náhled|upright|Pamětní deska ve Vážanech Antonín Procházka (5. června 1882 Vážany – 9. června 1945 Brno) byl český malíř, grafik a ilustrátor, manžel malířky Linky Procházkové.

Život Po ukončení Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži v roce 1901 nastoupil na právnickou fakultu UK v Praze, odkud hned následujícího roku odešel studoval na Uměleckoprůmyslovou školu na podzim roku 1904 přestoupil na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval u Vlaha Bukovace, a ve speciálceHanuše Schwaigera a Maxe Švabinského. Studium předčasně ukončil v roce 1906 a odjel s Emilem Fillou do Berlína. Tam se k nimi připojil Bedřich Feigla pokračovali do Holandska, Peříže a odtud do Říma a do Neapole. Nová encyklopedie českého výtvarného umění (N-Ž), ed. Anděla Horová, Academia Praha 1995, heslo Procházka Antonín, s. 651-652 (Mahulena Nešlehová)

Byl členem Osmy, účastnil se obou výstav v letech 1907 a 1908. Byl také členem Spolku výtvarných umělců Mánes (1907–1911 a 1923–1929Seznam členů SVU Mánes). Během cest po Evropě se v Německu seznámil s malířkou Linkou Scheithauerovou, se kterou se v roce 1908 v Berlíně oženil.

V roce 1908 se usadili v Praze na Malé Straně v domě U Otčenáše čp. 349/III. Archiv hl.m. Prahy, Acta publica, Pobytová přihláška manželů Procházkových V roce 1911 se stal členem Skupiny výtvarných umělců a v roce 1922 členem SVU Mánes. Od roku 1924 žili manželé v Brně, Procházka zde zpočátku učil na dívčím gymnáziu kreslení. Pravidelně jezdili do Itálie.

Kromě malby a kresby se v letech 1911-1920 věnoval návrhům nábytku a předmětů užitého umění. V roce 1925 byly jeho práce součástí expozice Československého pavilónu na Mezinárodní výstavě moderní uměleckoprůmyslové výroby v Paříži, oceněné zlatou medailí.

Po obdobích ohlasu avantgardních stylů (kubismu, fauvismu a futurismu) se v polovině dvacátých let stylově přiklonil k neoklasicismu.

V roce 1946 byl posmrtně jmenován národním umělcem.

V Brně-Pisárkách je po něm pojmenována ulice.

Dílo Jeho dílo je z počátku expresionistické, ovlivnil jej jako další členy Osmy převážně Edvard Munch, postupně přechází ke kubismu. Po roce 1925 opouštěl kubismus a přešel k vlastní verzi novoklasicismu. Od roku 1904 do roku 1945 vytvořil přes 140 maleb, často velmi monumentálních – kompozice pro brněnskou právnickou fakultu Prométheus přináší lidstvu oheň (1938) zaujímá celkem 80 m².

Vytvořil rovněž řadu drobnějších plastik, návrhů soch a modelů. Mezi ně patří i série bronzových jezdeckých soch prezidenta T. G. Masaryka (cca do 1 m), které lze spatřit i v Muzeu TGM v Lánech.

Galerie

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Čeští malíři 19. století Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Čeští malíři zátiší Kategorie:Čeští grafici Kategorie:Čeští ilustrátoři Kategorie:Výtvarní pedagogové Kategorie:Českoslovenští národní umělci Kategorie:Členové SVU Mánes Kategorie:Žáci Hanuše Schwaigra Kategorie:Žáci Maxe Švabinského Kategorie:Narození v roce 1882 Kategorie:Narození 5. června Kategorie:Narození ve Vážanech (okres Vyškov) Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Úmrtí 9. června Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Pohřbení na Ústředním hřbitově v Brně Kategorie:Muži