náhled|upright=1.2|Pohlednice z Končin u Litomyšle z počátku 20. století

Sloupnice (j. č., tedy: ta Sloupnice, do Sloupnice, ve Sloupnici, v Horní/Dolní Sloupnici [místně hovorově - na Horní/Dolní Sloupnici], sloupnický [místně hovorově – sloupenský], Sloupničan [místně hovorově – Sloupeňák]) je velká obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Leží na východě Čech, v údolí u hranic s okresem Ústí nad Orlicí, asi šest kilometrů severně od historického města Litomyšl. Má  obyvatel.

Název Název Sloupnice je odvozen pravděpodobně od slova slup, což je archaismus pro klec na chytání rybJiří Svoboda: Slapy a Sloupy . Druidweb, 6.8.2007. Nejedná se tedy o odvozeninu od slova sloup. Na historických mapách lze Sloupnici nalézt pod názvem Sloupnitz (nebo ZlupnitzSloupnice-historie . webové stránky mikroregionu Litomyšlsko , 6.8.2007), její jednotlivé části pak pod názvy Ober Sloupnitz (Horní Sloupnice), Unter Sloupnitz (Dolní Sloupnice), Cončin (Končiny) a Džbánowec (Džbánovec). Jméno osady Džbánovec odkazuje na nedaleký Džbánov, mezi nímž a Sloupnicí osada leží.

Topografie Vesnice Sloupnice je německého typu, tj. protáhlá lesně-lánová vesnice sledující říční tok nebo pozemní komunikaci bez zjevné návsi nebo náměstí. Rozkládá se v údolí východně od Českotřebovské pahorkatiny a severně od Českomoravské vrchoviny podél silnice z Ústí nad Orlicí do Vysokého Mýta. Tuto pozemní komunikaci, protínající obec ve směru SV-JZ a posléze ve směru východ-západ, sleduje potok Bílá Labuť (též zvaný Sloupenský, SloupnickýPopis lokality Sloupnice , Turistika s.r.o., turistické informace, 6.8.2007 nebo Labuťka). Nejvyšším bodem vesnice je Šuráňkův kopec nacházející se v severovýchodním části obce.

Historie Předpokládá se, že první kolonizace oblasti proběhla již na přelomu 12. století. Podle listiny z roku 1200 je patrno, že v oblasti již existovala kultivovaná půda, ale zmínky o osídlení chybí.

První písemná zmínka o obci se datuje letopočtem 1292, kdy král Václav II. daroval lanšperské panství cisterciáckému klášteru na Zbraslavi.Historie lokality Sloupnice , Turistika s.r.o., turistické informace, 6.8.2007Panství lanšperské , stránky mikroregionu Orlicko-Třebovsko, 6.8.2007 Počátkem 14. století je jako majitel obce uváděn Vítek ze Švábenic. Na konci 14. století byla obec rozdělena na několik dílů s různými majiteli.

V letech 1867–1868 byl v obci založen a postaven klášter Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Tento řád se zabýval výchovou a vyučováním dívek. Klášterní škola byla v roce 1942 uzavřena a budova začala sloužit nemocným dětem a později i jako Charitní domov pro přestárlé.Z historie domova důchodců ve Sloupnici , Domov důchodců ve Sloupnici , 6.8.2007 Klášter byl postupně transformován na státní domov důchodců. Od roku 1985 pracují v domově pouze civilní zaměstnanci.

K 1. lednu 2007 přešla Sloupnice společně s Vlčkovem a Němčicemi z okresu Ústí nad Orlicí pod okres Svitavy.

Předsedové MNV a starostové po znovusjednocení obcí Horní Sloupnice a Dolní Sloupnice: 1976-1981 Jarmil Štarman (KSČ), 1981-1990 Jan Pecháček (KSČ), 1990-1998 Jaroslav Mikulecký, 1998-2022 Josef Škeřík (STAN), 2022-20XX Milan Bečička.

Obyvatelstvo

Obecní správa Administrativní členění Obec se skládá z následujících částí: Dolní Sloupnice (se samotou Džbánovec) Horní Sloupnice Končiny – mají dohromady vlastní řadu čísel popisných, ale evidenčně jsou rozděleny na dvě části obce podle katastrálního rozdělení: dolní část Končiny 1.díl spadá do katastrálního území Dolní Sloupnice, horní část (samota) Končiny 2.díl se dvěma domy (a pramenem s kaplí v k. ú. Kornice) spadá do katastrálního území Horní Sloupnice.

V letech 1850–1880 k obci patřil i Vlčkov.

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. března 2002.

Infrastruktura Sloupnice je středisková obec. Za zdravotnictvím a školstvím do ní dojíždějí obyvatelé okolních obcí (Voděrady, Džbánov, České Heřmanice aj.).

mateřská škola základní škola – 9 ročníků zdravotní středisko pošta domov důchodců obecní úřad – matrika a stavební úřad katolický kostel, Římskokatolická farnost Horní Sloupnice evangelický kostel, Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Sloupnici

Pomístní jména Některá jména polních tratí a zažitá pojmenování:

Vesnička – skupina několika domů, nejvýše položená část obce, u odbočky na Řetovou, součást Horní Sloupnice Rafanda – část obce vzniklá ve druhé polovině 20. století výstavbou rodinných domů, součást Horní Sloupnice Drahy – ulice procházející kolem evangelického hřbitova, na hranici Horní a Dolní Sloupnice U Vašinů – lidový název pro autobusovou stanici, leží zhruba uprostřed obce Malá Strana – polnosti ležící severně od obce, směrem na Džbánov a Voděrady Velká Strana – polnosti na jih od obce, směrem na Vlčkov a Litomyšl Nejedlého kopec (Nejedlák) – vrch, na němž je mj. katolický kostel a hřbitov; na jeho úpatí hraničí Horní a Dolní Sloupnice; název dle někdejšího obchodníka Jaroslava Nejedlého Podole – nejvnitřnější část Dolní Sloupnice, bezprostřední okolí potoka po celé délce této části obce Rokle – přirozený údolní předěl zhruba uprostřed Dolní Sloupnice, na její severní straně Most – nejzápadnější a nejníže položená část obce; název dle tamějšího přemostění potoka

Sousední obce Ze Sloupnice se lze po pozemních komunikacích dostat do těchto obcí:

České Heřmanice – části Borová, Chotěšiny, Netřeby Litomyšl – část Kornice Němčice – části Němčice, Podrybník Řetová Řetůvka Voděrady – části Džbánov, Voděrady Vlčkov

Významní rodáci František Maloch (1862–1940), učitel, botanik Vojtěch Vanický (1898–1983), architekt, stavitel Jiří Mikulecký (1918–2007), pilot 312. československé stíhací perutě Royal Air Force, hrdina knihy „Štvancem svědomí“ od Josefa Havla, známý též pod jménem George John Desmond Manka Sedláčková (1923-1945), hrdinka a mučednice domácího odboje za druhé světové války Jan Šplíchal (1929–2019), fotograf Václav Jireček (*1933), politik ČSSR Aktivní účastníci, hrdinové a mučedníci domácího odboje za druhé světové války, rodištěm i bydlištěm z Horní Sloupnice, popravení nacisty na Zámečku v Pardubicích 03. června 1942 coby vůbec první východočeské hrdelní oběti tzv. heydrichiády: Miroslava Horská (*1918; dcera Josefa Průška a sestra Otakara Průška), Stanislav Mikulecký (*1895; manžel Anny Mikulecké), Anna Mikulecká (*1896; manželka Stanislava Mikuleckého), Josef Průšek (*1889; otec Miroslavy Horské a Otakara Průška), Otakar Průšek (1923; syn Josefa Průška a bratr Miroslavy Horské)

Další osobnosti Petr ze Sloupnice, za překotných husitských časů v letech 1429-1454 poslední místní šlechtický pán; zeman sídlící na tvrzi v sousedství kostela; litomyšlský leník János Breznay (okolo 1755–1800) byl evangelickým farářem helvetského vyznání. Do Čech (do Sloupnice) přišel 16. června 1783 z Uher. V období 1784–1788 byl farářem ve Sloupnici, v období 1789-1800 byl farářem ve Velimi, kde 18. května 1800 umírá ve věku 45 let na mrtvici po dlouhotrvající nemoci. Zanechal po sobě manželku Dorotu.

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Domov důchodců Sloupnice Římskokatolická farnost Horní Sloupnice fotogalerie pořadu "Posvícení" ČRo Pardubice

Kategorie:Vesnice v okrese Svitavy Kategorie:Obce v okrese Svitavy Kategorie:Mikroregion Litomyšlsko Kategorie:Region Orlicko-Třebovsko Kategorie:Lesně-lánové vsi v Česku Kategorie:Litomyšlské panství Kategorie:Sídla ve Svitavské pahorkatině