Horní Planá () je město v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji. Leží na jihovýchodní Šumavě u Lipenské vodní nádrže. Žije zde obyvatel. S rozlohou přes 127 km² je Horní Planá jednou z plošně největších obcí v Česku (6. místo). Zdejší městský úřad je jedním z pověřených úřadů obvodu ORP Český Krumlov, spadají pod něj ještě obce Černá v Pošumaví a Frymburk.
Název Původ názvu města je slovanský. Název vznikl z přídavného jména planá, ve smyslu pustá nebo neobdělávaná. Jeden z prvních názvů Plané byl „Planá pod Vítkovou horou“ (v latinských textech Plana de Monte Vitconis). Někdy okolo roku 1598 bylo městečko rozděleno na Horní Planou a (nedoloženou) Dolní Planou. V 17. století se v němčině začal používat název Oberplan.
Geografie Území obce se rozkládá na obou březích Vltavy, resp. vodní nádrže Lipno. Jádro města je na severovýchodním (levém) břehu. Jihovýchodní hranici obce tvoří státní hranice s Rakouskem, dále sousedí na západě s obcemi Nová Pec a Želnava (okres Prachatice), na severu s vojenským újezdem Boletice, na východě krátce s obcí Polná na Šumavě a na jihovýchodě s Černou v Pošumaví.
Město se nachází na rozhraní Vltavické brázdy a Želnavské hornatiny, na svahu Houbového vrchu; se střední nadmořskou výškou 776 metrů je nejvýše položeným městem v Jihočeském kraji a jedním z nejvýše položených českých měst vůbec. Nejvyšším bodem katastru obce je pohraniční hora Smrčina (1 333 metrů, současně nejvyšší bod okresu Český Krumlov), na levém břehu je nejvyšší Špičák (1 223 metrů). Nejníže je hladina lipenské nádrže (standardně 725,6 metrů).
Ochrana přírody Celé území obce se nachází v chráněné krajinné oblasti Šumava (resp. západní okraj v národním parku Šumava), v ptačí oblasti Šumava a na území evropsky významné lokality Šumava. Na území obce jsou ještě zvláště chráněny přírodní památky Házlův kříž, Pestřice, Prameniště Hamerského potoka u Zvonkové, Račínská prameniště a Úval Zvonková.
Historie vlevo|náhled|194x194pixelů|Horní Planá v roce 1823 od Adalberta Stiftera
Archeologické nálezy dokládají přítomnost člověka již ve střední době kamenné. Z bavorského Pasova vedly přes rakouský Klaffer am Hochficht dvě větve obchodní stezky do Horní Plané, první sedlem mezi Plechým a Smrčinou a druhá Zvonkovským průsmykem. Z Horní Plané pak stezka pokračovala přes Hodňov a Polnou k Boleticím.
Již ve 13. století byl v Horní Plané kostel – kostel svaté Markéty má románské jádro z druhé čtvrtiny 13. století. Obec byla založena cisterciáky ze zlatokorunského kláštera. V roce 1349 byla Horní Planá římským císařem a českým králem Karlem IV. na žádost tohoto kláštera povýšena na městečko. Za husitských válek se Horní Planá dostala k panství Český Krumlov a zůstala u něho až do zrušení poddanství. V letech 1845–1846 byla postavena silnice z Horní Plané přes Bližší Lhotu do Zvonkové a dále na zemskou hranici, kde navázala na silnici z Ulrichsbergu. V roce 1892 byla Horní Planá zapojena do železniční sítě.
V roce 1923 zde bylo v domě č. 115 zřízeno Muzeum Šumavy (16. výstavních místností), ve kterém byly mj. uloženy archeologické nálezy Karla Brdlika. Po zrušení tohoto muzea po druhé světové válce je větší část muzejních sbírek uložena v Regionálním muzeu v Českém Krumlově (dříve Okresní muzeum v Českém Krumlově).
V roce 1938 byla Horní Planá v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k Německé říši; tento stav trval do 9. května 1945, kdy toto české území osvobodily jednotky americké armády postupující ve směru od Zadní Zvonkové a Bližší Lhoty. Měsíc před příchodem americké armády, a to dne 8. dubna 1945 procházel Horní Planou pochod smrti válečných zajatců. Na místním hřbitově je pohřbeno 10 obětí tohoto pochodu.
V padesátých letech 20. století zanikla v nynějším obvodu obce tato sídla: Dolní Borková, Horní Borková, Huťský Dvůr, Josefův Důl, Staré Hutě, Zadní Zvonková.
náhled|Fara v Horní Plané
V letech 1952 až 1958 byla budována lipenská přehrada, kvůli které byla zbořena původní osada Jenišov; most v Bližší Lhotě byl stržen a nahrazen přívozem; železniční trať byla přeložena a v Horní Plané bylo postaveno nové nádraží.
Dne 23. října 1960 byl slavnostně otevřen Památník Adalberta Stiftera.
Od 1. ledna 1976 se stala částí města Horní Planá bývalá obec Pernek. Osady Maňava a Pihlov, které byly osadami této obce, zanikly – staly se součástí Horní Plané.
Obyvatelstvo
Městská správa a politika Místní části Bližší Lhota (k. ú. Pestřice a Zvonková); v této místní části je i Další Lhota, Pestřice a Račín. Hodňov (k. ú. Horní Planá) Horní Planá (k. ú. Horní Planá, Houbový Vrch a Maňávka u Českého Krumlova, částečně i k.ú. Pernek) Hory (k. ú. Pernek) Hůrka (k. ú. Horní Planá) Olšina (k. ú. Horní Planá) Pernek (k. ú. Pernek) Žlábek (k. ú. Horní Planá)
Obce pod správou POÚ Horní Planá Černá v Pošumaví Frymburk Horní Planá
Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. dubna 2008.
Doprava Na území obce jsou tyto železniční zastávky na trati České Budějovice – Černý Kříž: Hodňov, Žlábek, Černá v Pošumaví, Horní Planá, zastávka, Horní Planá a Pernek-Hory.
Horní Planou prochází silnice I/39, která vede z Českého Krumlova do Volar a Lenory.
Nachází se zde přístaviště sezónní linkové či okružní lodní linky z Lipna nad Vltavou. Je zde také přívoz na protější (pravý) břeh Vltavy, resp. lipenského přehradního jezera, do místní části Bližší Lhota, odkud vede silnice na hraniční přechod Zadní Zvonková / Schöneben.
Turistika Horní Planá je v současnosti rychle rostoucím turistickým střediskem. Je ideální východisko pro cyklistiku, Nordic Walking, v zimě pak pro běh na lyžích. Na území obce je v přeshraničním styku s Rakouskem přechod na turistické stezce Pestřice / Sonnenwald. Na vrchu Dobrá Voda byla v roce 2021 otevřena 36 m vysoká rozhledna.
Přes Horní Planou vede cyklistická trasa 33 (Železná Ruda – Vyšší Brod).
Společnost Školství Základní a mateřská škola
Sociální služby
Domov důchodců Horní Planá Dům s pečovatelskou službou
Sport
Motokáry Bowling Fotbalový klub
Festivaly Markétská pouť Rock fest na letňáku Septembeer Fest
Pamětihodnosti
Rodný dům Adalberta Stiftera, ve kterém je umístěna pobočka Regionálního muzea v Českém Krumlově pojmenovaná Památník – rodný domek Adalberta Stiftera v Horní Plané, jež je obsahově zaměřena především na vztah této osobnosti k Šumavě a zejména k Horní Plané. Kostel svaté Markéty Kostel Panny Marie Bolestné na vrchu Dobrá voda (862 metrů) Bronzový pomník Adalberta Stiftera (autor pomníku: Karel Wilfert mladší) Pomník obětem pochodu smrti (autor pomníku: Miroslav Raboch)
Osobnosti Rodáci Adolf Martin Pleischl (1787–1867), univerzitní profesor, chemik a lékař, narozen v Jenišově Adalbert Stifter (1805–1868), rakouský spisovatel Leopold Wackarž (1810–1901), opat vyšebrodský a generální opat cisterciáků Johann Evangelist Habert (1833–1896), církevní hudebník a skladatel Mathias Pangerl (1834–1879), historik, archivář, narozen v Hodňově Gustav Jungbauer (1886–1942), etnograf, profesor na Univerzitě Karlově v Praze a spoluzakladatel Šumavského muzea v Horní Plané
Další Franz Fischer (1867–1937), ředitel školy, autor folklorních a historických článků, obecní kronikář; čestný občan města Johannes Urzidil (1896–1970), básník Hans Schreiber (1859–1936), přírodovědec, spoluzakladatel Šumavského muzea v Horní Plané, čestný občan města Hugo Rokyta (1912–1999), historik; čestný občan města
Galerie
Odkazy Poznámky
Reference
Související články Římskokatolická farnost Horní Planá
Externí odkazy
Horní Planá – Historie, památky, fotografie a turistické zajímavosti města Horní Planá na Lipno.cz
Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Český Krumlov Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Sídla v Šumavském podhůří Kategorie:Sídla na Šumavě Kategorie:Místní části v Horní Plané Kategorie:Svazek lipenských obcí Kategorie:Města v okrese Český Krumlov Kategorie:Sídla na Vltavě Kategorie:Sídla v CHKO Šumava