Réva vinná a zejména její původní volně rostoucí poddruh réva vinná lesní (Vitis vinifera subsp. sylvestris) vykazuje velkou heterozygotnost, díky které v průběhu posledních 3 000 let vznikly tisíce odrůd vinné révy. Zejména v dřívějších dobách vznikaly především samovolným křížením, v současné době převládá šlechtění. Popisu a identifikací kultivarů révy vinné se věnuje ampelografie.
Třídění odrůd vinné révy Odrůdy vinné révy je možné třídit podle řady kritérií, nejčastěji se třídí podle místa vzniku do tzv. geograficko-ekologických skupin a podle použití.
Třídění dle použití Podle použití se odrůdy révy vinné dělí na moštové odrůdy, které jsou určeny především pro výrobu moštu a vína, na stolní odrůdy, které jsou určeny k přímé konzumaci, a na tzv. podnožové odrůdy. Moštové odrůdy se dále dělí na odrůdy určené pro výrobu bílých vín (jde o bílé a červené odrůdy) a na odrůdy určené k výrobě červených vín (jde o modré odrůdy).
Moštové odrůdy mívají spíše menší bobule a je u nich kladen důraz na vysoký obsah aromatických látek a pokud možno na odolnost vůči houbovým chorobám a cizopasníkům. Stolní odrůdy mají obvykle velké hrozny a velké sladké bobule s pevnou dužninou. Není u nich kladen příliš velký důraz na vysoký obsah aromatických látek v bobulích a nejsou vhodné k výrobě vína. Podnožové odrůdy se používají jako podnože pro sazenice běžných odrůd vinné révy, aby byla zajištěna větší odolnost sazenic proti cizopasníkům (zejména révokazu). U podnožových odrůd je proto kladen důraz na tuto odolnost, na přizpůsobení se konkrétním půdním podmínkám a na vhodné předpoklady pro štěpování. Kvalita a vlastnosti hroznů a bobulí jsou nepodstatné. Podnožové odrůdy bývají obvykle potomkem americké révy (Vitis labrusca) a často ani hrozny netvoří.
Seznam některých odrůd vinné révy Vysvětlivky Název odrůdy je hlavní český ampelografický název odrůdy. Synonyma jsou případná další označení dané odrůdy, obvykle se jedná o některý zahraniční název (nejčastěji německý nebo francouzský) nebo o pracovní název používaný během šlechtění (např. Mopr nebo Gm 322-58). Původ se snaží vystihnout způsob vzniku a stáří dané odrůdy. Přesný rok je nutné brát orientačně, neboť šlechtění probíhá delší dobu (např. prof. Vilém Kraus uvádí, že u odrůdy Neronet trvalo šlechtění a následné odrůdové zkoušení před zápisem do státní odrůdové knihy celých 31 let). Taktéž místo nemusí být zcela přesné, neboť ke šlechtění může docházet na více místech (např. u odrůdy Malverina) nebo může proběhnout na jednom místě křížení a na jiném místě výběr vhodného semenáče (např. u odrůdy Müller Thurgau, kde proběhlo křížení v Německu a výběr semenáče ve Švýcarsku). Tradiční oblasti pěstování jsou oblasti, kde se daná odrůda obvykle pěstuje. Zápis SOK označuje rok zápisu do české Státní odrůdové knihy. Červeně jsou podbarveny původní staré odrůdy, které vznikly obvykle samovolným křížením nejpozději v období pozdního středověku a staly se základem pro vznik novějších odrůd.
Moštové odrůdy pro výrobu bílých vín