovu ryb. Způsobem života tak připomínal potáplice, ačkoli s nimi nebyl nijak blízce příbuzný. Podobným rodem byl například Parahesperornis nebo Brodavis, potažmo pak evropský taxon Janavis.Bell, A. and L.M. Chiappe (2020). Anatomy of Parahesperornis: evolutionary mosaicism in the Cretaceous Hesperornithiformes (Aves). Life. 10: 62. doi: 10.3390/life10050062
Některé fosilní objevy (tibiotarzus s rýhami po zubech) ukazují, že se tito vodní ptáci stávali obětí mořských predátorů, například pozdně křídových žraloků.Kenshu Shimada; H. Douglas Hanks (2020). Shark-Bitten Hesperornithiform Bird Bone from a Turonian (Upper Cretaceous) Marine Deposit of Northeastern South Dakota, U.S.A. Transactions of the Kansas Academy of Science. 123(3-4): 414-418. doi: https://doi.org/10.1660/062.123.0310
Historie objevů Název Hesperornis znamená doslova „západní pták“, protože většina známých fosílií pochází z amerického Středozápadu (někdejší Velké vnitrozemské moře). Jako první popsal tento druh v roce 1872 americký paleontolog Othniel Charles Marsh. Podobné formy nelétavých specializovaných praptáků z období pozdní křídy byly od té doby objeveny na mnoha místech světa.Tomonori Tanaka, Yoshitsugu Kobayashi, Kenji Ikuno, Tadahiro Ikeda & Haruo Saegusa (2020). A Marine Hesperornithiform (Avialae: Ornithuromorpha) from the Maastrichtian of Japan: Implications for the Paleoecological Diversity of the Earliest Diving Birds in the End of the Cretaceous. Cretaceous Research, Article 104492. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104492
V souvrství Hell Creek byl objeven dinosauří koprolit (zkamenělý trus) tyranosauridního teropoda, v němž vědci objevili dochovaná pera neznámého druhu hesperornithinního praptáka. Poprvé se tak ukázala stavba pera těchto praptáků ve velkém detailu.O’Connor, J. K.; et al. (2026). Bird feathers from a Late Cretaceous coprolite. Current Biology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2026.08.054
Odkazy
Reference
Literatura Fox, R. C. (1974). A middle Campanian, nonmarine occurrence of the Cretaceous toothed bird Hesperornis Marsh. Canadian Journal of Earth Sciences. 11 (9): 1335–1338. Reynaud, F. (2006). Hind limb and pelvis proportions of Hesperornis regalis: A comparison with extant diving birds. Journal of Vertebrate Paleontology. 26 (3): 115A. Larry D. Martin; Evgeny N. Kurochkin; Tim T. Tokaryk (2012). A new evolutionary lineage of diving birds from the Late Cretaceous of North America and Asia. Palaeoworld. 21 (1): 59–63. Chinsamy A, Martin, Larry D. & Dobson, P.; Martin; Dobson (1998). Bone microstructure of the diving Hesperornis and the volant Ichthyornis from the Niobrara Chalk of western Kansas. Cretaceous Research. 19 (2): 225–235. Alyssa Bell, Yun-Hsin Wu & Luis M. Chiappe (2018). Morphometric comparison of the Hesperornithiformes and modern diving birds. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2017.12.010 Tomonori TANAKA & Yoshitsugu KOBAYASHI (2018). Hesperornithiformes: the Origin and Evolution of the Cretaceous Diving Birds. Japanese Journal of Ornithology. 67: 57-68. doi: https://doi.org/10.3838/jjo.67.57 Laura E. Wilson (2019). A Bird's Eye View: Hesperornithiforms as Environmental Indicators in the Late Cretaceous Western Interior Seaway. Transactions of the Kansas Academy of Science. 122 (3-4): 193-213. doi: https://doi.org/10.1660/062.122.0302
Externí odkazy
Článek na webu National Geographic Článek na webu Oceans of Kansas Článek o hesperornitiformech
Kategorie:Druhohorní ptáci Kategorie:Organismy žijící v křídě