Welicoruss je ruská symfonická black metalová kapela z Novosibirsku.
Koncepce Název skupiny „Welicoruss“ má historický význam, odvozený z názvu starého severovýchodního Ruska. Název je také odkazem na ruského revolucionáře Černyševského. Zatímco zvuk a obraznost kapely s jejich tmou a intenzitou bezpochyby patří k black metalu, hudba Welicoruss také obsahuje tradiční lidové melodie a symfonické prvky. Texty, koncepce a ideologie jsou inspirovány starým Ruskem, východní filozofií a transcendentním vnímáním světa.Welicoruss: Sibiřské příběhy v českých zemích, Rozhovor.
Welicoruss zní temně, mysticky a intenzivně, tím se snaží ukázat jakým impozantním způsobem je možné spojit současný metal s jeho vzdálenou mytologickou minulostí. Jejich hudba vás přenese do atmosféry staré Rusi, která vyjadřuje přirozené pocity a stejně tak i osobní vnímání starověké filosofie, kterou můžeme pocítit v jejich textech. Welicoruss, odráží ve svých skladbách a kompozicích svůj velký obdiv k matce přírodě, a pokouší se hledat ukrytou tajnou moc, která vládne vesmíru.
Historie Počátky Welicoruss se datují daleko do roku 2002, kdy se zakladatel a (trvalý) leader, Alexey Boganov, rozhodl založit hudební projekt, který experimentuje s různými hudebními styly, aby jeho kreativita mohla být lépe představena ostatním. Vzhledem k tomu, že byl Alexey velkým fanouškem stylů, jako jsou symphonic metal, gothic metal, death metal a black metal, všechny tyto vlivy můžete slyšet na albu “Winter Moon Symphony”. Zmíněné album bylo vydáno v roce 2004 coby limitovaná edice na CD a čítalo 9 songů, které se naprosto lišily od počinu, který byl vydán pod stejným jménem v roce 2008. Hudba, která se objevila na prvním demu byla tak jiná a unikátní na Sibiřské undergroundové scéně, že se šířila velmi rychle napříč celou scénou. Později byly v letech 2006 a 2007 vydány další dvě verze, které nesly taktéž naprosto jiný materiál ( až na stejnojmenné písně, které se skládaly ze tří částí).
V roce 2005 se Alexey rozhodl vytvořit plnohodnotnou kapelu pro koncertování a šíření hudby Welicoruss. První koncert v nově vytvořené sestavě se udál 1. 4. 2006 na umělecké soutěži Rock artist competition a kapela získala druhé místo. V tom samém čase Alexey potkává Anastasii Krieger, která se stává jeho múzou a spolupracovnicí – mnoho budoucích písní nese texty, které napsala právě Anastasia a taktéž grafické návrhy pro obaly a booklety alb “Az Esm” a “Siberian Heaten Horde” vzešly z jejího pera. Anastasia také sehrála velkou roli při vytváření image kapely, kapelních kostýmů a make-upu Welicoruss.
Novosibirsk je bohužel místem, kde se obtížně hledají správní lidé, kteří by plně pochopili podstatu symfonického black metalu a tak se line-up kapely často mění, nicméně v roce 2007 se line-up ustálil následovně:
Alexey Boganov – sólová kytara / zpěv, Ilya Chursin – bicí, Alexander Golovin – bassová kytara , Max Fomin – doprovodná kytara, Pavel Filyukhin – klávesy / doprovodné vokály
V tomto složení byla kapela v letech 2008 až 2010 velmi koncertně aktivní a hrála i za hranicemi rodného města napříč celou Sibiří, například na místních festivalech a rychle zakořenila v Sibiřské undergroundové scéně.
Ve stejné době natáčí Alexey první videoklip k instrumentální písni “Blizzard”. Natáčení proběhlo pod vedením Alexandera Tretyakova, později známého fotografa a umělce, který vytvořil celý koncept pro videoklip. Paralelně s natáčením prvního videoklipu pracují všichni členové ve studiu Megaton (Novosibirsk) na nahrávání debutového alba pod vedením dobře známého Antona Ilyashenka (Ninth Val) a následně bylo mixováno bubeníkem Ilyou Chursinem. Hudba na debutovém albu byla napsána kompletně Alexeyem. Téměř všechny písně mají komplexní kompozici a mají orchestrální prvky.
Alexeye zajímala spíše instrumentální část hudby než vokály a proto upřednostňoval unikátní a mystickou atmosféru sněhem pokrytých Sibiřských lesů a plání.
Na podzim roku 2008 Welicoruss vydává debutové album “Winter Moon Symphony” přes label CD-MAXIMUM a spolu s vydáním alba se kapela stává známější v širších kruzích. První a debutové album získalo vysoká hodnocení ze strany tisku a opravdový zájem ze strany fanoušků a to i díky tomu, že v tuto dobu není mnoho podobných kapel na ruské scéně.
Později kapela dostává prostor pro první vystoupení v zahraničí a prvním takovým vystoupením se stal festival Metalheads Mission (Crimea, Ukrajina) v roce 2008.
Pro kapelu to znamenalo velký průlom díky účasti velikánů, jako byli Moonspell, Cynic, Gorgoroth, Hate a mnoha dalších kapel, kdy Welicoruss měli možnost prokázat, že udrží krok i s těmito velikány.
Po návratu z tour se Alexey odhodlal k odvážnému kroku a zorganizoval velké tour, které neslo název “Winter Moon Symphony tour” a čítalo 16 měst na Sibiři, Uralu, v oblasti Volhy a centrálního Ruska s celkovou délkou trasy 11 000 km. Bez zbytečné skromnosti můžeme říct, že Welicoruss byla první kapela z ranku symfonického black metalu ze Sibiře, která prorazila, uspěla a výrazně posílila svou fanouškovskou základnu. Během tour, na jaře 2009, vydává Label CD-MAXIMUM druhé album (lépe řečeno EP) “Apeiron”, které se skládá z různých verzí již existujících písní (vylepšená verze songu “Slava Rusi” spolu s “klasickou” verzí, kterou má na svědomí smyčcový kvartet Silenzium a elektronický remix skladby “Slavonic power”) a obsahuje také titulní skladbu “Apeiron” a experimentálně progresivní skladbu “To the far worlds”. Toto mini-album sklidilo smíšené reakce od mnoha kritiků, nicméně fanoušci album přijali s otevřenou náručí. Náznaky tohoto stylu můžete slyšet i na pozdějším albu “Az Esm”.
V roce 2010 dochází k rozepři v dalším směřování kapely mezi členy Welicoruss a v důsledku této rozepře Welicoruss ukončují veškerou koncertní činnost, nicméně i tak Alexey nepřestává tvrdě pracovat na novém materiálu. Na konci roku došlo k personálním změnám – Alexandr Golovin odchází z postu baskytaristy a jeho místo zaujímá Alexey Boldin a Boris Voskolovich zaujímá post klávesisty. Výsledkem intenzivní práce s novými spoluhráči je mini-album “Kharnha”, které je vydáno v létě 2011 a to v digitální formě. Mini-album obsahuje tři úplně nové písně a intro, které bylo natočeno za pomoci australského nástroje didgeridoo a dalších nezvyklých nástrojů.
Krátce poté Alexey potkává členy Dark Theater Vizorium, kteří významně ovlivnili tvorbu Welicoruss – Alexeye Semka, Evgenye Nakryshska a Alexandera Tsurupa. Tito lidé se aktivně podíleli na tvorbě dalších několika videí pro Welicoruss a pomohli kapele k lepšímu sebevyjádření se. V zimě 2011, po několika měsících spolupráce Alexeye a Dark Theater Vizorium, bylo vydáno nové video pro titulní song “Kharnha”, které, spolu s předchozím mini-albem, vystřelilo kapelu strmě vzhůru. Na Sibiři nikdo v danou dobu netočily videoklipy na dané téma, ale fanoušci vše přijali vřele a dožadovali se nového dlouhohrajícího alba.Mezitím Alexey vystupuje v řadě regionálních televizních kanálů a zájem o kapelu roste.
Během roku 2012 Welicoruss aktivně koncertují napříč Sibiří a objevují se jako jedni z headlinerů na Metal Hail Fest v Irkutsku a v prosinci 2012 představují jejich další single “Sons of the north" i s videoklipem a opět překvapují vysokou kvalitou produkce a vývojem kapely. Nový videoklip byl natočen v Sheregeshských horách s převýšením 2000 metrů nad mořem a ukázal kapelu v úplně novém světle. Videoklip pro “Sons of the north” je naplněn mnoha scénami s folklórním nádechem a videoklip skončil na seznamu nejzajímavějších klipů nejen na Sibiři, ale i napříč Ruskem.
Na jaře roku 2013 Alexey, po pečlivé úvaze, činí odvážný krok a stěhuje se spolu s Anastasiou do Prahy (Česko), aby mohli začít znovu, od začátku. Alexeyovi spoluhráči bohužel zůstávají v Novosibirsku a tak musí Alexey najít nové spoluhráče v České republice. Po nějaké chvíli, strávené adaptací na nové prostředí, potkává Alexey srbského multiinstrumentalistu Gojka Mariće, který se stává kytaristou kapely Welicoruss, baskytaristu Dmitrye Zhikhareviche a bubeníka Davida Urbana. S tímto line-upem začíná kapela působit na české půdě a soustavně navštěvuje sousední Německo a Rakousko a rozšiřuje zájem o kapelu i v dalších evropských zemích.
Na začátku roku 2015 Welicoruss vydávají nezávisle na labelu třetí dlouhohrající album “Az Esm”, které čítá 12 písní z nichž 4 byly přepracovány a pochází z předchozího mini-alba “Kharnha”. Navzdory faktu, že texty byly psány a prezentovány v ruském jazyce, poprvé v historii kapely přichází i anglický překlad, který začal být prezentován v bookletu a který byl pečlivě vytvořen blízkým přítelem a dlouhodobým podporovatelem kapely, Justynem “JC” Robertsem, který pomáhal Welicoruss k oslovení širšího spektra obecenstva. Album bylo oceňováno mnoha kritiky pro jeho kompozici, komplexnost aranží, originální sound a získalo mnohá ocenění. Na konci téhož roku přichází videoklip pro titulní song “Az Esm” a ukazuje něco naprosto odlišeného od všeho, co kapela doposud udělala. Video bylo natočeno v mystické, surrealistické komoře, která vyobrazuje různorodé abstraktní výjevy, které jsou popsány v textech. Na natáčení se podílelo více než 30 lidí a zabralo tři noci v obrovském divadlu v Novosibirsku. Materiál pro video byl natočen již v roce 2013, nicméně celá post-produkce proběhla až v roce 2015, poté co se Alexey přestěhoval do Prahy.
V půlce listopadu roku 2015 dochází ke změně na postu bubeníka, kdy do kapely nastupuje Ilya Tabachnik.
Rok 2016 byl celý zcela vyplněn koncerty v České republice, v Německu, V Rakousku, na Slovensku a dokonce i ve Francii. Welicoruss vystoupili i na řadě velkých festivalů, jako například Ragnarök festival v Německu, Rock of Sadská Fest (Česko), Czech Death Festival (Česko), Gothoom festival (Slovensko), Heathen Rock Festival (Německo) a Exit Festival (Srbsko).
Následující rok 2017 byl rokem ještě většího průlomu díky pozvání na jeden z největších metalových festivalů v Evropě – na Hellfestu ve Francii, Během vystoupení na Hellfestu hráli Welicoruss pro více než 12 000 fanoušků a posbírali mnoho skvělých reakcí jak během samotného festivalu, tak i dlouho po skončení Hellfestu.
S postupem roku odchází baskytarista Dmitry, díky změnám v životních prioritách, a jeho místo zaujímá Ondřej Zadny. V tom samém roce vyráží Welicoruss na jejich nejdelší tour po Evropě s melodic blackmetalovou kapelou Wolves Den a během tour navštíví 20 měst v Německu, Francii, Belgii, Nizozemí, Švýcarsku, Rakousku a později s rakouskými Harakiri for the sky vyjíždí na týdenní tour po České republice, Slovensku a Maďarsku.
Následující rok (2018) Welicoruss koncertují mnohem agresivněji a hrají i několik koncertů týdně. V tuto dobu začíná být kapela silnější než kdy dříve na evropské scéně a objevují se na lokálních festivalech, jako je například Horner Fest (Německo), Hammerfest (Itálie), Schlichtenfest (Německo), Metal United Festival (Německo) a Wolfszeit (Německo). Mezi koncerty pracují členové kapely na nových písních a na jaře 2018 novou tvorbu představují live v České republice čímž kompletně překvapují své fanoušky mnohem drsnějším soundem a především anglickými texty. V tuto dobu podstupuje kapela výpravu na Balkán a hraje v Srbsku, Rumunsku a v Maďarsku.
Ve druhé polovině roku jede Welicoruss desetidenní tour s polskými vikingy Valkenrag a později téhož roku hraje kapela mini-tour na Kypru ( Necosia a Larnaca), které mělo velký úspěch. Ondřej v tuto dobu odchází z kapely a je nahrazen Tomášem Manguskem na postu basové kytary a Tomáš je s kapelou dodnes.