Ferdinand Fellner mladší (19. dubna 1847, Vídeň – 22. března 1916 tamtéž) byl rakouský architekt.

Život Ferdinanda Fellnera Fellner se narodil jako syn vídeňského architekta a stavebního podnikatele Ferdinanda Fellnera st. Studium architektury ukončil ve Vídni a v roce 1870 nastoupil do firmy svého otce, kterou vedl i po jeho smrti. S manželkou Kateřinou měl Fellner dvě děti, Melánii a Ferdinanda (přezdívaného "Ferry" – také architekt).

Ferdinand Fellner zemřel 22. března 1916 ve Vídni a tři roky na to skonal i Herman Helmer.

Ateliér Fellner a Helmer

V roce 1873 založil společně s Hermanem Helmerem ateliér Fellner & Helmer. Koncem 19. století to byl jeden z nejznámějších architektonických ateliérů ve Vídni, který se specializoval hlavně na projektování divadelních budov. Za 43 let své spolupráce navrhli a vyprojektovali více než 200 staveb, které byly většinou realizovány v zemích Rakousko-Uherska.

Fellner a Hellmer vyvinuli vlastní typ divadla s dobrým dispozičním a technickým řešením, přičemž většina z těchto divadel slouží dodnes svému účelu. Z výtvarného hlediska jde o eklektickou architekturu, s překypujícím řemeslným dekorem, využívající pozdější renesanční a barokní formy, v posledních dílech také secesní. Častými spolupracovníky ateliéru při výzdobě interiérů a exteriérů budov byly i významní umělci své doby – Gustav Klimt a Ernest Klimt, Franz Matsch, Hans Makart a další.

Díky bezpečnostním hlediskům byl ateliér Fellner a Helmer prohlášen za firmu, která má přijatelné ceny a přesně dodržuje termíny, a proto získal zakázky na řadu dalších staveb různého využití a účelu (projektoval bytové domy, obchodní domy, vily, paláce a zámky a jiné). Fellner a Hellmer pracovali po celý život spolu, takže nelze oddělit jejich autorský vklad u budov.

Hlavní díla Městské divadlo ve Vídni (1872) Lidové divadlo v Budapešti (1874) Historická budova Slovenského národního divadla v Bratislavě (1882) Státní opera v Praze (1886–1887) Divadlo opery a baletu, Oděsa (1887) Palác Lanckoroński ve Vídni pro hraběte Lanckorońského (1894–1895) Palác hraběte Károlyiho v Budapešti Hlavní fasáda Divadla na Vídeňce (1902) Národní divadlo, Sofie (1906) Secesní divadlo v Mladé Boleslavi (1906–1909)

Reference

Externí odkazy

Literatura Obuchová Viera a kol.; Památky Bratislavy, Bratislava 1988, str.. 21-22 MORAVÁNSZKY Ákos; Die Architektur der Donaumonarchie, Corvina 1988, Maďarsko, str. 53-55

Kategorie:Narození v roce 1847 Kategorie:Úmrtí v roce 1916 Kategorie:Rakouští architekti Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na hřbitově v Grinzingu Kategorie:Úmrtí 22. března Kategorie:Narození 19. dubna