Letná je kopec a čtvrť nad zákrutem Vltavy severně od centra Prahy a též zkrácené označení nezastavěné části jeho vyvýšené plošiny, která se nazývá Letenská pláň. Letná leží v jihozápadní části současné Prahy 7, na rozhraní katastrálních území Bubeneč a Holešovice (původně Bubny), a obvykle se k ní kromě parkové části Letenských sadů počítá i velkoměstská zástavba na holešovickém (bubenském) úbočí kopce a na severní straně pláně až ke Stromovce (okolo Letenského náměstí a ulic Milady Horákové a Veletržní).
Letná bývá vyjmenovávána mezi 9 původními pražskými kopci. Území lze zhruba vymezit Vltavou na jihu, Badeniho ulicí na západě, Stromovkou na severu a Bubenskou ulicí s Bubenským nádražím na východě.
Historie Před osídlením Původně se nazývala Leteň nebo Letná pole, název mohl znamenat dobře sluněné místo; podle jiného názoru mohl název vyjadřovat odlesněné místo s rozhledem na pražskou kotlinu. Svůj strategický význam lokalita prokázala už ve středověku. Roku 1420, během první křížové výpravy proti husitům, se zde nacházel vojenský tábor Zikmunda Lucemburského, později pak tábory habsburské, francouzské, pruské či švédské. Strategický význam pláně při každém obléhání Prahy tak bránil rozvoji nějakého stabilnějšího osídlení; existuje hypotéza, že název vsi Letňany pochází od migrantů z Letné. Tento strategický význam se dochoval až do druhé poloviny 20. století – v srpnu 1968 na Letenské pláni běžně přistávaly vojenské vrtulníky sovětské invazní armády.
V oblasti byly zejména vinice a zahrady, stavba jednoho z dávných viničných lisů (Weinpress) byla udržována i v moderní době, ale do dnešní doby se z ní dochovalo jen sklepení.
V roce 1088 král Vratislav II. území Letné spolu s Bubny věnoval zakládací listinou Vyšehradské kapitule.
První přímá zmínka o Letné pochází z roku 1261, kdy zde Přemysl Otakar II. pořádal korunovační hostinu. Dodnes se jedna z hlavních ulic v bubenečské části Letné jmenuje Korunovační. náhled|Pohled na Pražský hrad a rudolfínskou Prahu z Letné, rok 1595 V letech 1584–1593 byl vrch na příkaz císaře Rudolfa II. prokopán od Vltavy v místech těsně západně od dnešního Štefánikova mostu Rudolfovou štolou, která byla určena k zásobování rybníka v Královské oboře čerstvou vodou. Štola vede pod ulicemi Nad štolou a Čechova a celá stavba se víceméně dochovala dodnes, včetně domků na obou koncích štoly.
Stráň byla od Prahy velmi špatně dostupná, teprve ve 20. letech 17. století nechal Albrecht z Valdštejna prokopat letenským hřbetem strmou cestu, tzv. myší díru, v místech dnešní ulice Pod Bruskou.
Původní letohrádek Belvedere na Letné, který postavil hrabě Fr. Valdštejn v roce 1715, vyhodili do povětří Francouzi roku 1742. Pražané pak podle něj pojmenovali nejméně pět dalších staveb, mezi nimi Letohrádek královny Anny, dva hotely a jednu kavárnu.
Do roku 1860 měl na Letné vinici baron Jakub Wimmer, od roku 1860 byla stráň a pláň přeměňována na park podle francouzských vzorů.
Osídlení, modernizace, doprava náhled|vpravo|Návrh na průkop Letné v ose Čechova mostu od architekta Jana Kouly z přelomu 19. a 20. století Roku 1830 v těsné blízkosti Letné byla ukončena Lánská koněspřežka, historicky druhá železnice v zemi, roku 1831 Chotkova silnice propojila Letnou s Malou Stranou.
Teprve koncem 19. století začala být Letná soustavněji osidlována, a to zejména od východu, od Holešovic, a od severu, od Bubenče. Výstavba pokračovala v meziválečném období v první polovině 20. století.
V roce 1884 byla po jihozápadním úpatí zavedena linka pražské koňky, od 8. září 1898 elektrifikovaná. V roce 1891 se nedaleko konala Jubilejní výstava, v jejímž rámci kromě samotného Bubenečského výstaviště u severního úpatí vznikla na jižním úbočí první pražská lanová dráha, navazující na linku koňky (lanovka jezdila do roku 1916 a v letech 1926–1935 v její trase jezdily pohyblivé schody). V rámci výstavy roku 1891 byla také postavena severojižním směrem přes pláň a Oveneckou ulicí první česká elektrická dráha, roku 1893 na severním konci prodloužená západním směrem k Místodržitelskému letohrádku, roku 1900 byl provoz elektrické dráhy zastaven. 2. července 1900 vznikla tramvajová trať kolem Vltavy pod Letnou, z Malé Strany do Holešovic. Od 21. listopadu 1908 jezdí tramvaj přes Letenskou pláň, od 30. ledna 1910 jezdila tramvaj Chotkovou silnicí a od 31. května 1912 Badeniho ulicí.
Už od konce 19. století vznikaly projekty reprezentativních vládních a veřejných budov na Letenské pláni. Bylo však potřeba vyřešit dopravní spojení Letné s historickým jádrem Prahy, se Staroměstským náměstím. Letenský svah navazoval na asanační oblast Starého Města a Josefova. Architekt a stavitel Jan Zeyer navrhl Městské radě roku 1893 že se svými společníky zrealizuje širokou asanační třídu směrem k řece (dříve Mikulášská třída, dnes je to Pařížská třída), v jejím pokračování nový most a dále silnici na Letenskou pláň (vyhlídkovou serpentinou). Součástí návrhu bylo zřízení elektrické dráhy v nové ulici, přes most a dále až ke Stromovce. Městská rada nepřijala Zeyerovy požadavky a jeho plán nebyl rozpracován. náhled|upright|Čechův most u Letné Nový most v prodloužení později postavené asanační třídy byl vybudován v letech 1905–1908 (dnes je to Čechův most).Brůhová (2017), s. 94 Návrhy na dopravní spojení s Letnou se lišily v provedení průkopu do letenského svahu: zářez do svahu, prokopání svahu až k jeho rozpůlení anebo vybudování tunelu do svahu (např. projekt Jana Kouly z roku 1897, projekty Bohumila Hypšmana, Antonína Engela, Pavla Janáka, Jana Šachla a Vlastislava Hofmana z roku 1909, Antonína Balšánka z roku 1918, Aloise Dryáka, Bedřicha Bendelmayera, projekty Josefa Štěpánka a Bohuslava Fuchse z roku 1924 a projekty Jana Zázvorky a Ferdinanda Fencla z roku 1928).
Po připojení předměstí k Praze, Staroměstské náměstí nebylo jíž jediným centrem vnitřní Prahy. Státní regulační komise roku 1924 vytyčila okružní komunikaci od mostu Legií přes Národní třídu, ulici Na Příkopě a Revoluční třídu až k mostu Štefánikovu, kde se napojovaly rampy na Letnou, cesty po pláni vedly k Mariánským hradbám a na Pražský Hrad. Rampy měly vést po povrchu letenské stráně a stát se součástí dopravního okruhu, avšak nebyly postaveny.Brůhová (2018), s. 210
Dopravní spojení s Letenskou plání se uskutečnilo v roce 1953, kdy byl vybudován letenský tunel navazující na Štefánikův most.Brůhová (2018), s. 210–213
Jednosměrná trojkolejná tramvajová smyčka Špejchar na místě dřívějších studentských kolejí byla zprovozněna současně s novou linkou metra A 13. srpna 1978 pod vlivem koncepce, v níž tramvaje měly hrát zejména roli napáječů na metro, k pravidelné dopravě sloužila jen do roku 1991. Do léta 2005 zde denně stávala operativní záložní tramvaj z vozovny Vokovice. 17. února 1982 se stala u vjezdu do smyčky vážná dopravní nehoda, kdy v důsledku převrácení tramvaje typu T1, která najela plnou rychlostí na chybně přestavenou výhybku, zemřelo 7 cestujících, 12 jich bylo těžce zraněno.
Shromáždění, sport, zábava náhled|Všesokolský slet v roce 1920 – v pozadí letenská vodárna
náhled|Okolí stadionu Sparty Postupem času se z nezastavěné plochy Letenské pláně stalo důležité shromažďovací, zábavní a rekreační místo celé Prahy; již koncem 19. století a zejména pak ve 20. století se zde nacházela některá významná sportoviště, například také první pražská dostihová dráha, nejdelší klopená cyklistická dráha v Praze, býval zde i dřevěný fotbalový stadion Slavie Praha a sletiště pro Všesokolské slety (II. až IV.), které se tam konaly víceméně pravidelně v šestiletých intervalech od roku 1891, přičemž druhý probíhal převážně na Výstavišti v Královské oboře u příležitosti Jubilejní výstavy. Třetí spojený s Českoslovanskou národopisnou výstavou v roce 1895 se již odehrával na novém sokolském sletišti na Letné. K jubilejnímu IV. sletu všesokolskému v roce 1901, konanému na sletišti Letná od 28. června do 1. července, byla vydána rozsáhlá série kolorovaných pohlednic, zachycující pohledy z Letné na Pražský hrad. V roce 1907 se zde konal velký V. Všesokolský slet, k němuž byla i nově otevřena velká místní Sokolovna již s ročním předstihem a v roce 1912 poslední předválečný šestý Všesokolský slet, kdy na ploše při jen jednom cvičení mužů předvedlo své umění v neděli 30. června současně téměř 12 tisíc Sokolů. Dobové panoramatické fotografie ukazují jejich vyrovnané řady, přítomnost nářadí pro rozcvičování v prostoru mezi cvičištěm a tribunami, a odhadem asi 50 tisíc diváků na zcela zaplněných tribunách (ze strany fotografa bylo dalších 50 tisíc, dámy vždy v slušivých širokých převážně bílých kloboucích, snímky byly ve formátu A3 reprodukovány jako příloha kalendáře na rok 1913). Tento Slet byl také natáčen firmou „Kinofa“ a jako téměř hodinový film byl promítán v kinech.
Na poválečný VII. všesokolský slet (1920) dojížděl již na koni Hektorovi denně prezident Masaryk. Tribuny byly rozšířeny až k letenské vodárně pro 150 000 diváků. Sokolská vystoupení sledoval T. G. Masaryk se svou ženou paní Charlottou ze zvláštní kryté tribuny. Zájem diváků o slet v nové republice, podpořený panem prezidentem, se stal do té doby nevídaným. Bylo jasné, že pro další slety Letenská kapacita nepostačuje, a proto byl pro výstavbu nového sletiště vyhledán Strahov (1926).
Kromě toho se zde konaly vojenské přehlídky, manifestace, zejména od roku 1977 každoroční prvomájové průvody, ale i protestní demonstrace. V mrazivé sobotě a neděli 25. i 26. listopadu 1989 se zde shromáždilo téměř 800 000 lidí a tyto dny se staly zlomovými v sametové revoluci, protože jako první z masových shromáždění toho týdne byly celé přenášeny přímým přenosem Československé televize. Před zcela zaplněnou plání v sobotu 21. dubna 1990 zde sloužil koncelebrovanou mši papež Jan Pavel II. při své první návštěvě Československa (jako „Svatý otec“, v roce 1974 se jako arcibiskup kardinál Karol Wojtyla účastnil v Litoměřicích pohřbu Štěpána Kardinála Trochty, bojovníka proti fašismu i komunismu).
Místo také občas slouží též coby stanoviště pro pořádání cirkusových představení. Pořádají se zde také přehlídky modelářské činnosti, dětské drakiády a jiné podobné společenské akce náročné na volný prostor. Velká plocha Letenské pláně ostatně dodnes láká mnohé amatérské sportovce ke sportovním hrám všeho druhu (fotbal, lakros, vybíjená, tenis, badminton apod.).
Koncerty
7. září 1996 – americký zpěvák Michael Jackson v rámci HIStory World Tour (> 120 000 diváků) 27. července 2003 – britská skupina The Rolling Stones v rámci Licks Tour (80 000 diváků) 20. září 2003 – slovenská skupina Elán v rámci Megakoncertu (70 000 diváků) 7. srpna 2026 – český zpěvák Marek Ztracený (70 000 diváků)
Demonstrace Demonstrace během Sametové revoluce – 25. a 26. listopadu 1989 Je to na nás! – červen 2019 Letná 2 – znovu za demokracii! – listopad 2019 Letná – Nenechme si ukrást budoucnost – březen 2026
Významné objekty Uliční síť vpravo|náhled|Ulice Milady Horákové, hlavní dopravní tepna Letné