Oto Klempíř (* 20. května 1963 Kyjov) je český politik, zpěvák, textař, scenárista, básník a kreativec, od prosince 2025 ministr kultury ČR ve třetí vládě Andreje Babiše; od října 2025 poslanec Poslanecké sněmovny PČR jako nestraník za Motoristy sobě. V 80. letech 20. století spolupracoval se Státní bezpečností.
Život náhled|Klempíř s J.A.R. na koncertě v Litvínově v dubnu 2017 Vyrůstal v Moravském Písku. Po ukončení studia na gymnáziu v Uherském Hradišti působil v české rockové hudební skupině Garage a začal psát texty v žánru pop music. V roce 1999 vydal první básnickou sbírku Je tu dostatečný počet statečných?. Další sbírka pod názvem Antiranař vyšla v roce 2002. náhled|Demonstrace organizovaná 5. května 2026 Milionem chvilek před Českým rozhlasem, protest proti postoji Oty Klempíře k veřejnoprávním médiím Je autorem textů české funkově-rockové skupiny J.A.R., která vznikla 17. listopadu 1989. Do roku 2025 působil také jako frontman kapely. Po oznámení kandidatury pro volby do sněmovny 2025 dne 1. srpna 2025 musel kapelu opustit, protože kapela nechtěla být spojována s žádným politickým subjektem.
Na prvním sólovém albu Špička spolupracoval se slovenským baskytaristou, producentem, dirigentem a skladatelem Oskarem Rózsou. Podílel se na hudbě k filmům Snowboarďáci, Rafťáci a Ro(c)k podvraťáků. Zároveň se stal spoluautorem scénářů k filmům Czech Made Man a Hranaři. Na jaře roku 2014 zasedl do poroty televizní pěvecké soutěže Česko Slovenský X Factor, a to po boku Celeste Buckingham, Ondřeje Brzobohatého a Sisy Sklovské.
Má nejméně jedno dítě, syna Davida.
Politické působení V roce 2017 se podílel na marketingu České pirátské strany před volbami do Poslanecké sněmovny téhož roku. V letech 2018 a 2019 pomáhal s kampaní Občanské demokratické straně.
Jako nestraník vedl v Plzeňském kraji kandidátku strany Motoristé sobě ve volbách do sněmovny 2025. Krátce po oznámení své kandidatury s ním ukončila spolupráci stanice CNN Prima News, kde do té doby působil jako odborník na politický marketing. Spolupráci s ním pozastavil rovněž Český rozhlas Vltava, na kterém vystupoval v pořadu Sedmé nebe. Ve volbách byl se ziskem téměř dvou tisíc preferenčních hlasů zvolen poslancem PSP ČR. Po volbách byl zvolen místopředsedou sněmovního výboru pro mediální záležitosti. Krátce po volbách se o Klempířovi také spekulovalo jako o možném budoucím ministru kultury.
Ministr kultury Dne 26. listopadu 2025 předal předseda hnutí ANO Andrej Babiš prezidentu ČR Petru Pavlovi neformálně koaliční návrh kandidátů na členy své vlády, kde byl Oto Klempíř navržen za stranu Motoristé sobě na post ministra kultury ČR. Dne 15. prosince 2025 jej do této funkce prezident ČR Petr Pavel jmenoval. Klempíř se rozhodl na rozdíl od svých předchůdců nejmenovat žádné ministerské poradce.
Po demonstraci Stojíme za prezidentem! konané v únoru 2026, kde někteří řečníci kritizovali Klempířovo působení na ministerstvu kultury, Klempíř uvedl, že všechny umělce, kteří proti němu veřejně vystupovali, pozval na osobní schůzku za účelem diskuse o výhradách protestujících. Umělci na tuto výzvu zareagovali pozváním na veřejnou debatu do pražského divadla Palace. Klempíř se veřejné debaty nezúčastnil.
Dne 11. března 2026 se uskutečnila demonstrace v reakci na návrh rozpočtu Ministerstva kultury, který se oproti roku 2025 snížil o 3,9 miliardy korun. Akci nazvanou Stojíme za kulturou! svolali studenti uměleckých vysokých škol a vyzývali ministra Klempíře k převzetí politické odpovědnosti. Klempíř v reakci uvedl, že rozpočet je maximum možného a vláda musí šetřit. Na tiskové konferenci k nadcházejícímu ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary následně uvedl, že jako ministr se podle svých slov musí ohlížet na „co největší návratnost“ kulturních akcí a projektů.
Dne 13. března 2026 Klempíř odvolal ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odvolání vyvolalo kritické reakce části umělecké a odborné veřejnosti, která zpochybňovala zejména transparentnost postupu ministerstva. Současně se změnou ve vedení galerie ministerstvo změnilo statut instituce a zrušilo garanční radu. Odvolání Knastové odůvodnil potřebou „výraznějšího odborného rozvoje“. Kritika části odborné veřejnosti se týkala rovněž způsobu provedení odvolání a dlouhodobých problémů Národní galerie Praha souvisejících s financováním a návštěvností.
Klempíř sdělil médiím, že nedostal pozvánku na předávání Cen Anděl, které se konalo 11. dubna 2026: „Já bych na Ceny Anděl strašně chtěl jít, ale k tomu musíte mít pozvánku. Já jsem ji neměl.“ Organizátoři jeho tvrzení odmítli s tím, že pozvánku obdržel jako každý člen České hudební akademie. Zveřejnili také elektronickou doručenku pozvánky.
Dne 26. června 2026 na zahájení Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici byl Klempíř vypískán publikem. Ministr ujistil přítomné, že ministerstvo bude festival i přes to podporovat i nadále. Druhý den na sociálních sítích reagoval, že odpůrci jsou „v zajetí buranství, sprostoty a zášti“. O den později navštívil festival ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který si podle svých slov přijel „pro pískot“. I jeho publikum doprovodil nesouhlas části publika. Další ministr za Motoristy Boris Šťastný v reakci na vypískání kolegy Klempíře na sociálních sítích navrhl, že by se festivalu měly odebrat dotace. Druhý den svá slova popřel.
Změna financování ČT a ČRo Dne 14. dubna 2026 Klempíř představil vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, podle kterého by měly být zrušeny poplatky za televizi a rozhlas a financování České televize (ČT) i Českého rozhlasu (ČRo) převedeno pod státní rozpočet. Dle návrhu se také mají ČT i ČRo zaměřovat především na poskytování kvalitního a důvěryhodného zpravodajství a publicistiky, plnění vzdělávací a kulturně-společenské funkce a až na třetím místě má být zábavní a dramatická tvorba. Klempíř se vyjádřil, že podle něj by ČT neměla vysílat taneční soutěž StarDance, která patří k nejsledovanějším programům, protože nepatří do veřejnoprávní televize. Proti tomu se vymezil ředitel ČT Hynek Chudárek. Samotný pořad poprvé uvedla britská veřejnoprávní televize BBC. I premiér Andrej Babiš řekl, že on sám za pořadem na veřejnoprávní televizi stojí: „Měl by zůstat, i Peče celá země, sport. Lidé jsou zvyklí na StarDance, je to skvělá věc, lidi to zajímá a není důvod, proč by to tam nemělo být.“
Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby vyvolal velmi silnou a polarizovanou reakci napříč politickou i odbornou veřejností. Odborové organizace České televize návrh zákona odsoudily a návrh označily za likvidační pro veřejnoprávní média, jelikož by musela znatelně omezit svou tvorbu. Proti plánu převést financování pod státní rozpočet se vymezil i Český rozhlas. Ředitel České televize Hynek Chudárek i ředitel Českého rozhlasu René Zavoral uvedli, že návrh se liší od toho, na čem se dříve s Klempířem domluvili. Klempíř toto tvrzení popřel. Dne 22. dubna vyhlásily Česká televize i Český rozhlas stávkovou pohotovost. Zaměstnanci vyzvali vládu, aby od svého návrhu upustila. Téhož dne se také stovky studentů zapojilo do protestního pochodu na podporu ČT a Českého Rozhlasu v Praze i v dalších městech. Iniciativu „Média nedáme!“ vytvořili studenti z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Klempíř ke studentským protestům sdělil, že je rád, že jde energie do ulic, protestující by však podle něj měli napsat své požadavky jinak než na ceduli. Organizace Milion chvilek pro demokracii téhož dne zahájila podpisovou kampaň „Podpoř podpisem – Média patří občanům“. Ministerstvo financí dokonce ostře kritizovalo Klempířův návrh zákona o financování veřejnoprávních médií a požadovalo jeho zásadní přepracování kvůli nejasnému dopadu na státní rozpočet i fungování ČT a ČRo. Rozhodující může znamenat i konec Klempíře ve funkci ministra, především kvůli sílící kritice jeho výroků a sporům uvnitř kulturní scény.
Spory s Martinem Baxou Spory s exministrem kultury Martinem Baxou se vyhrotily v roce 2026 po nástupu Oty Klempíře na post ministra kultury. Předmětem sporů byla zejména kulturní politika, fungování kulturních institucí, systém rozdělování státních dotací a financování veřejnoprávních médií. Jedním z hlavních témat se stalo financování filmových projektů prostřednictvím Státního fondu audiovize. Klempíř kritizoval podporu některých projektů, včetně filmu s queer tematikou, a oznámil záměr změnit systém rozdělování dotací tak, aby ministerstvo mělo větší vliv na jejich schvalování. Baxa jeho výroky označil za útok na svobodnou kulturu a práva menšin a vyzval ministra k omluvě.
V dubnu 2026 Klempíř odvolal Baxu z funkce předsedy správní rady festivalu Pražské jaro. Svůj krok komentoval slovy „Pan Martin Baxa mě v poslední době dost řeší. Tak jsem ho vyřešil.“, což vyvolalo kritiku opozičních politiků i části kulturní veřejnosti. Baxa označil odvolání za trest za své veřejné postoje a prohlásil, že bude nadále „bojovat za svobodnou a nezávislou kulturu“.
Výrazné neshody mezi oběma politiky se týkaly také financování České televize a Českého rozhlasu. Klempíř prosazoval zrušení koncesionářských poplatků a převedení financování ČT a ČRo přímo na státní rozpočet. Při představení návrhu uvedl, že novela je v souladu s programovým prohlášením vlády a zachovává ostatní části zákonů o České televizi a Českém rozhlasu beze změn. Baxa návrh označil za „paskvil“ a „tvrdý a nekoncepční zásah“ do fungování veřejnoprávních médií. Uvedl, že neexistuje objektivní důvod ke změně systému financování a že financování prostřednictvím státního rozpočtu může zvýšit politický vliv na média veřejné služby. Baxa zároveň upozorňoval, že financování médií veřejné služby prostřednictvím státního rozpočtu může zvýšit politický vliv vlády na obsah vysílání. Podobné obavy vyjadřovali také někteří mediální odborníci, vedení ČT a ČRo i část kulturní veřejnosti. Spor mezi oběma politiky několikrát přerostl v osobní výměny a stal se součástí širší veřejné a politické debaty o budoucnosti veřejnoprávních médií a směřování české kulturní politiky po parlamentních volbách v roce 2025.
Spolupráce se Státní bezpečností V roce 2019 se v rozhovoru pro pořad Prostor X přiznal, že byl donucen ke spolupráci se Státní bezpečností (StB), která probíhala od února 1984 do září 1985. Jako agent StB měl krycí jméno „Olda“. Zaměstnán na pozici dělníka papíren byl StB v téměř 120stránkovém svazku hodnocen jako „přínosný informátor“ s tím, „že předává poznatky hodnověrné a nezkreslené“. Opakovaně sděloval informace za úplatu, např. udal přibližně dvacet členů hnutí Punk, jehož byl součástí. Závazek k udávání podepsal na schůzce z 30. května 1984.
Klempíř byl podle vlastního vyjádření ke spolupráci donucen vyhrůžkami vůči své osobě i rodině. V září 1985 napsal dopis o rozhodnutí spolupráci ukončit kvůli psychickým problémům, bál se odhalení, měl výčitky svědomí a psychicky se hroutil. Řídící důstojník o týden později navrhl spolupráci ukončit.
V listopadu 2025 vydal Samir Hauser, mj. frontman EBM skupiny Vanessa, skladbu Nadání, která byla spolu s doprovodným animovaným videoklipem inspirovaná Klempířovou spoluprací s StB.
Osobní život Dne 23. února 2026 utrpěl na cestě do zaměstnání lehké zranění při autonehodě.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Příběh muže, kterého vyhodili ze školy kvůli udávání Oto Klempíře – Paměť národa (2026-01-26)
Kategorie:Ministři kultury České republiky Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (2025–2029) Kategorie:Čeští zpěváci Kategorie:Čeští textaři Kategorie:Čeští rappeři Kategorie:Čeští scenáristé Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Členové J.A.R. Kategorie:Agenti Státní bezpečnosti Kategorie:Absolventi Gymnázia Uherské Hradiště Kategorie:Narození v roce 1963 Kategorie:Narození 20. května Kategorie:Narození v Kyjově Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži