Bílá hora je kopec o výšce 300 m n. m. ve východní části Brna nad čtvrtí Juliánov, na území městské části Brno-Židenice, v katastrálním území Židenice. Geomorfologicky náleží do Šlapanické pahorkatiny. Kopec je převážně pokrytý vegetací lesoparkového typu. Na jeho vrcholu se nachází Památník založení dělnického hnutí s vyhlídkovou terasou, park se zpevněnými cestami a malé hřiště. Porost suchých trávníků na jižním svahu kopce je chráněn jako přírodní památka.
Z vrcholu Bílé hory je dobrý rozhled na Brno, což během druhé světové války využila německá armáda k vybudování několika pozorovatelen. V letech 2014 a 2015 prošel lesopark rozsáhlou revitalizací, spočívající zejména v odstranění náletových dřevin, výsadbě nových stromů a keřů a založení trávníků. Postupně je obnovována i původní funkce ovocného sadu, především výsadbou třešní.
Ochrana přírody Předmětem ochrany přírodní památky o rozloze 1,65 haVymazalová, Marie: Inventarizační botanický průzkum přírodní památky Bílá hora. Brno 2008 je teplomilné společenstvo suchých trávníků s vegetací skalních výchozů na jižním svahu, s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Ze silně ohrožených rostlinných druhů (kategorie C2) zde najdeme hadí mord šedý (Scorzonera cana), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) a kuřičku svazčitou (Minuartia rubra), z dalších ohrožených (kategorie C3 a C4) rostlin tam najdeme hlaváč šedavý (Scabiosa canescens), kavyl Ivanův (Stipa pennata), len tenkolistý (Linum tenuifolium), modřenec chocholatý (Muscari comosum), mochnu písečnou (Potentilla incana), ostřici nízkou (Carex humilis), česnek žlutý (Allium flavum), oman mečolistý (Inula ensifolia) či zlatovlásek obecný (Aster linosyris). Mezi křovinami je zastoupena vzácnější růže malokvětá (Rosa micrantha).
Měkkýše zastupuje páskovka žíhaná (Caucasotachea vindobonensis), suchomilka obecná (Xerolenta obvia), žitovka obilná (Granaria frumentum), z hmyzu je běžná kudlanka nábožná (Mantis religiosa), z obratlovců ještěrka obecná (Lacerta agilis), mezi ptáky krutihlav obecný (Jynx torquilla), lejsek šedý (Muscicapa striata), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus) a ťuhýk obecný (Lanius collurio).
Geologie Podloží tvoří jurské biomikritové vápence jurského stáří, podobným těm na sousední Stránské skále. Pokryv je tvořen rendzinou, sprašemi, hnědozemí a černozemí.
Na jižním úpatí Bílé hory nad dnešní ulicí Podlomní se nacházel menší kamenolom, ve kterém byly těženy jurské vápence. U paty jihovýchodního svahu se nacházela také samostatná pískovna, kde se těžily třetihorní mořské písky. Obě místa představují antropogenní tvary reliéfu vzniklé těžební činností, nelze je však zaměňovat.
Galerie
Odkazy Reference
Literatura
Vymazalová, Marie: Inventarizační botanický průzkum přírodní památky Bílá hora. Brno 2008 HYKŠ, Petr. Paleontologie svrchní jury na Hádech u Brna. Online. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, 2018. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/tqzny/. [cit. 2026-07-18].
Externí odkazy
Kategorie:Přírodní památky v okrese Brno-město Kategorie:Chráněná území v Dyjsko-svrateckém úvalu Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1992 Kategorie:Hory a kopce v Dyjsko-svrateckém úvalu Kategorie:Kopce v Brně Kategorie:Židenice (Brno-Židenice)