Karel Schwarzenberg (10. prosince 1937 Praha – 12. listopadu 2023 Vídeň), dle rodové tradice Karel VII. ze Schwarzenbergu, v německojazyčných zemích (kromě Rakouska) také Karl Fürst zu Schwarzenberg, celým jménem Karel Jan Nepomuk Josef Norbert Bedřich Antonín Vratislav Menas kníže ze Schwarzenbergu (německy Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena Fürst zu Schwarzenberg), byl český politik, spoluzakladatel a první předseda TOP 09, poslanec a senátor, ministr zahraničí, místopředseda Nečasovy vlády, kancléř prezidenta Václava Havla a kandidát TOP 09 v prezidentské volbě v roce 2013. Jeho manželkou byla dvakrát Therese Schwarzenbergová (sňatky v letech 1967 a 2008).
V prvním kole přímé volby prezidenta v roce 2013 se umístil na druhém místě s 23,40 % hlasů za Milošem Zemanem. Ve druhém kole volby získal Karel Schwarzenberg 45,19 % odevzdaných hlasů. Pro vítězného kandidáta Miloše Zemana hlasovalo 54,80 % voličů.
Byl příslušníkem české (původně orlické) větve rodu Schwarzenbergů. Jeho dědičný šlechtický titul (v zemích, kde nebylo jejich užívání zákonem zrušeno či zakázáno) byl „kníže ze Schwarzenbergu, vévoda krumlovský, okněžněný hrabě ze Sulzu a lankrabě klettgavský“. Byl též rytířem habsburského Řádu zlatého rouna.
Charakteristika V minulosti působil jako vedoucí kanceláře prezidenta Václava Havla, byl ministrem zahraničních věcí v druhé Topolánkově (nominovaným za Stranu zelených) a prvním místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí v Nečasově vládě (za TOP 09). V letech 2004–2010 byl senátorem Parlamentu ČR za Prahu 6. Od května 2010 byl poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V letech 2009–2015 byl předsedou strany TOP 09, kterou spoluzaložil. Jako své povolání pravidelně uváděl, že byl lesník a hostinský („V občanském průkaze mám napsáno Forst und Gastwirt, tedy lesník a hospodský.“)
Schwarzenberg měl trvalý pobyt na zámku Dřevíč v obci Sýkořice, v okrese Rakovník. Byl vlastníkem zámku Obermurau (též jen Murau) v rakouském Štýrsku, kde žijí jeho manželka Therese Schwarzenbergová a starší syn Johann, a rodového zámku Schwarzenberg v bavorském Scheinfeldu. Měl také byt v Praze a v paláci na vídeňském Schwarzenberském náměstí (Schwarzenbergplatz, Palais Schwarzenberg).
Označoval se za Středoevropana s českým a švýcarským pasem. Kromě českého občanství měl také domovské právo kantonu Curych a tedy i občanství švýcarské. Tuto výsadu vlastní všichni příslušníci rodu Schwarzenbergů již od vlády knížete Ferdinanda Schwarzenberga, který zdědil v roce 1687 hrabství Klettgau a uzavřel spojenectví s Curychem proti Schaffhausenu.
Osobní život Dětství a mládí Narodil se 10. prosince 1937 v Praze-Bubenči. Byl nejstarším synem heraldika, politika a historika Karla VI. knížete ze Schwarzenbergu a jeho manželky Antonie, rozené princezny z Fürstenbergu (1905–1988). Pocházel z mladší (sekundogeniturní), tzv. orlické větve rodu Schwarzenbergů, založené Karlem Filipem (1771–1820), mladším synem Jana I. Nepomuka, V. knížete ze Schwarzenbergu, a slavným vojevůdcem (byl vítězem tzv. Bitvy národů u Lipska v roce 1813). Své dětství strávil na zámcích Orlík a Čimelice. V Čimelicích navštěvoval též národní školu. Po komunistickém převratu roku 1948 byl jeho rodině zabaven majetek orlické větve a i proto se uchýlili do emigrace do Rakouska. Tam nejdříve žili nedaleko Salcburku u jeho babičky z matčiny strany Marie Festetics de Tolna (1881–1953), která je i živila. O několik let později se přestěhovali do bytu ve Vídni, který se brzy proměnil ve společenský salon. V mládí se Schwarzenberg čile věnoval vídeňskému kavárenskému životu.
V roce 1960 Karla adoptoval strýc, člen starší (primogeniturní) hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů, Jindřich ze Schwarzenbergu. Tato adopce pro něj znamenala finanční zajištění a dědictví v hodnotě až 400 milionů eur, které získal po strýcově smrti roku 1965.
Vzdělání Prošel tradiční rodinnou aristokratickou výchovou, kdy se od dětství učil etiketě a několika jazykům, a to zejména němčině a češtině (jako tradičním rodovým jazykům), francouzštině (jako tradičnímu jazyku vzdělaneckých vrstev), a také angličtině (jako jednomu z rodových jazyků své matky).Karel Hvížďala: HISTORIE: Karel Schwarzenberg, neviditelnypes.lidovky.cz, 23. 1. 2013 Ovládal také italštinu.
V roce 1957 absolvoval gymnázium ve Vídni. Následně započal studia práv ve Vídni a poté ve Štýrském Hradci, a obor lesnictví v Mnichově. Dle jeho tehdejších známých nebyl nijak výrazným studentem. Studia nedokončil, protože se musel začít věnovat správě rodinných panství v Německu a Rakousku poté, co jeho adoptivní otec Jindřich v roce 1965 zemřel.
Rodina Jeho manželkou byla lékařka Therese Schwarzenbergová, pocházející z rodu rakouských hrabat Hardegg (německy Grafen zu Hardegg auf Glatz und im Machlande), který se stal koncem 15. století majitelem hradu Hardegg na rakousko-moravském pomezí po původním rakouském a moravském panském rodu Hardeků. Její otec Johann Hardegg patřil k velkým stoupencům Adolfa Hitlera, od roku 1930 byl členem v Rakousku ilegální nacistické NSDAP a velitelem jednotek SA v Rakousku. Sama Therese se od nacismu v dospělosti důsledně distancovala.
Poprvé se setkali ve Vídni v roce 1957 na banketu pořádaném pro nezadané aristokraty. Sňatek uzavřeli v tyrolském Seefeldu 22. dubna 1967. Po svatbě se přestěhovali na zámek Obermurau ve Štýrsku. Therese Schwarzenbergová porodila v době manželství tři děti: Jana Nepomuka (* 13. prosince 1967 Vídeň), Annu Karolínu (* 16. prosince 1968, provdanou za britského scenáristu a dramatika Petera Morgana) a Karla Filipa (* 12. května 1979). Roku 1987 se ukázalo, že Karel Filip je nemanželské dítě, které Therese měla s rakouským politikem a průmyslníkem Thomasem Prinzhornem, který ho i dohodou z roku 1987 (úředně zaevidovanou roku 1988) adoptoval. Kvůli této aféře se Schwarzenbergovi v roce 1988 rozvedli, ale i nadále zůstali v kontaktu. Je známo, že Karel Schwarzenberg sám měl tehdy vztah k podstatně mladší maďarsko-italské markraběnce Zitě Pallavicini.Zita Pallavicini: Deník šílené markraběnky. Nakladatelství Garamond Praha 2019, s.17, 80-81, 83-87, 99-101 O Vánocích 1992 utrpěla Therese Schwarzenbergová těžký úraz při lyžování, po kterém byla dlouho ochrnutá, ale dokázala se po rehabilitaci „opět postavit na nohy“.
Karel a Therese Schwarzenbergovi se znovu vzali 25. července 2008; jejich druhá svatba se konala v tichosti na zámku Obermurau. Tento zámek byl postaven předkem rodu Schwarzenbergů v roce 1623 a dodnes jim patří. Therese později uvedla, že: „Rozvod byl potřebný a nám oběma bylo snad od začátku jasné, že jednou zase budeme spolu schopní žít“.
Dne 23. listopadu 2013 se Schwarzenberg na slavnostním vyhlášení hudebních cen Český slavík objevil v doprovodu 24leté Jany Vopěnkové, o čemž přinesla zprávu TV Nova. O věkově nerovný pár se okamžitě začali zajímat novináři. V roce 2021 spekulace médií potvrdila samotná Jana, když přiznala, že s Karlem udržovala milenecký poměr.
Prvorozený syn Jan Nepomuk (zvaný Aki, celým jménem Johannes Nepomucenus Andreas Heinrich Joseph Karl Ferdinand Johannes Evangelist die Heiligen Drei Könige Achaz Michael Maria Erbprinz zu Schwarzenberg) navštívil poprvé Československo v roce 1978. Ze svých sourozenců zůstal nejdéle svobodný. V sobotu 20. března 2010 se v Neubergu an der Mürz ve Štýrsku oženil s malířkou a sochařkou, baronkou Dianou Orgovanyi-Hanstein (* 1971 ve Vídni). V sobotu 8. dubna 2017 se na Obermurauu v nejbližším rodinném kruhu podruhé oženil s vystudovanou socioložkou, italskou šlechtičnou donnou Franceskou Riario–Sforza (* 1974 ve Florencii).
Návrat do českých zemí Na podzim roku 1989, po sametové revoluci, se Karel Schwarzenberg vrátil do své rodné vlasti, kde se intenzivně zapojil do společenského, hospodářského i politického života. Prezident Václav Havel jej k 1. lednu 1990 jmenoval členem kolegia poradců, v červenci 1990 se pak stal vedoucím prezidentské kanceláře (kancléřem). Spoluzakládal s ním také Masarykovo demokratické hnutí. Usídlil se na zámečku Dřevíč u obce Nižbor, který od státu odkoupil a na vlastní náklady opravil. Z důvodu politického angažmá následně žil rovněž v Praze. Po odchodu z funkce kancléře prezidenta se věnoval správě navrácených rodinných majetků, neformálně se nadále pohyboval i v politice. V letech 2004 až 2021 byl členem Parlamentu, nejprve jako senátor (2004–2010), poté jako poslanec (2010–2021). V letech 2007–2013 rovněž dvakrát zastával post ministra zahraničí. Po odchodu z politiky roku 2021 žil převážně na Dřevíči, pohyboval se rovněž v Praze a ve Vídni. Nadále se vyjadřoval k veřejnému dění.
Pohřeb Karel Schwarzenberg měl 9. prosince 2023 církevní pohřeb se státními poctami v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Celebroval arcibiskup pražský Jan Graubner s dalšími biskupy, smuteční kázání pronesl Tomáš Halík, chrámový sbor zpíval písně dle přání zesnulého (například Dies irae nebo československou státní hymnu, Narodil se Kristus Pán, Hospodine, pomiluj ny, Svatováclavský chorál, Jezu Kriste, štědrý kněže), zádušní obřady vedl a na kytaru hrál salesián Ladislav Heryán. Projev pronesl také český prezident Petr Pavel. Zaznělo také třicet čtyři úderů ze zvonu Zikmund.
Urna s jeho ostatky byla následujícího dne, v neděli 10. prosince, uložena ve Schwarzenberské hrobce poblíž zámku Orlík.
Osobní názory Byl praktikujícím římským katolíkem. Věřil v účinnost homeopatie, kterou se zabývá i jeho manželka Therese. Psal klasickým inkoustovým perem a byl sběratelem i uživatelem dýmek.
Zdravotní stav Vzhledem k častým narážkám na jeho věk a zdravotní způsobilost Karel Schwarzenberg koncem prosince 2012, v době vrcholící kampaně před prezidentskými volbami, zveřejnil na svém blogu vyjádření přednosty interní kliniky Fakultní nemocnice v Motole profesora Milana Kvapila, který po prostudování zdravotnické dokumentace konstatoval, že jeho zdravotní stav není v žádném případě překážkou pro naplnění všech povinností, které jsou spjaty s funkcí prezidenta České republiky, a absolvovaná operace srdce byla bez jakýchkoliv negativních následků. K tomu byla připojena faksimile desetiřádkového strojopisného výpisu ze zdravotní dokumentace podepsaného MUDr. Jaroslavem Svobodou z 1. lékařské fakulty UK v Praze, datovaného 7. prosince 2012, podle níž byl sledován po aplikaci aortální bioprotézy v únoru 2008 pro kombinovanou aortální vadu s převahou aortální stenózy (zúžení aorty) a léčen pro arteriální hypertenzi (zvýšený krevní tlak).Karel Schwarzenberg: Jaký je můj zdravotní stav? Přesvědčte se..., blog.aktualne.cz, 27. 12. 2012 K roku 2021 trpěl neuropatií nohou a měl potíže se sluchem.
Kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu byl od září 2023 hospitalizován v pražské Všeobecné fakultní nemocnici. Vzhledem ke svému pobytu v nemocnici si nemohl převzít nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva, které tak místo něj 28. října 2023 převzal od prezidenta Pavla jeho syn Jan. Dne 6. listopadu pak byl letecky převezen do nemocnice ve Vídni. Tam byl později uveden do umělého spánku a po dvou dnech v kritickém stavu krátce po půlnoci z 11. na 12. listopadu 2023 zemřel.
Majetek a podnikání Restituce náhled|Erb orlické větve Schwarzenbergů. Hlavu Turka získal do erbu za vítězství nad Turky Adolf ze Schwarzenbergu, vzhůru položený meč nad středním štítem pak Karel Filip Schwarzenberg za vítězství nad Napoleonem v bitvě u Lipska