Želiv (dříve též Želivo, Želevec, Tětelice či Tětice, ) je obec v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina na Českomoravské vysočině rozkládající se na soutoku řek Trnava a Želivka. Je vzdálena deset kilometrů západně od Humpolce. Žije zde obyvatel. V obci je klášter z poloviny 12. století a umělý kanoistický kanál. Významným prvkem okolní krajiny je soustava vodních nádrží Trnávka, Vřesník a Sedlice.
Historie Území dnešního Želiva bylo osídleno již ve 3. a 4. století našeho letopočtu, o čemž svědčí archeologické nálezy. Díky své poloze na soutoku řek Želivky a Trnavy se oblast stala přirozeným místem pro vznik raného sídla a pravděpodobně tudy vedla i jedna z významných zemských stezek spojujících Čechy s Moravou.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1144, kdy byl Želiv uveden v listině římského krále Konráda III. V té době již existoval nedaleký premonstrátský klášter, založený roku 1139 knížetem Soběslavem I. a jeho manželkou Adlétou. Klášter se stal duchovním, hospodářským i kulturním centrem širokého okolí a zásadně ovlivnil další vývoj obce.
Ve 13. století patřil želivský klášter mezi významná církevní centra Českého království. Během husitských válek byl však opakovaně vypleněn a jeho význam dočasně poklesl. Po přechodu panství do rukou rodu Trčků z Lípy vznikl v areálu kláštera renesanční Trčkův hrad. Premonstráti získali klášter zpět až po roce 1623.
Po ničivém požáru v roce 1712 prošel klášterní areál rozsáhlou barokní přestavbou podle návrhů architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Tato přestavba dala Želivu jeho dnešní architektonickou podobu a zařadila zdejší klášter mezi nejvýznamnější památky barokní gotiky v České republice.
Po zrušení patrimoniální správy v roce 1848 se Želiv stal samostatnou obcí. Ve 20. století byl klášter využíván k různým účelům, mimo jiné jako internační zařízení komunistického režimu pro řeholníky a kněze v 50. letech. Po roce 1989 byl areál navrácen premonstrátskému řádu a postupně obnoven.
Obyvatelstvo
Obecní správa Místní části Bolechov Brtná Lhotice Lískovice Miletín Vitice Vřesník Želiv
V letech 1850–1907 k obci patřily i Poříčí a Sedlice.
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. června 1998.
Školství Mateřská škola Paraplíčko Želiv Základní škola Želiv
Pamětihodnosti
Největší památkou je premonstrátský klášter, který byl založen v roce 1139 Soběslavem I. Zpočátku patřil benediktinům, ale již v roce 1149 sem nastoupili premonstráti, kteří zde s malými přestávkami sídlí dodnes.
Želivský klášter byl několikrát přestavován, mj. kvůli předchozím požárům. Poslední zásadnější úpravy pocházejí ze začátku 18. století, kde je provedl Jan Blažej Santini ve stylu barokní gotiky. V druhé polovině 20. století komunistický režim využil kláštera jako internačního sběrného tábora (ofic. koncentračního kláštera), v němž byli protizákonně internováni významní členové československých katolických řádů. Poté zde dlouhou dobu fungovalo specializované pracoviště psychiatrické léčebny Havlíčkův Brod pro léčbu závislostí.
Ke klášteru přiléhá i gotický barokně upravený kostel Narození Panny Marie, který je pro svou výšku dominantou okolí. Patří k němu také klášterní mlýn.
Další památkou je památný dub rostoucí nedaleko kláštera na břehu rybníka. Dále pak ještě socha Jana Želivského v místním parku.
Za návštěvu stojí i Paní skála, pod níž leží Vyrovnávací nádrž Vřesník.
Další památky Památník internovaným kněžím a řeholníkům v klášteře Památník pronásledovaným kněžím a řeholníkům v kostele Narození Panny Marie Pamětní deska Bohumilu Vítu Tajovskému v klášteře Pomník Jana Želivského Pomník obětem 1. světové války v Želivě Socha Madony Socha sv. Metoděje Socha sv. Cyrila Památník psychiatrie Pamětní deska Nikolaj Kelin Socha svatý Jan Nepomucký Kaple Kalvárie Inundační mosty Kostel svatých Petra a Pavla Kaple svatého Antonína Kaple Panny Marie Kaple svatého Haštala Žižkův Dub Zvonička na Malé straně
Osobnosti René Decastelo (* 1973), spisovatel a redaktor Nikolaj Kelin (1896–1970), ruský básník, prozaik a lékař Dr. Karel Moudrý, poslanec, přítel spisovatele Karla Čapka a jeho bratra malíře Josefa Čapka, kterého v roce 1939 do Želiva přivedl. Josef Čapek zde pobýval na letním bytě a byl ze Želiva odvezen do koncentračního tábora. Jan Želivský, známý husitský vůdce lidu, který se s významnou pravděpodobností narodil v Humpolci, ale je úzce spojený s Želivským klášterem, odkud i později přišel do Prahy.
Zajímavosti Partnerskou obcí je švýcarský Kiesen. Slalomový kanál na Trnávce je jedním z nejtěžších v Evropě. Leží u výtoku z vodního díla Trnávka Josef Čapek – v létě 1939 pobýval ve Želivě, odkud byl později zatčen gestapem. Naďa Urbánková – v areálu želivského kláštera nějakou dobu žila. Jan Blažej Santini-Aichel – autor jedinečné barokně-gotické přestavby želivského kláštera a kostela Narození Panny Marie, která patří k jeho nejvýznamnějším dílům.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Zajímavá fotogalerie
Kategorie:Vesnice v okrese Pelhřimov Kategorie:Obce v okrese Pelhřimov Kategorie:Svazek obcí mikroregionu Zálesí Kategorie:Sídla v Křemešnické vrchovině