Maďaři

Maďaři (, vysl. [maďarok]; dříve Uhři) jsou etnická skupina pocházející z Maďarska (), kterou spojuje společná kultura, jazyk, historie a předkové. Významně jsou zastoupeni také v bývalých částech Uherského království. Maďarština patří do ugrické větve uralské jazykové rodiny, společně s chantyštinou a mansijštinou.

Na celém světě žije podle odhadů 14,5 milionu etnických Maďarů a jejich potomků, z nichž 9,6 milionu žije v dnešním Maďarsku. Přibližně 2 miliony Maďarů žijí v oblastech, které byly před Trianonskou smlouvou z roku 1920 součástí Uherského království a dnes tvoří součást sedmi sousedních zemí Maďarska: Slovenska, Ukrajiny, Rumunska, Srbska, Chorvatska, Slovinska a Rakouska. Kromě toho žijí významné skupiny lidí s maďarskými předky v různých jiných částech světa, většina z nich ve Spojených státech, Kanadě, Německu, Francii, Spojeném království, Chile, Brazílii, Austrálii a Argentině, a tvoří tak maďarskou diasporu (maďarsky ).

Diasporu lze rozdělit do několika podskupin podle místních jazykových a kulturních charakteristik; mezi tyto podskupiny patří Sikulové (ve východním Sedmihradsku a několik v župě Sučava v Bukovině), Csángó (v Západním Moldavsku), Palócové, Matyóové a Magyarabové (v Núbii).

Historie Do Evropy přišli Maďaři pod vedením vůdce Arpáda v roce 895 a usadili se v Uherských nížinách v Panonské pánvi, kde roku 1000 založil Štěpán I. Uherský samostatný stát Uherské království, které bylo od počátku multinárodní (žili zde např. Chorvati, Kumáni a Jasové (od 13. století), Srbové, Němci (od 12. století) Polovci, Slováci, Avaři). V rumunské Transylvánii sídlili pomaďarštění Sikulové, kteří byli pověřeni ostrahou uherských hranic."Sedmihradsko – pestrá paleta etnik ". Navýchod. 5/2002.

Uhersko se až do roku 1918 rozkládalo na dnešním území:

Maďarska Slovenska (viz Maďarská menšina na Slovensku) rakouské spolkové země Burgenland ukrajinské Zakarpatské oblasti chorvatské Slavonie a Baranji slovinské oblasti Zámuří srbské Vojvodiny Rumunska (především Sedmihradska, viz Sikulsko) Polska

Původ Podle většinového názoru odborníků se ugrofinské národy usadily mezi 6. a 4. tisíciletím př. n. l. v okolí Uralu, především na jeho východní straně, a řeky Ob.Holger Fischer: Eine kleine Geschichte Ungarns. Edition Suhrkamp, 1999, str. 19 Archeologické nálezy v této oblasti naznačují, že Uralci ve 4. tisíciletí žili převážně na východních svazích centrální a jižní části tohoto horského masivu. Jednotlivé skupiny se mezi lety 4000 a 3000 př. n. l. vydávaly východním a západním směrem. Ugrická větev ugrofinské jazykové rodiny zahrnuje vedle maďarštiny i jazyky dvou ugrofinských národů: Chantů (Ostjaků) a Mansijců (Wogulů).

Přibližně v roce 896,Gyula Kristó, Encyclopedia of the Early Hungarian History – 9–14th centuries Maďaři, pravděpodobně pod vedením Arpáda, překročili Karpaty a dostali se až do Panonské pánve. Maďarský vpád do Evropy v 9. a 10. století znamenal století neutichajících bojů a invazí ve státech střední a západní Evropy, které Maďaři opakovaně zpustošili.Barbara H. Rosenwein, A short history of the Middle Ages, University of Toronto Press, 2009, strana 152 O maďarském tažení na území panonských Slovanů říkají Fuldské letopisy: „Avaři, kteří si říkají Maďaři, se dostali přes Dunaj a napáchali jen samá zvěrstva. Vraždili muže, staré ženy a chytali mladé dívky, které odvlekli jako dobytek, a proměnili celou Panonii v poušť.“Victor Spinei, The Romanians and the Turkic nomads north of the Danube Delta from the tenth to the mid-thirteenth century, BRILL, 2009, strana 70

Původ jména Pojmenování magyar – znamenající maďarský, maďarština nebo Maďar – podle středověké legendy pochází od praotce Magora, bratra Hunora, praotce Hunů. Odkaz na příbuzenství s Huny, kteří ovládli podkarpatskou oblast v 5. století, měl opodstatnit historický nárok Maďarů na vládu nad tímto územím.Kontler (2011), str. 26.

Podle lingvistů předci dnešních Maďarů takto sami sebe označovali jako ty, kteří mluví. Magyar v sobě obsahuje ugrofinské mon (mluvit, maď. mond) a er (muž). Toto označení pak v různých podobách přešlo i do některých jiných jazyků, včetně češtiny. Většina evropských jazyků však převzala jméno z označení ungri (latinsky Hungari). Předci Maďarů, žijící na dolním Donu, se v 6. století přidali ke kmenovému svazu Onogurů (znamená deset národů) a stali se součástí turkické říše. V nejstarších západních písemných záznamech jsou obyvatelé této říše zmiňováni jako turci nebo ungri (podle Onogurů). První písemná zpráva, v níž se označení ungri prokazatelně vztahuje k Maďarům, pochází z roku 834 z Byzance.Kontler (2011), str. 31.

Čeština rozlišuje označení maďarský a Maďarsko na jedné straně a uherský a Uhersko (z latinského hungaricus a Hungaria) na straně druhé. První se vztahuje k etniku hovořícímu maďarsky a státnímu útvaru, který vznikl v roce 1918 po rozpadu mnohonárodnostního Uherského království. Pojem uherský se tedy používá především v historickém kontextu, neboť se vztahuje k zaniklému státnímu útvaru. Podobné významové rozlišení má pouze slovenština, slovinština, chorvatština a srbština. Maďarština (a ani angličtina, francouzština, němčina, polština či ruština) tyto významy nerozlišuje. Magyar znamená jak maďarský, tak uherský. Stejně tak Magyarország označuje současné Maďarsko i historické Uhersko. Jedno označení pro oba významy má také většina evropských i dalších jazyků.

Geny Testy haploskupin chromozómu Y lidské DNA prokázaly, že asi 29,5 % mužské populace Maďarů je nositelem haploskupiny R1a, která je hojná mezi Slovany. 18,5 % maďarských mužů je nositelem haploskupiny R1b, rozšířené hlavně na západě Evropy. Haploskupinu N1c1, jež se četně nachází mezi ugrofinskými národy, najdeme u zhruba 0,5 % mužské populace Maďarska.http://www.eupedia.com/europe/european_y-dna_haplogroups.shtml Mongoloidní (tj. východoeuroasijské) genetické znaky tvoří u dnešních Maďarů jen 5 %.http://studentorgs.utexas.edu/husa/origins/matsumoto.lecture.html resp. 1,7 %B. A. Malyarchuk, M. A. Perkova, and M. V. Derenko. On the Origin of Mongoloid Component in the Mitochondrial Gene Pool of Slavs. in: Russian Journal of Genetics, 2008, 44/3, přičemž zbylá procenta jsou shodná s ostatním evropským obyvatelstvem.

Počet Počet Maďarů se stanovuje na 14,5 milionu, ale v Maďarsku samotném jich žije pouze 9,9 milionu. Čtvrtina všech Maďarů žije v okolních státech, kde na četných územích tvoří většinu obyvatel. Zbytek (zhruba pětina z celkového počtu) žije na území západní Evropy, v USA a jinde ve světě.

Maďaři na Slovensku

Na území Slovenska podle sčítání obyvatelstva z roku 2011 žije 8,5 % obyvatel maďarské národnosti. Žijí převážně v jižní oblasti země u hranic s Maďarskem. Nejvíce Maďarů žije v okresech Dunajská Streda (cca 83 %) a Komárno (cca 64 %). Město Komárno je i kulturním centrem maďarské menšiny na území Slovenska. Sídlí tu maďarské divadlo a maďarská univerzita. Spousta Maďarů žije i v jižních částech okresů Nové Zámky (hl. Štúrovo), Levice, Galanta, Šaľa, Rimavská Sobota, Lučenec, Veľký Krtíš, Revúca, Rožňava, Košice-okolí a Trebišov. Velmi malé skupiny Maďarů žiji i v Košicích (4 750 obyvatel z celkového počtu cca 240 000), Bratislavě a v okolí Nitry. Maďaři na Slovensku jsou převážně katolíci (asi dvě třetiny), zbytek převážně kalvinisté. Malé skupiny tvoří i řeckokatolíci a evangelíci (luteráni).

Slovenští Maďaři mají vlastní politické strany (Strana maďarskej komunity – Magyar Közösség Pártja a MOST-HÍD), periodika, divadla, média atd. (např. Új Szó).

Maďaři v Rumunsku

Západní části Rumunska byly kdysi součástí Uherska. Jde zejména o Sedmihradsko a část Banátu. Právě v těchto oblastech žije nejpočetnější maďarská menšina v Evropě.

Většina Maďarů v Rumunsku jsou převážně římští katolíci (okolo 50 %), ale početně jsou zastoupeni i příslušníci reformované církve (kolem 37 %). Zbytek tvoří luteráni a řečtí katolíci, případně pravoslavní a příslušníci menších protestantských církví (baptisté, dále unitáři apod.).

Nejvíce Maďarů žije na území žup Harghita (až 84,6 %), Covasna (až 75,2 %) a Mureș (okolo 44,1 %) ve středním Sedmihradsku. Mnoho Maďarů žije i v župách Bihor, Temešvár, Kluž, Satu Mare. Kulturním centrem Maďarů je na rumunském území Kluž (Cluj).

Maďary lze v Rumunsku rozdělit na tři skupiny: Sikulové (Székelyek) v Sedmihradsku Csángó (Csángók) – v Moldavsku ostatní: žijí zejména při hranicích s Maďarskem v župách Satu Mare, Bihar, Arad a Timešvár. Jsou převážně reformování (kalvinisté), částečně i římští katolíci, hl. v župách Timešvár a Arad. Žijí i v župě Maramureš na severozápadě Rumunska.

Maďaři na Ukrajině

Maďaři na Ukrajině tvoří kompaktní osídlení v Zakarpatské oblasti u hranic s Maďarskem, která byla v minulosti součástí Uherského království. Podle sčítání lidu v roce 2001 žilo na území Ukrajiny 156 600 Maďarů.

Významní Maďaři náhled|Gabriel Betlen, kníže Sedmihradska a jeden z vůdců protihabsburského povstání náhled|Štěpán I. Uherský náhled|Béla Bartók Z Maďarska pocházela řada vědeckých osobností, většina byli maďarští Židé, například vynálezce holografie a nositel Nobelovy ceny za fyziku Dennis Gabor. Známým fyzikem byl též Loránd Eötvös. Leó Szilárd byl jednou z klíčových postav Projektu Manhattan, stejně jako Edward Teller a John von Neumann, rodáci z Budapešti. Tam se narodil i nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1963 Eugene Paul Wigner či odborník na aerodynamiku Theodore von Kármán.

Silná byla vždy maďarská matematická škola, k nejznámějším matematikům patří János Bolyai, George Pólya, Farkas Bolyai, Rudolf Emil Kálmán, Peter Lax, Pál Erdős, Frigyes Riesz, László Lovász či tvůrce programovacího jazyka BASIC John George Kemeny.

Nobelovu cenu za chemii získali Richard Adolf Zsigmondy, George de Hevesy a George A. Olah, za fyziologii objevitel vitamínu C Albert Szent-Györgyi, Robert Bárány a Georg von Békésy. K osobnostem patří vynálezce hlavolamů Ernő Rubik, vynálezce kuličkového pera László Bíró či porodník Ignác Filip Semmelweis. V Maďarsku se narodil i izraelský nositel Nobelovy ceny za chemii Avram Herško.

V sociálních vědách se prosadil marxistický filozof György Lukács či filozof vědy Imre Lakatos. Také sociolog Karl Mannheim se narodil v Budapešti. Karl Polanyi napsal dílo Velká transformace, výklad vzniku kapitalismu. Jeho bratr Michael Polanyi proslul kritikou pozitivismu. Představiteli psychoanalýzy byli Melanie Kleinová a Sándor Ferenczi. Myslitelem a kritikem komunismu byl Arthur Koestler. Věhlas získal též filolog a orientalista Sándor Kőrösi Csoma. Také britský archeolog Aurel Stein se narodil v Maďarsku.

Maďaři jsou hrdí i na svou hudební tradici. Skladatelé Franz Liszt a Béla Bartók jsou uznávanými klasiky vážné hudby. V tomto žánru dosáhli uznání i Zoltán Kodály, Ernő Dohnányi, Ferenc Erkel, György Kurtág, Miklós Rózsa či György Ligeti. Králem světové operety se stal Franz Lehár. Mezi interprety vynikli houslisté Joseph Joachim a Leopold Auer. Mezi dirigenty Georg Solti, Arthur Nikisch, George Szell a Eugene Ormandy.

Ve výtvarném umění lze jmenovat malíře a člena Bauhausu László Moholy-Nagye, představitele hyperrealismu Istvána Sándorfiho a představitele op-artu Victora Vasarelyho. Podobně proslulí jsou fotografové André Kertész, Robert Capa a Brassaï (původním jménem Gyula Halász). Představitelem modernismu v architektuře je Marcel Breuer.