Giulio Romano, vlastním jménem Giulio di Pietro Gianuzzi, někdy uváděn Giulio Pippi, Giulio Romano, ve Francii Jules Romain (1499, Řím – 1. listopadu 1546, Mantova) byl italský malíř a architekt, představitel římské renesance a manýrismu.
Život náhled|vlevo|upright=0.8|Autoportrét, pastel 1540 náhled|upright 1.2|Pád Gigantů, freska na klenbě sálu paláce Te Byl žákem a pomocníkem Raffaelovým, maloval spolu s ním a dalšími žáky v Římě, účastnil se například freskové výzdoby lodžií Papežského paláce ve Vatikánu. Po mistrově smrti roku 1520 převzal spolu s Gianfrancescem Pennim jeho dědictví a dílnu, pokračovali v nasmlouvaných zakázkách.Pro kardinála Giuliana de' Medici (pozdějšího papeže Klementa VII.) Romano sám vymaloval freskami Villu Madama v Římě. Romano se brzy projevil jako univerzální výtvarník s vyššími ambicemi. Již roku 1521 jej učenec a velvyslanec v Římě Baldassare Castiglione doporučil jako architekta do Mantovy, kam odešel až roku 1524, kdy ho najal a platil Federico II. Gonzaga. Nejprve tam obnovil zničenou vilu Marmirolo.
Dále v letech 1525-1535 pro Gonzagu vytvořil své nejvýznamnější dílo, rozsáhlé letní sídlo Palazzo Te v Mantově. Na realizaci projektu pracoval 10 let, v roce 1530 musel připravit příležitostnou výzdobu pro hosta, španělského krále Karla V. a po dokončení výzdobu paláce nástěnnými a nástropními malbami. Od roku 1526 byl Gonzagou pověřen dohlížet na všechny projekty městské architektury v Mantově. Pro francouzské objednavatele tapiserií navrhoval mnohafigurové kompozice scén z antických dějin, například cyklus Římské bitvy.
Giorgio Vasari v Životech umělců popsal, jak jej roku 1541 navštívil a našel bohatého a mocného muže,Giorgio Vasari:Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů. II. díl, Odeon Praha 1977, s. 111-119 který se roku 1529 oženil se šlechtičnou Elenou Guazzo Landi, postavil si vlastní palác v centru Mantovy a měl syna Raffaela (1532-1562).
V roce 1546 Giuliu Romanovi smrt zabránila v návratu do Říma, kam byl pozván k projektu Svatopetrského dómu. Byl pohřben v kostele San Barnaba v Mantově, jeho hrob byl zničen při barokní přestavbě kostela roku 1737.
Dílo
Architektura Palazzo Alberini, Řím Palazzo del Te, Mantova, 1525–1535 Castel Goffredo, Palazzo Gonzaga-Acerbi přestavba dómu, Mantova Palazzo ducale (Vévodský palác), Mantova – úpravy, dostavba dvora a jízdárny, fresky v sálech Vlastní palác Giulia Romana, Mantova Vila Gonzaga-Zani, Mantova Kostel sv. Benedikta, Mantova
Malba Fresky Sgrafita pro dům Casa del Boia v Římě Biblické a mytologické obrazy Návrhy na tapiserie pro francouzské manufaktury
Kresba Autoportrét, kresba pastelem 1540; nepřesnou rytinu vytvořil Jean-Louis Potrelle (1788-1824). Modi ("De omnibus Veneris Schematibus") – 16 kreseb erotických námětů, které v mědirytech provedl Marcantonio Raimondi a pornografickými verši Sonetti lussuriosi doplnil Pietro Aretino. Raimondi byl z příkazu papeže za šíření těchto bibliofilií krátce uvězněn, církev šíření knížky zakázala a zařadila ji na "Index".LAWNER, Lynne: I Modi: the sixteen pleasures. An erotic album of the Italian renaissance. Giulio Romano … [et alii]. Evanston, Northwestern University Press 1988. ISBN 0-7206-0724-8.
Galerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Italští malíři Kategorie:Italští architekti Kategorie:Manýrismus Kategorie:Narození v roce 1499 Kategorie:Úmrtí 1. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1546 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Římě Kategorie:Úmrtí v Mantově