Wojciech Kilar (17. července 1932 Lvov – 29. prosince 2013 Katovice) byl polský hudební skladatel. Proslul převážně komponováním filmové hudby.
Život Narodil 17. července 1932 ve Lvově. Otec byl lékařem a matka Neonilla divadelní herečkou. Jako dítě se s nevelkou chut učil hrát na klavír u paní Reissównové. Po nucené deportaci ze Lvova pokračoval v letech 1946-1947 ve studiu hry na klavír na Státní střední škole hudební v Řešově. V Řešově také absolvoval střední školu-
Jako pianista debutoval v roce 1947 v Soutěži mladých talentů, kde hrál své vlastní skladby Dwie miniatury dziecięce (Dvě dětské miniatury). V letech 1947–1948 studoval hru na klavír na Státní konzervatoři v Krakově a v letech 1948–1950 pokračoval na konzervatoři v Katovicích. Vedle toho bral soukromé lekce komposice u Bolesława Woytowicze. Ve studiu pak pokračoval na Vysoké škole hudební v Katovicích. Jeho učiteli byli: Władysława Markiewiczówna (klavír), Artur Malawski (hudební teorie) a Bolesław Woytowicz (klavír a komposice). Absolvoval s vyznamenáním roku 1955. V témže roce získal na Festivalu mládeže ve Varšavě druhou cenu za Malou ouverturu v kategorii symfonických skladeb.
V letech 1955–1958 byl asistentem Bolesława Woytowicze na Vysoké škole hudební v Krakově. V roce 1957 se zúčastnil Mezinárodního kurzu Nové hudby v Darmstadtu a v roce 1959 získal francouzské vládní stipendium a studoval u Nadiji Boulangerové v Paříži.
V roce 1960 získal za skladbu Ode Béla Bartók in memoriam Cenu Nadace L. Boulangerové v Bostonu. V letech 1979–1981 byl místopředsedou Svazu polských skladatelů. V roce 1977 se stal zakládajícím členem Společnosti Karola Szymanowského v Zakopaném a po dvě funkční období byl jejím viceprezidentem. Byl členem sdružení polských horalů Związ Podhalan. Po mnoho let navštěvoval paulínský klášter Jasná Hora v polském poutním místě Čenstochová. Byl členem Bratrstva paulínů. Na jeho narozeniny se v klášteře slaví tzv. Den Kilara.
Angažoval se i politicky. V roce 2005 byl členem čestného výboru na podporu Lecha Kaczyńského v prezidentských volbách a během kampaně před volbami do parlamentu v roce 2007 podporoval stranu Právo a spravedlnost. Po smrti Lecha Kaczyńského při letecké havárii ve Smolensku v roce 2010 byl čestným předsedou Slezského výboru na podporu Jarosława Kaczyńského v prezidentské volbě.
Wojciech Kilar zemřel po několika měsících boje s nádorem na mozku v Katovicích 29. prosince 2013. Pohřeb skladatele se konal 4. ledna 2014 v katedrále Krista Krále Byl pohřben na hřbitově v Katovicích ke své ženě Barbaře, která zemřela o několik let dříve.
Dílo náhled|vlevo|200px|Hvězda Wojciecha Kilara v Aleji hvězd v Lodži. Kilar debutoval na konci padesátých let na prvních ročnících festivalu Varšavský podzim. Na začátku byla jeho tvorba ovlivněna polským a evropským neoklasicismem. Autor používal klasické formy, melodiku i instrumentaci (Mała uwertura, I. a II. symfonie, Sonáta pro lesní roh a klavír). Čerpal zejména z děl Béli Bartóka, Igora Stravinského, Dmitrije Šostakoviče a Sergeje Prokofjeva. Za svou Ódu na Bélu Bartóka in memoriam získal cenu Nadace L. Boulangerové v Bostonu.
Od počátku šedesátých let pokládal, spolu s Krzysztofem Pendereckim a Henrykem Góreckim, základy nové polské avantgardy. Využíval prvky serialismu a dodekafonie. Důležité skladby tohoto období jsou např.: Herbsttag na głos żeński i kwartet smyczkowy (1960), jazzový Riff 62 (1962), Generique (1963) Diphtongos (1964) pro smíšený sbor a orchestr, dodekafonický Springfield Sonnet (1965), Training 68 (1968) pro klarinet, trombón, violoncello a klavír a minimalistické Upstairs-Downstairs (1971) pro dva dětské sbory a orchestr.
V polovině sedmdesátých let Kilar zjednodušil svůj hudební jazyk a začal čím dál tím výrazněji navazovat na tradici. V jeho hudbě se objevily lidové a náboženské inspirace. Nejdůležitějšími díly z tohoto období jsou Przygrywka i kolęda (1972) pro čtyři hoboje a smyčce, Krzesany (1974), Bogurodzica (1975) pro smíšený sbor a orchestr, Kościelec 1909 (1976), Siwa mgła (1979) pro baryton a orchestr, Exodus (1980), Angelus (1984) pro soprán, smíšený sbor a orchestr, Orawa (1986) pro komorní orchestr, Preludium chorałowe (1988) a Missa pro pace (A. D. 2000) pro sóla, smíšený sbor a orchestr.
Kilar byl jedním z nejplodnějších a nejvyhledávanějším skladatelů filmové hudby. Zkomponoval hudbu k více než 140 filmům. Spolupracoval s mnoha polskými (Krzysztof Zanussi, Bohdan Poręba, Andrzej Wajda, Krzysztof Kieślowski, Stanisław Różewicz) a světovými režiséry (Roman Polanski, Francis Ford Coppola, Jane Campion). Na podkladě hudby k filmům vytvořil rovněž řadu orchestrálních suit.
Filmová hudba
Orchestrální skladby Mała uwertura (1955) Symfonie pro smyčce (Symfonie č. 1, 1955) Ode Béla Bartók in memoriam pro housle, dechové a bicí nástroje (1956) Symphony Concertante pro klavír a orchestr (Symfonie č. 2, 1956) Riff 62 (1962) Generique (1963) Springfield Sonnet (1965) Solenne per 67 esecutori (1967) Przygrywka i kolęda pro čtyři hoboje a smyčcový orchestr (1972) Krzesany, symfonická báseň (1974) Kościelec 1909 (1976) Orawa pro smyčcový orchestr (1988) Preludium chorałowe (Chorálová předehra) pro smyčcový orchestr (1988) Requiem Father Kolbe' (1994) Klavírní koncert č. 1 (1996) Symfonie č. 3" (September Symphony) (2003) Ricordanza per archi" (2005) Uwertura uroczysta (Slavnostní předehra) (2010) Klavírní koncert č. 2 (2011) Suity z hudby k filmům
Vokální skladby Diphthongos pro smíšený sbor, 2 klavíry, bicí nástroje a smyčce (1964) Upstairs – Downstairs pro dva dívčí nebo chlapecké sbory a orchestr (1971) Bogurodzica pro smíšený sbor a orchestr (1975) Siwa mgła pro baryton a orchestr (1979) Exodus pro smíšený sbor a orchestr (1981) Victoria pro smíšený sbor a orchestr (1983) Angelus, pro orchestr, soprán, a smíšený sbor (1984) Missa Pro Pace pro sóla sbor a orchestr (2000) Lament pro smíšený sbor a cappella (2003) Symfonie č. 4 (Sinfonia de Motu) (Symphony of Motion) pro sóla sbor a orchestr (2005) Magnificat pro sóla sbor a orchestr (2007) Symphony No. 5 (Adventní symfonie) pro sóla sbor a orchestr (2007) Te Deum pro sóla sbor a orchestr (2008) Veni Creator pro smíšený sbor a smyčce (2008) Paschalis Hymn (sbor, 2008)
Komorní skladby Sonatina pro flétnu(1951) Dechový kvintet (1952) Sonáta pro lesní roh (1954) Herbsttag pro ženský hlas a smyčcový kvartet na slova básní Rainera Marii Rilkeho) Training 68 pro klarinet, pozoun, violoncello a klavír (1968) Orawa (úprava pro 8 violoncell) Orawa'' (úprava pro 12 saxofonů, 2009) Drobné skladby pro klavír
Reference
Externí odkazy
Stránka věnovaná skladateli Seznam skladeb včetně ztracených a nedokončených Život a dílo
Nekrolog
Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Polští hudební skladatelé Kategorie:Polští skladatelé filmové hudby Kategorie:Skladatelé atonální hudby Kategorie:Narození v roce 1932 Kategorie:Narození 17. července Kategorie:Narození ve Lvově Kategorie:Úmrtí v roce 2013 Kategorie:Úmrtí 29. prosince Kategorie:Úmrtí v Katovicích Kategorie:Muži