náhled|Skauti a skautky při hře náhled|Letní tábor skautů z Třebíče náhled|Skautská klubovna náhled|Skautský kroj s národním šátkem Junák – český skaut, z. s. je česká skautská organizace, v současnosti nejvýznačnější organizace v prostředí českého skautingu. Označení Junák je původně Svojsíkův český ekvivalent pro mezinárodní označení skaut. Dnešní Junák – český skaut je největší organizací dětí a mládeže v Česku (2018) a je součástí světového skautského hnutí a členem Světové organizace skautského hnutí (WOSM) a Světové asociace skautek (WAGGGS). Do 31. března 2015 nesl název Junák – svaz skautů a skautek ČR. Junák – český skaut je nejrychleji rostoucí národní skautskou organizací v Evropě.
V roce 2014 registroval 2113 oddílů, které vyvíjely celoroční činnost. Každoročně pořádá velké množství dětských táborů. V roce 2014 to bylo více než 992 táborů, kterých se účastnilo 23 tisíc dětí. Junák – český skaut se dynamicky vyvíjí a snaží se, aby byl stále aktuální a měl dětem i jejich rodičům co nabídnout (byl vytvořen nový program, změnil se systém vzdělávání vedoucích, novým je i projekt dětské kategorie pro předškolní věk). Celkem bylo k 31. 1. 2025 v Junáku – českém skautu registrováno 78 137 skautů a skautek.
Historie
Do podzimu 1938 náhled|Skauti v prokopském údolí v roce 1911, foto A. B. Svojsík.Skautské organizace začaly v Česku vznikat brzy po prvních pokusech se skautskou činností. Spolek Junák – český skaut byl založen 15. června 1914 v Praze Antonínem Benjaminem Svojsíkem; prvním starostou se stal Čeněk Klika, na konci roku 1917 vystřídaný Josefem Rösslerem-Ořovským. Název Junák, odkazující na černohorské označení pro statného mládence, navrhl bohemista František Bílý. Do začátku první světové války se spolek rozšířil do zhruba desítky českých měst.
Krátce po vyhlášení samostatnosti Československa na konci roku 1918 vytvořili členové spolku starosty Ořovského Skautskou poštu, která zabezpečovala spojení mezi orgány vznikajícího státu.
7. června 1919 se Junák stal zakládajícím kolektivním členem Svazu junáků – skautů a skautek republiky československé, který měl ambici sjednotit různorodé skautské organizace, které po válce začaly vznikat. Tento záměr se v období první republiky nepodařil; paralelně vedle sebe existovalo mnoho srovnatelně velkých skautských organizací, některé z nich sdružené v konkurenční Federaci československého junáka.
Od podzimu 1938 do jara 1945 Po mnichovské dohodě západních mocností na podzim roku 1938 byly zlikvidovány oddíly Svazu působící v obsazeném pohraničí a jejich majetek zabrán Hitlerjugend. Na území republiky do té doby působilo několik různých skautských organizací. Část z nich v reakci na zesilující nacionalistické a pravicové tendence svou činnost nejpozději na jaře roku 1939 výrazně utlumila nebo zcela ukončila. Skautské organizace inklinující spíše k pravicové části politického spektra (Junáci volnosti, Švehlovi junáci a Ústředí katolických skautů a dosavadní Svaz Junáků) založili k 22. lednu 1939 v prostředí Druhé republiky nový národní svaz „Junák – ústředí skautské výchovy“. V jeho čele nově nestál starosta, ale velitel – prvním byl zvolen legionář pplk. gšt. Václav Vlček. Náčelní byla zvolena Vlasta Koseová, náčelníkem Bohuslav Řehák. Významnou činovnickou osobností byl už tehdy Rudolf Plajner.
Po nacistické okupaci republiky na počátku roku 1939 se nový Junák pokoušel v nových politických podmínkách najít možnost přežití, což se neobešlo bez některých ideových kompromisů. Nakonec byl však stejně k 28. říjnu 1940 z nařízení K. H. Franka rozpuštěn jakožto protiokupační nepřátelská organizace. Majetek spolku byl konfiskován.
1945–1989 Svou činnost obnovil v průběhu pražského povstání v květnu 1945; díky svému jménu získanému odbojovou činností mnoha jeho členů počet členů prudce vzrostl až na čtvrt milionu členů v roce 1946.
Na svém II. sněmu 10. září 1945 se Junák na nátlak KSČ stal kolektivním členem komunisty řízeného Svazu české mládeže s dílčí autonomií a vlastními stanovami jako Junák, ústředí skautské výchovy SČM. Náčelní byla zvolena Vlasta Koseová a náčelník Rudolf Plajner. Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 bylo vedení Junáka převzato akčním výborem, který postupně zrušil jeho autonomii v rámci SČM a zlikvidoval jej ve prospěch Pionýrské organizace.
Druhá obnova Junáka proběhla v období pražského jara mezi lety 1968–1970. Již na začátku roku 1968 se začaly živelně obnovovat skautské oddíly napříč Českem, 29. března pak byl obnoven Junák. Podařilo se také založit časopis Skaut – Junák, jehož šéfredaktorem se stal dlouholetý skaut a organizátor dětských kolektivů časopisu ABC Jan Šimáně – Galén. Rozvoj organizace však rychle zastavila srpnová okupace; III. sněm v listopadu 1968 tak byl nucen se přihlásit k výchově v socialistickém duchu, opět v rozporu s apolitičností skautingu. Starostou byl zvolen Antonín Sum, náčelní Vlasta Macková, náčelníkem Rudolf Plajner. V roce 1969 měl Junák 65 tisíc členů. Činnost oddílů Junáka pokračovala víceméně nerušeně až do roku 1970, ale řídící úrovně organizace postupně ovládli (skrze několik rozhodnutí v rozporu se stanovami) skauti-komunisté. Ústřední rada Junáka pak rozhodla o zrušení Junáka k 15. září 1970 ve prospěch jednotné Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže; řada oddílů do ní ovšem odmítla vstoupit.
Po roce 1989 Po sametové revoluci byla činnost Junáka obnovena 2. prosince 1989 na setkání v Městské knihovně v Praze, kterého se účastnilo přes dva tisíce lidí. V mnoha městech se opět živelně obnovila skautská střediska a oddíly. 6. ledna se sešla Ústřední rada Junáka i náčelnictva a společně anulují zrušení z roku 1970. V roce 1990 se k Junáku hlásilo přes 90 000 členů; některé oddíly vznikly nově, některé z původně turistických nebo pionýrských oddílů. 19. května 1990 se koná obnovující IV. sněm, který volí starostkou Dagmar Burešovou, náčelní Vlastu Mackovou a náčelníkem Václava Břicháčka. V létě je Československý Junák znovu přijat do světových organizací WOSM a WAGGGS.
Mnozí činovníci obnoveného hnutí byli však zároveň bývalými členy KSČ nebo účastníky kontroverzního rozpuštění Junáka v roce 1970. Diskuze u tzv. kulatých stolů nedošly k uspokojivému řešení, převážně pro neochotu některých zúčastněných; skupina činovníků kolem Karla Průchy a Jiřího Zachariáše proto založila Svaz skautů. Rozpuštění Junáka v roce 1970 zevnitř také působilo problémy při restitucích, které byly často zamítnuty s poukazem na neexistující právní kontinuitu.
Po rozpadu Československa zanikla federální organizace a český Junák tak musel znovu zažádat o členství v mezinárodních organizacích. Problémem při tom byla absence duchovního principu (povinnost k Bohu) ve skautském slibu, který tak byl přidáním odkazu na Nejvyšší Pravdu a Lásku uveden do dnešní podoby. Junák byl do WOSM a WAGGGS přijat v roce 1996.
V roce 1998 Junák spoluzakládá Českou radu dětí a mládeže s řadou dalších mládežnických organizací, včetně Pionýra, zejména za účelem reprezentace svých zájmů u státních orgánů. Nesouhlas s tímto a několika dalšími kroky ústředí vede v roce 2000 k odštěpení několika oddílů a středisek od Junáka do nové organizace Skaut – český skauting ABS.
Dlouhé období, kdy nemohl skauting legálně existovat (celkem 43 ze 49 let mezi roky 1940 a 1989) se projevilo v určitém ustrnutí českého skautingu oproti světovému hnutí, a to jak metodicky (např. klasické táboření), tak generačně – mnoho činovníků bylo důchodového věku, což vedlo k mnoha generačním sporům a poklesu členské základny Junáka až na přibližně 40 tisíc v roce 2006. Na sněmu v roce 2005 však byl přijat dokument Charta českého skautingu, který dal podnět k inovaci skautského výchovného programu. Nový program více pracuje s genderově smíšenými oddíly, inovuje výchovné prostředky a přijímá do programu oddílu nové a atraktivní prvky. Spolu s tím byly na národním jamboree Klíč 2008 v Plzni zavedeny nové skautské a vlčácké stezky, což jsou publikace provádějící dítě skautským rokem a sledující jeho osobnostní růst. Snaží se tak oslovit nejmladší generaci, která preferuje jiné způsoby trávení volného času, než před 20 nebo 40 lety. Pokles členů se následně zastavil, v roce 2018 bylo registrováno v Junáku přes 60 tisíc členů a v roce 2024 již téměř 80 tisíc.
Na XIV. sněmu v Litomyšli v roce 2014 se spolek rozhodl změnit svůj název (v souvislosti s účinností nového občanského zákoníku) na sto let starý původní název Junák – český skaut, z. s.
V roce 2015 vzniká v Praze Skautský institut s cílem šířit myšlenky skautingu veřejnosti. Brzy se objevují jeho pobočky v dalších městech, mj. v Brně a Plzni. V roce 2017 vzniká iniciativa Svojsíkův sen, která si klade za cíl diskutovat o budoucnosti a také o tom, že by Česká republika mohla v budoucnu hostit světové skautské jamboree.
V roce 2020 byla organizace poznamenána světovou pandemií koronaviru (dvakrát bylo nutné pozastavit činnost, resp. ji dočasně převést do online prostředí – poprvé na jaře, podruhé na podzim). Počátkem října 2020 byla volba vedení organizace (Náčelnictva, Ústřední revizní komise a Rozhodčí a smírčí rada) provedena prostřednictvím on-line voleb.
Organizace Junáka – českého skauta
alt=medaile sv. Jiří|náhled|Skautská medaile sv. Jiří je ocenění za výrazné zásluhy a dlouhodobou práci v oblasti výchovy a vzdělávání (za vedení oddílu, práci výchovných zpravodajů, vzdělavatelskou činnost). Má tři stupně za 5, 7 a 12 let aktivní činnosti. Navrhnout ji může činovník/ice starší 18 let, schvaluje ji kraj (1. stupeň) nebo Náčelnictvo (2. a 3. stupeň) a uděluje náčelní či náčelník. Má řádový den - zpravidla se uděluje u příležitosti svátku sv. Jiří (24. 4.). Základní výchovnou jednotkou je skautská družina. Tu tvoří přibližně 6 až 10 dětí. Družinu vede tzv. rádce, často nejstarší člen družiny, který organizuje pravidelné týdenní schůzky či nejrůznější družinové výpravy. Velikost družiny umožňuje členům všestranný rozvoj v bezpečném prostředí a rádci individuální přístup ke každému z členů. Rádce může mít ještě podrádce (obvykle mladší člen), který mu při činnosti pomáhá.
Několik družin (minimálně dvě družiny) tvoří oddíl. V oddíle se většinou členové velmi dobře znají. Setkávají se společně na oddílových výpravách a jezdí spolu na zimní či letní tábory. Oddíl, který musí mít minimálně 12 dětí, vede kvalifikovaná osoba, která si prošla čekatelským, zdravotnickým a vůdcovským kurzem a má odpovídající dekrety – vedoucí oddílu. Zastupován bývá 1–2 dalšími osobami s minimálně čekatelským vzděláním – zástupci vedoucího oddílu.
Na úrovni oddílu se může pracovat s jednou či více výchovnými kategoriemi. Těmi jsou: benjamínci (5–7 let), vlčata (chlapci 8–10 let) a světlušky (děvčata 8–10 let), skauti (chlapci 11–14 let) a skautky (děvčata 11–14 let), roveři (chlapci 15+ let) a rangers (děvčata 15+ let). Skautům od 26 let se říká oldskauti.
Několik oddílů společně vytváří středisko (resp. přístav u vodních skautů), které má za úkol zajišťovat zázemí oddílům. Středisko je z hlediska práva nejnižší jednotkou, proto bývá označováno jako základní organizační jednotka. Nad střediskem stojí vyšší organizační jednotky – skautské okresy a kraje (odpovídající okresům a krajům ČR), které jsou zastřešovány a podporovány ústředím spolku Junák – český skaut, z. s., který sídlí v Praze.
Kromě pěšího skautingu je také skauting vodní. Oddíly a přístavy vodních skautů jsou sdruženy do výchovné sítě řízené Hlavním kapitanátem vodních skautů.
O vznik funkčních skautských oddílů zaměřených na letectví a plnohodnotné uznání letecké kategorie v rámci Junáka bojuje tzv. letecký skauting.
Některé skautské oddíly mohou mít rozšířenou duchovní výchovu. alt=znak oddílu|náhled|Skautský oddíl užívá znak, obvykle na levém rameni kroje či na vlajce
Vedení organizace Více informací najdete v článku Představitelé Junáka – českého skauta.