Bohumír Roedl

Bohumír Roedl (* 9. září 1950 Žatec) je český historik a archivář. V letech 1981–2013 byl ředitelem Státního okresního archivu v Lounech. Zabývá se zejména regionálními dějinami, dějinami vinařství a kriminality v raném novověku.

Život V Žatci maturoval roku 1969 na gymnáziu. V roce 1974 obhájil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde vystudoval obory dějepis a filozofii, diplomovou práci Toleranční patent a jeho ohlas v Čechách. Ta se o rok později stala základem k udělení titulu PhDr.Pánek, Jaroslav – Vorel, Petr (eds.), Lexikon současných českých historiků, Historický ústav Akademie věd České republiky, Praha 1999, s. 258, Jeho prvním zaměstnavatelem bylo Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, kde v letech 1974–1976 působil jako kurátor.Hoffmannová, Jaroslava – Pražáková Jana (eds.), Biografický slovník archivářů českých zemí, Libri, Praha 2000, s. 542–543, Ve druhé polovině roku 1976 byl zaměstnán v železárnách v Králově Dvoře jako pomocník pecaře. V letech 1977–1979 pracoval jako podnikový archivář v národním podniku Základna rozvoje uranového průmyslu v Příbrami. V letech 1979–1981 vykonával na Středisku státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje funkci historika umění. Roku 1981 nastoupil do Okresního archivu v Lounech, kde ve funkci vystřídal dosavadního ředitele Bořivoje Lůžka.Hanzal, Josef, Cesty české historiografie 1945–1989, Nakladatelství Karolinum, Praha 1999, s. 210, Založil a řídil Sborník okresního archivu v Lounech, jehož deset svazků vyšlo v letech 1985–2001. V letech 1993–1996 byl členem komise pro zavádění výpočetní techniky do archivů při Vědecké radě Ministerstva vnitra České republiky, v letech 1992–2013 zasedal v redakční radě Sborníku archivních prací. V roce 2010 obdržel od ministra vnitra medaili Za zásluhy o české archivnictví.Rak, Petr, K životnímu a pracovnímu jubileu Bohumíra Roedla, Archivní časopis 61, 2011, č. 2, s. 197 Roku 2026 obdržel od městského zastupitelstva Cenu města Louny za zásluhy v kultuře. Od roku 2010 působí na Wikipedii.

V roce 1989 spoluzakládal v Lounech Občanské fórum a Klub angažovaných nestraníků. V roce 1990 byl kooptován do lounské městské rady, v letech 1990–1994 byl členem lounského městského zastupitelstva. Do něj byl znovu zvolen roku 2010. Je ženatý a má dvě dcery. Jeho otcem je iberoamerikanista Bohumír Roedl (starší).

Bibliografie Samostatné publikace Smolné knihy města Loun (edice), in: Sborník okresního archivu v Lounech 6, 1993, ISSN 1210-3675. Žatecká rodina Hošťálků z Javořice, Regionální muzeum K. A. Polánka, Žatec 1997, . Biografický slovník okresu Louny, Albis international Ústí nad Labem, Louny 2000, (se Zdeňkou Patrovskou). Cítoliby, Nakladatelství Digon, Louny 2003, . Svědectví z morového času. Kniha svědeckých výpovědí u městského soudu v Žatci z let 1580–1587 (edice), Koniasch Latin Press, Praha 2003, . Vademecum městské správy v Lounech v letech 1573–1727, Albis international Ústí nad Labem, Louny 2004, . Kapitoly z dějin Černčic, Obec Černčice, Černčice 2005, . Pnětluky, Obecní úřad Pnětluky, Louny 2007, . Velemyšleves, Minice, Truzenice, Zálezly, Obecní úřad Velemyšleves, Louny 2007, (s Josefem Zahradníčkem). Konětopy, Obec Pnětluky, Louny 2009, (s Vladimírem Studeným). Tuchořice, Nečemice a Třeskonice, Obec Tuchořice, Tuchořice 2014, . Hřivice a Markvarec, Libri, Praha 2016, . Deštnice, Sádek, Nová Hospoda, Obec Deštnice, Deštnice 2018, . Holedeč, Holedeček, Veletice, Stránky, Obec Holedeč, Holedeč 2018 (s Pavlem Tarabou a Slavomírem Tarabou). Cítoliby, Nakladatelství Digon pro Městys Cítoliby, Cítoliby 2019, (s Evou Parkmanovou a Zdeňkem Borlem, 2. rozšířené vydání). Postoloprtsko, fotografie Václav Mach, nakladatelství Digon pro Město Postoloprty, Postoloprty 2021, . Osobnosti Postoloprtska, Město Postoloprty Postoloprty 2024.

Spoluautorství v kolektivních publikacích Holodňák, Petr (ed.), Žatec, Propagační tvorba Praha, Žatec 1992, . J. Bahlcke, W. Eberhard, M. Polívka (eds.), Handbuch der historischen Stätten – Böhmen und Mähren, Kröner Verlag, Stuttgart 1998, (česká verze Lexikon historických míst Čech, Moravy a Slezska, Argo, Praha 2001, . Holodňák, Petr – Ebelová, Ivana (eds.), Žatec, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2004, . Roedl, Bohumír (ed.), Louny, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2005, . Matyáš, Jiří a kol., Dějiny žateckého gymnázia. Schola zatecensis, Albis international Ústí nad Labem, Žatec 2009, . Mlýnková, Graziella a kol., Brodec, Adart, Brodec 2011, . Mareš, Karel a kol., Dějiny gymnázia v Lounech. 115 let v životě školy, Gymnázium Václava Hlavatého Louny, Louny 2011, . Peksa, Vojtěch a kol., Podbořany. 660 let od první písemné zmínky, Město Podbořany, Podbořany 2022, . Kaše, Martin – Holub, Zbyněk (eds.), Nepomyšl v proudu času, Městys Nepomyšl, Nepomyšl 2023, . Studie (výběr) Rok 1848 na Příbramsku, Vlastivědný sborník Podbrdska 14, 1978, s. 45–60. Ke dvěma pojetím příbramského roku 1848, Vlastivědný sborník Podbrdska 18, 1980, s. 75–79. Drancování v Příbrami roku 1918, Vlastivědný sborník Podbrdska 18, 1980, s. 107–115. Strategie a taktika v řízení okresního archivu, Archivní zprávy ČSAV 14, 1982, s. 98–102 (s Bořivojem Lůžkem). Regionální historik František Štědrý, Vlastivědný sborník Podbrdska 25, 1983, s. 171–174. Knihy svědomí Žatce a Loun jako pramen k dějinám městského soudnictví před Bílou horou, Folia historica bohemica 7, 1984, s. 251–270. Povolání nových měšťanů v Žatci a Lounech před Bílou horou, Sborník okresního archivu v Lounech 1, 1985, s. 49–52 (s Petrou Horáčkovou). Lounská rodina Purkyňů, Mikulovská sympozia 17, 1987, s. 175–180. Postoj německých kronikářů ke vzniku ČSR, in: Vznik a vývoj iredentistických snah německého obyvatelstva v letech 1918–1945, Ústí nad Labem 1987, s. 104–111. Kruchta a hudebniny bratrstva českých literátů v Lounech, Hudební věda 24, 1987, s. 168–171 (s Dagmar Vanišovou). Za PhDr. Bořivojem Lůžkem, Archivní časopis 37, 1987, s. 180–181. Praha v kronice Pavla Mikšovic, Sborník okresního archivu v Lounech 2, 1988, s. 59–65. Mládežnické hnutí volyňských Čechů na Žatecku, Acta Litomericensia 1989, s. 117–123. Neznámé písemnosti Karla IV. a Václava IV. k severozápadním Čechám, Minulostí západočeského kraje 26, 1990, s. 189–209 (s Karlem Marešem). K historické topografii Žatce v 16. a počátkem 17. století, Sborník okresního archivu v Lounech 3, 1990, s. 42–58. Metodologické aspekty studia městského hrdelního soudnictví, in: Česká města v 16.–18. sto-letí, Praha 1991, s. 63–69. Stavební podnikání města Loun před Bílou horou, Sborník okresního archivu v Lounech 5, 1992, s. 35–40. Šlechta a hrdelní soud v Lounech, in: Život na šlechtickém sídle v 16.–18. století, Ústí nad Labem 1992, s. 74–81. Náklady na činnost lounského hrdelního soudu v letech 1571–1631, Folia historica bohemica 16, 1993, s. 97–112. Návrat středověkých listin z USA, Archivní časopis 44, 1994, s. 34–38. Nad počítačovou anketou, Archivní časopis 44, 1994, s. 111–113. Huertova mise v Lounech, in: Rekatolizace v českých zemích, Pardubice 1995, s. 111–117. Žebrák a Točník očima Jana Havránka, Castellologica bohemica 5, 1996, s. 279–285 (s Tomášem Durdíkem). Cestou milosti – hrdelní reversy v praxi českých městských soudů raného novověku, in: Hrdelní soudnictví českých zemí 16.–18. století, Pardubice 1996, s. 41–62, . Sudička Anna Hubková z Černčic, Documenta pragensia 13, 1996, s. 135–143. Žatecké kapitoly Pavla Skály ze Zhoře, Dějiny a současnost 19, 1997, č. 1, s. 14–17. Pozůstalost arabisty Eduarda Glasera, in: Cesty a cestování v životě společnosti, Ústí nad Labem 1997, s. 443–447, . Objev Čeradické brány v Žatci, Průzkumy památek 4, 1997, s. 130–135 (s Petrem Holodňákem a Vladislavem Razímem). Kontakty německých obchodních firem se Žatcem před rokem 1618, in: Vindemia. Sborník k 60. narozeninám Ivana Martinovského, Albis international, Ústí nad Labem 1997, s. 87–95, . Archiváři, informace a badatelé. Několik poznámek k limitům při využívání archiválií, Zpravodaj pobočky ČIS při Státním ústředním archivu v Praze, č. 45, 1998, s. 12–16. Žatecké dějepisectví před rokem 1914, Mikulovská sympozia 25, 1998, s. 179–185. Několik poznámek k životopisu Havla Cahery, in: Náboženské dějiny severních Čech, Ústí nad Labem 1999, s. 78–81, Jiří Beran šedesátníkem, Archivní časopis 49, 1999, s. 50–51. Ke Kafkovu pobytu v Siřemi, in: Die Verwandlung – Věstník Společnosti Franze Kafky 1999, č. 1–2, s. 4–9. Opevnění Loun do roku 1620 ve světle archivních pramenů, Sborník okresního archivu v Lounech 9, 1999, s. 21–73. Dodatky k Hošťálkům z Javořice a rodině Pavla Skály ze Zhoře, Sborník okresního archivu v Lounech 10, 2001, s. 101–122. Siřemské měsíce Franze Kafky, Dějiny a současnost 24, 2002, č. 2, s. 38–40. Valdštejn před branami Loun, Documenta pragensia 20, 2002, s. 307–312. Úřad perkmistrů v Lounech v průběhu 16. – 18. století, Sborník archivních prací 53, 2003, č. 1, s. 1–59. Knihy svědomí jako pramen k dějinám kultury, in: Vlast a rodný kraj v díle historika. Sborník prací žáků a přátel věnovaný profesoru Josefu Petráňovi, Historický ústav AV ČR, Praha 2004, s. 305–318, . Lounské vinařství v letech 1567–1631 pohledem kronikáře Pavla Mikšovice, in: Dějiny vinařství na Moravě, Sborník příspěvků z konference uspořádané ve dnech 16. – 17. září 2004 ve Slavkově u Brna, Brno 2005, s. 41–55, . Ke komunikaci městských rad ve Slaném a v Lounech v předbělohorském století, in: Slánské rozhovory 2006 – Lounsko, Město Slaný, Slaný 2007, s. 18–21, . Lounské baroko a jeho tvůrci, in: Per saecula ad tempora nostra. Sborník prací k šedesátým narozeninám prof. Jaroslava Pánka, Praha 2007, s. 414–425, . Vinohradnictví v Žatci do začátku třicetileté války, Časopis společnosti přátel starožitností 116, 2008, č. 1, s. 29–38. Trh s vinicemi v Lounech a Žatci v 16. století, in: Trpké býti zdá se? Víno a vinařství v českých zemích ve středověku a raném novověku. Sborník příspěvků z konference konané v Mělníce 2. – 4. dubna 2008, Mělník 2009, s. 93–111, . Rejstřík k neznámé kronice v kontextu lounského raně novověkého dějepisectví, Porta bohemica 5, 2009, s. 135–149, (s Oldřichem Kotyzou). Norimberští věřitelé žateckých a lounských kupců v 16. století, Documenta pragensia 29, 2010, s. 281–298. Od Valtíře k Jedličkovi aneb lounská knihovna a její čtenáři, in: Historie lounského knihovnictví, Občanské sdružení Knihovna třetího tisíciletí, Louny 2010, s. 5-40, . Historik Loun Kamil Linhart, Poohří 1, 2011, s. 210–223, . Písemná komunikace cítolibské vrchnosti a městské rady v Lounech v 16. – 18. století, Comotovia 2011, s. 70–90, . Česky a německy psaná regionální periodika českého pohraničí na příkladu vlastivědných sborníků v Podbořanech, Žatci a Lounech, in: Regionální vlastivědná periodika a jejich místo v historiografii, Muzeum Podblanicka, Benešov – Vlašim 2012, s. 163–172, . Cítolibské baroko pohledem kostelních účtů z let 1691–1752, in: Sborník ke 125. výročí založení Oblastního muzea v Lounech, Oblastní muzeum Louny, Louny 2014, s. 101-110, Zapomenuté árie Boženy Kacerovské (1880–1970), in: Fontes ipsi sitiunt. Sborník prací k sedmdesátinám archiváře a historika Eduarda Mikuška, Státní oblastní archiv v Litoměřicích, Litoměřice 2016, s. 229–241, . Wikipedie a regionální historie Podbořanska, in: Comotovia 2015, Statutární město Chomutov, Chomutov 2016, s. 260–274, . Příběh lounské divadelní opony, in: Sýkorová, Lenka (ed.), Příběh lounské piazzetty, Louny 2019, s. 9–12. Krčma v Holedeči v raném novověku, in: Comotovia 2019, Statutární město Chomutov, Chomutov 2020, s. 84–91, ISBN 978-80-906404-3-6. Pomístní jména v Žatci a jeho okolí v 16. a 17. století, in: Holodňáková, Radmila, S uličnicí po Žatci, Žatec 2020, s. 2–7, ISBN 978-80-88075-20-2. Dopis Bohuslava Martinů Boženě Dapeciové z roku 1922, Porta bohemica 10, 2021, s. 213–218. Skupice: Úvahy o přeložení vesnice a o dataci zvonice u tamního kostela svatého Jana Křtitele, Poohří 10, 2022, s. 58–66, .