Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže

Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže (zkratka PO SSM) byla masová volnočasová organizace pro děti a mládež ve věku od 6 do 15 let řízená vládnoucí Komunistickou stranou Československa. Její výchovný systém vycházel z jednotné výchovy dětí a mládeže v duchu marxismu-leninismu. PO SSM byla založena v roce 1970 na celostátní ustavující konferenci SSM a PO SSM, na které byla přijata programová prohlášení a stanovy obou organizací. Pionýři byli vychováváni „k budování a obraně socialistické vlasti, k lásce a podpoře Sovětského svazu a celého socialistického společenství”. V roce 1985 měla PO SSM 1 589 728 členů (80 % dětí ČSSR).Milan Lion: Fakta a argumenty pro průvodce, Merkur, 1985, s. 23–26. Po sametové revoluci PO SSM v lednu roku 1990 zanikla a nahradila ji na komunistické straně již nezávislá organizace Pionýr.

Počátky pionýrského hnutí v Československu

Československý Komsomol (Komunistický svaz mládeže Československa, sekce KIM), inspirovaný založením sovětského Komsomolu na 1. všeruském svazu mládeže dne 28. října 1918, byl založen na ilegálním komunistickém sjezdu v Praze 20. února 1921.Vlastivědný věstník moravský, 1986, číslo 1, s. 6: Revoluční jižní Morava ve 20. letech. Podle sovětského vzoru vznikaly také «Mladí průkopníci», které lze považovat za předchůdce PO ČSM. Zásady boje za jednotu mládežnického hnutí prosadili komunisté do Košického vládního programu a první poválečné pokusy o socialistické organizování mládeže probíhaly již v letech 1945 až únor 1948. Dne 12. května 1945 byl pod politickým vlivem komunistů založen Svaz české mládeže (SČM), který vedlo jádro mladých komunistů.

Pionýrská organizace Československého svazu mládeže V letech 1948–1955 se KSČ snažila o sjednocení organizací československé mládeže, tak aby nová organizace plně odpovídala sovětskému vzoru a jejím snahám o budování socialismu. V roce 1949 vznikla násilným sloučením národních mládežnických organizací proletářská verze skautingu v podobě Československého svazu mládeže (ČSM) a Pionýrské organizace Československého svazu mládeže, přičemž pro KSČ stoupl význam těchto mládežnických organizací zejména během prvních let tzv. výstavby československého socialismu (1955–1962). V roce 1955 dostala PO ČSM za úkol důkladnější rozvoj zájmové činnost ve skupinách i oddílech, přičemž důraz měl být kladen zejména na mladé techniky a přírodovědce. Další změny v Pionýrské organizaci ČSM probíhaly po XII. sjezdu KSČ v letech 1962–1970. Výchovná činnost v 60. létech se zaměřovala na kulturní akce (majálesy, festivaly), turistické akce a sport.Čmolík, Otto: Kapitoly z historie Pionýrské organizace v Československu, stručný nástin vývoje v letech 1945–1978, Praha: Mladá fronta 1979.

Pražské jaro a Pionýr Důležitým mezníkem v celé historii pionýrské organizace byl rok 1968. Progresivní pionýrští pracovníci usilovali o nové pojetí této dětské organizace. V období let 1968 a 1969 se původní struktura jednotného ČSM a navazující Pionýrské organizace ČSM rozpadla. Vzniklo či bylo obnoveno 18 mládežnických organizací včetně Junáka, místo PO ČSM vznikl „Pionýr”, ve kterém bylo členství oproti předchozím obdobím dobrovolné. Demokratizační proces byl v srpnu 1968 narušen vpádem vojsk Varšavské smlouvy.

Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže Po XIV. a XV. sjezdu KSČ, dosáhla KSČ pod vedením Gustáva Husáka ustavení „Federální rady dětských a mládežnických organizací ČSSR” (založená 27. listopadu 1969) a nastolení procesu vedoucího k obnově struktury jednotné organizace pod jejím vlivem. Během roku 1970 byly na mnoha místech republiky ustaveny svazácké organizace. Ve dnech 9.–11. listopadu 1970 se v Praze konala celostátní ustavující konference SSM a PO SSM, na které byla přijata programová prohlášení a stanovy obou organizací (zaregistrován jako nová organizace 5. 3. 1971).Věstník Nejvyššího kontrolního úřadu 1996, strana 15. Vzorem pro československou organizaci PO SSM zůstával sovětský Komsomol s Všesvazovou pionýrskou organizací V. I. Lenina. Byly ustaveny republikové (Československo se federalizovalo), krajské i okresní rady PO SSM, Ústřední rada PO SSM. Už v roce 1971 vykazovala PO SSM 511 000 pionýrů.

Výchovný systém thumb|Východoněmecká pionýrka při setkání s Mikojananem, 1954 Výchova v PO SSM probíhala v duchu marxismu-leninismu. Pionýři byli vychováváni k socialistickému vlastenectví a k vzhlížení k Sovětskému svazu. V období normalizace byl ve výchovném systému kladen důraz na rozvoj dětí a mládeže prostřednictvím her a soutěží, které byly ideově a politicky motivovány. Pionýrské plameny a cesty Základem výchovného systému PO SSM pro jiskry a pionýry bylo od roku 1973 zaváděné plnění „Pionýrských plamenů a cest”: «Zvířátka a Tři plamínky» pro jiskry, «Plameny» pro mladší pionýry (plamen bystrosti 8-10 let, plamen vytrvalosti 10-11 let a plamen samostatnosti 11-12 let) a «Cesty» pro starší pionýry (cesta objevů 12-13 let, cesta výkonů 13-14 let a cesta činů 14-15 let). Pro přehled splněných důkazů sloužily zápisníky (Zápisník plamenů, Zápisník cest) a po splnění plamene nebo cesty obdržel pionýr odznak, např. plamen bystrosti měl podklad bílý, plamen vytrvalosti podklad modrý a plamen samostatnosti podklad zlatý. Plněním pionýrských plamenů podávali pionýři důkazy pionýrské připravenosti, znalostí a dovedností, tvořivosti, tělesné a sportovní zdatnosti.Zápisník plamenů, Mladá fronta 1984.

Zájmová odborná činnost Výběrovou část výchovného systému tvořily „zájmové odznaky” pro pionýrské oddíly, které kromě jednoho byly rozděleny na dva stupně pro mladší a starší (zaměřené na techniku, přírodovědu, kulturu, turistiku, atd.) Jednotlivci se mohli rozhodnout pro plnění „odznaků odbornosti“ (např. odznak odbornosti požárník, elektrotechnik, hudebník, atlet, vodák, astronom, knihovník, botanik, rybář, loutkář, kosmonaut, spojař, zdravotník, organizátor, myslivec, tanečník, lodní modelář, železniční modelář, geolog, znalec světové socialistické soustavy, atd.) v pěti kategoriích (politickovýchovná 7, technická 9, přírodovědná 12, kulturně umělecká 10, sportovní a turisticko-branná 15). Celkem se jednalo o 53 odbornosti.Richard Sedlář: Základy mimovyučovacího výchovného systému v socialistické škole, Univerzita Karlova, 1975 Táborové plameny a cesty se staly východiskem pro organizování celostátních táborových etapových her.Tribuna, týdeník pro ideologii a politiku: rok 1973, ročník 5, číslo 35, s. 5, též rok 1983, ročník 15, číslo 32, s. 5.

Pionýrské hry a soutěže thumb|Průkaz člena Ústřední výbor SSM a Ústřední rada PO SSM vyhlašovaly celostátní pionýrské expedice, hry a soutěže, provázané s oslavami politických výročí komunistické strany, Sovětského svazu nebo dělnického hnutí. Po vzoru SSSR byly pořádány letní pionýrské tábory. Už první číslo časopisu Pionýrská stezka (přeměněný časopis Junák) otevíral úvodník Společně za rudou hvězdou, startující ve školním roce 1970/71 celostátní pionýrskou hru Cesta za rudou hvězdou, pořádanou na počest 50. výročí založení KSČ. V ideové části pionýři plnili 5 úkolů (jako 5 cípů rudé hvězdy) ‒ cestu mladých průkopníků, cestu rudého praporu, cestu boje, cestu vítězství a cestu budování.Eva Vaňková, Dům dětí a mládeže ve Znojmě, bakalářská práce 2014 V říjnu 1970 schválil ÚV SSM hru k 50. výročí založení KSČ a Čs. Komsomolu s názvem Signál 50.Mladí ČSSR 1970: Vydal ÚV Socialistického svazu mládeže v nakladatelství Mladá fronta, 1971, s. 231.

Ve školním roce 1971/72 Ústřední štáb vyhlásil celostátní expedici Za prvními pionýry, která byla „věnována sovětské Všesvazové pionýrské organizaci V. I. Lenina a těm, kteří stáli před 50 lety při zrodu pionýrského hnutí”. Expedice měla tři části: Do země přátel (symbolem byl rudý prapor) S pionýry ‒ leninci (symbolem byl rudý šátek) Za pionýry dneška (symbolem byly rudé pionýrské plameny) a vyvrcholila srazem nejúspěšnějších pionýrských oddílů pod názvem Signál ‒ Expedice 50.

Školní rok 1972/73 byl zaměřen na 25. výročí února 1948 – po všech okresech pionýři plnili Signál P – 25.

Rok 1974 provázela celostátní hra К budování a obraně socialistické vlasti buď připraven! (P 25) k 25. výročí vzniku PO SSM byla zaměřena na seznamování pionýrů „s revolučními tradicemi dělnické třídy a KSČ i na socialistickou výstavbu Československa”Bruno Hříbek: Sílu nám dává strana: díl. 1945, Mladá fronta 1982, s. 175. a rok 1975 turisticko-branná soutěž Expedice 30 (vyhlášená v březnu 1974) k 30. výročí SNP, Pražského povstání a osvobození Československa Sovětskou armádou.Mládí ČSSR 1975: ÚV Socialistického svazu mládeže v nakladatelství Mladá fronta., 1976.

Na počest 15. sjezdu KSČ a 55. výročí vzniku KSČ probíhala soutěž pionýrů pod názvem Signál – P 15. Soutěž měla tři kola: Signál Přátelství, Signál Lidové milice, Signál Rudý šátek. Soutěž vrcholila celookresním pionýrským aktivem. Ve školním roce 1976/1977 probíhala k 60. výročí VŘSR celostátní branná hra Vždy připraven. V rámci hry se pionýři seznamovali s oslavami čtyř dnů: Den mladého obránce vlasti (slaven v rámci oslav VŘSR), Den lidových milicí (v den oslav Února 1948), Den čs. pionýrů (pořádaný v rámci oslav založení PO SSM) a Den pionýrské skupiny (připomínán během Mezinárodního dne dětí). V roce 1980/81 dominovala celostátní hra Pochod za rudým praporem P — 60 k 60. výročí založení KSČ, sestávající ze tří etap.Paměť: mezinárodní mládežnická štafeta vlasteneckých a internacionálních činů, Mladá fronta, 1987, s. 85.

Ke 35. výročí PO SSM v roce 1984 byla vyhlášena celostátní pionýrská hra P – 35. Ve školních letech 1983/84 a 1984/85 se konala celostátní pionýrská hra Cestou ke svobodě a míru, uspořádaná k 40. výročí «vyvrcholení národně osvobozeneckého boje československého lidu a osvobození Československa Sovětskou armádou». Byla součástí mezinárodní štafety „Paměť” (mezinárodní mládežnické štafety vlasteneckých a internacionálních činů) a sestávala z pěti etap. Každá etapa obsahovala jeden úkol pro oddíly jisker, tři úkoly pro oddíly pionýrů a jeden společný aktivizující úkol. Například aktivizující úkol první etapy představoval nasbírat v týdnu od 8. do 14. října 1983 co nejvyšší množství druhotných surovin a výsledek ohlásit do 15. října 1983 do 16 hodin svému okresnímu štábu.Tomáš Hofmann, Vladislav Pravda, L̕udovít Tonhauser: Paměť: mezinárodní mládežnická štafeta vlasteneckých a internacionálních činů, Mladá fronta, 1987.

První etapa nesla název „Dukla – brána ke svobodě”. Druhá etapa pionýrské hry od 24. listopadu 1984 do 25. ledna 1985 pod názvem „Hovoří Moskva” byla zaměřená na Československé rozhlasové vysílání ze Sovětského svazu v letech 1939–1945. Třetí etapa pod názvem „Po stopách osvobozeneckých bojů” na ní navazovala 26. ledna a končila 23. února 1985. Čtvrtá etapa, nazvaná „Ostravská operace”, probíhala v termínu od 23. března do 3. května 1985. Pátá etapa „Vítězství” byla zahájena manifestačně 4. května 1985 v Praze před Národním památníkem na Vítkově. Jako základní vodítko pro pátrání v historii měla pionýrů sloužit kniha armádního generála Ludvíka Svobody „Z Buzuluku do Prahy”.

Pionýrské tábory Pionýrské tábory (PT) pořádaly Domy pionýrů a mládeže (DPM), které byly v 50. letech 20. století zakládány jako příspěvkové organizace pro zabezpečování zájmové mimoškolní činnosti, dále PT organizovaly také základní školy ve spolupráci s pionýrskou skupinou (zejména v období normalizace), různé organizace Národní fronty (NF) a Československá lidová armáda (ČSLA). V největší míře se jednalo o PT Revolučního odborového hnutí (ROH) státních podniků a institucí. K tomu významně napomohla:

„Vyhláška č. 122/1960 Sb. Ústřední rady odborů a ministerstva financí o poskytování prostředků a o uhrazování nákladů na činnost základních organizací Revolučního odborového hnutí v organizacích státního socialistického sektoru” a později