Seznam vlád Česka obsahuje přehled vlád České socialistické republiky a České republiky od roku 1969.
Česká socialistická republika (1969–1990) vláda Stanislava Rázla (8. ledna 1969 – 29. září 1969, předseda Stanislav Rázl) vláda Josefa Kempného a Josefa Korčáka (29. září 1969 – 9. prosince 1971, předseda Josef Kempný, od 28. ledna 1970 Josef Korčák) druhá vláda Josefa Korčáka (9. prosince 1971 – 4. listopadu 1976, předseda Josef Korčák) třetí vláda Josefa Korčáka (4. listopadu 1976 – 18. června 1981, předseda Josef Korčák) čtvrtá vláda Josefa Korčáka (18. června 1981 – 18. června 1986, předseda Josef Korčák) vláda Josefa Korčáka, Ladislava Adamce, Františka Pitry a Petra Pitharta (18. června 1986 – 29. června 1990, předseda Josef Korčák, od 20. března 1987 Ladislav Adamec, od 12. října 1988 František Pitra, od 6. února 1990 Petr Pithart)
Česká republika v rámci federace (1990–1993) Název Česká republika měl český národní stát od 6. března 1990.
vláda Josefa Korčáka, Ladislava Adamce, Františka Pitry a Petra Pitharta (18. června 1986 – 29. června 1990, od 6. února 1990 byl předsedou Petr Pithart) Do zpočátku čistě komunistické vlády byli na konci roku 1989 jmenování zástupci Občanského fóra.
volby do České národní rady 8. a 9. června 1990 druhá vláda Petra Pitharta (29. června 1990 – 2. července 1992) koalice OF/Občanské hnutí + ODS + KDS – 124/200 křesel
volby do České národní rady 5. a 6. června 1992 první vláda Václava Klause (2. července 1992 – 4. července 1996) koalice ODS-KDS + KDU-ČSL + ODA – 105/200 křesel
Samostatná Česká republika (od 1993) Česká republika se osamostatnila 1. ledna 1993. Od téhož dne platí Ústava České republiky. Česká národní rada vyhlásila kontinuitu s Českou republikou existující předtím v rámci federace, takže dosavadní vláda České republiky působila kontinuálně i po zániku federace a funkci Parlamentu České republiky převzala dosavadní Česká národní rada.
Přehled vlád samostatné České republiky
Pořadí Název vlády Období Doba (dny) Počet členů Důvěra sněmovny(pro/přítomno) Důvod demise Strany Poznámky 1. první vláda Václava Klause 2. 7. 1992 – 4. 7. 1996 19 106/200 volby do PS PČR 1996 ODS, KDS, ODA, KDU-ČSL 2. druhá vláda Václava Klause 4. 7. 1996 – 2. 1. 1998 15/16 98/138 aféra s financováním ODS, odchod ODA a KDU-ČSL z koalice ODS, ODA, KDU-ČSL tolerance ČSSD: 61 poslanců 3. vláda Josefa Tošovského 2. 1. 1998 – 22. 7. 1998 17/19 123/197 volby do PS PČR 1998 nestr., US (původně ODS), ODA, KDU-ČSL tzv. úřednická 4. vláda Miloše Zemana 22. 7. 1998 – 15. 7. 2002 17/19 73/136 volby do PS PČR 2002 ČSSD opoziční smlouva, tolerance ODS: 63 poslanců 5. vláda Vladimíra Špidly 15. 7. 2002 – 4. 8. 2004 18 101/199 demise premiéra po propadu ČSSD ve volbách do EP 2004 ČSSD, US-DEU, KDU-ČSL 6. vláda Stanislava Grosse 4. 8. 2004 – 25. 4. 2005 18 101/200 aféra Stanislava Grosse ČSSD, US-DEU, KDU-ČSL 7. vláda Jiřího Paroubka 25. 4. 2005 – 4. 9. 2006 18 101/200 volby do PS PČR 2006 ČSSD, US-DEU, KDU-ČSL 8. první vláda Mirka Topolánka 4. 9. 2006 – 9. 1. 2007 15 96/195 vládě nebyla vyslovena důvěra ODS, nestr. 9. 9. 1. 2007 – 8. 5. 2009 18 100/198 vládě byla vyslovena nedůvěra (101/197) ODS, KDU-ČSL, SZ, nestr. předsednictví Radě EU 10. vláda Jana Fischera 8. 5. 2009 – 13. 7. 2010 18 156/194 volby do PS PČR 2010 nestraníci nominovaní ODS, ČSSD a SZ tzv. úřednická, předsednictví Radě EU 11. vláda Petra Nečase 15/16/17 118/200 demise premiéra po zatčení jeho spolupracovnice Jany Nagyové; aféra v ODS ODS, TOP 09, LIDEM (pův. VV), nestr. 12. vláda Jiřího Rusnoka 15 93/193 vládě nebyla vyslovena důvěra nestr. (3 pozastavené členství v ČSSD), KDU-ČSL tzv. úřednická 13. vláda Bohuslava Sobotky 17 110/181 volby do PS PČR 2017 ČSSD, ANO, KDU-ČSL, nestr. 14. první vláda Andreje Babiše 15 78/195 vládě nebyla vyslovena důvěra ANO, nestr. 15. druhá vláda Andreje Babiše 14/15 105/196 volby do PS PČR 2021 ANO, ČSSD červen 2018 – duben 2021: tolerance KSČM (15 poslanců) 16. vláda Petra Fialy 17/18 106/193 volby do PS PČR 2025 prosinec 2021 – říjen 2024: SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), Piráti a Starostové (Piráti, STAN)říjen 2024 – prosinec 2025: SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), STAN předsednictví Radě EU 17. třetí vláda Andreje Babiše 15. 12. 2025 – úřadující 15 108/199 ANO, SPD, AUTO
Předseda vlády Václav Klaus první vláda Václava Klause (2. července 1992 – 4. července 1996)
volby 31. května a 1. června 1996 do Poslanecké sněmovny
druhá vláda Václava Klause (4. července 1996 – 2. ledna 1998)menšinová vláda koalice ODS + KDU-ČSL + ODA – 99/200 křesel; tolerance ČSSD – 61 křeselfinanční skandály ODS, demise vlády
Předseda vlády Josef Tošovský vláda Josefa Tošovského (2. ledna – 22. července 1998),přechodná vláda
tzv. úřednická vláda
předčasné volby 19. a 20. června 1998 do Poslanecké sněmovny
Předseda vlády Miloš Zeman vláda Miloše Zemana (22. července 1998 – 15. července 2002),menšinová vláda ČSSD – 74/200 křesel; tolerance ODS – 63 křesel (tzv. opoziční smlouva)volby 14. a 15. června 2002 do Poslanecké sněmovny
Předseda vlády Vladimír Špidla vláda Vladimíra Špidly (15. července 2002 – 4. srpna 2004),koalice ČSSD + KDU-ČSL + US-DEU – 101/200 křesel
Volby do Evropského parlamentu v Česku 2004, propad ČSSD, spory ve straně a následně Špidlova rezignace
Předseda vlády Stanislav Gross vláda Stanislava Grosse (4. srpna 2004 – 25. dubna 2005),koalice ČSSD + KDU-ČSL + US-DEU – 101/200 křeselGrossova aféra a vládní krize Předseda vlády Jiří Paroubek vláda Jiřího Paroubka (25. dubna 2005 – 16. srpen 2006; od 16. srpna do 4. září 2006 podle čl. 62 písm. d) Ústavy České republiky dočasně pověřena vykonáváním funkce),koalice ČSSD + KDU-ČSL + US-DEU – 101/200 křeselvolby 2. a 3. června 2006 do Poslanecké sněmovny
Předseda vlády Mirek Topolánek První vláda Mirka Topolánka (4. září 2006 – 11. října 2006),menšinová vláda ODS – 81/200 křesel; vládě však nebyla Poslaneckou sněmovnou 3. října 2006 vyslovena důvěra. Od 11. října 2006 podle čl. 62 písm. d) Ústavy České republiky dočasně pověřena vykonáváním funkce.
Druhá vláda Mirka Topolánka (9. ledna 2007 – 26. března 2009),koalice ODS + KDU-ČSL + SZ – 100/200 křesel; avšak 24. března 2009 jí byla Poslaneckou sněmovnou vyslovena nedůvěra. Premiér Topolánek však podal demisi vlády do rukou prezidenta Klause až o 2 dny později, tj. 26. března kvůli své nepřítomnosti v ČR – zúčastnil se tedy ještě jako oficiální premiér ČR a zároveň předseda rady EU důležitého jednání ve Štrasburku. Topolánkova vláda byla podle čl. 62 písm. d) Ústavy České republiky dočasně pověřena vykonáváním funkce jako vláda v demisi. Topolánek, v té době hlavní postava v Evropě (v rámci Českého předsednictví EU působil jako předseda rady EU), tak směl zastupovat ČR v nejdůležitějších událostech předsednictví podle dohody politických stran až do 9. května 2009, historickou událostí byl summit EU s USA, kterého se zúčastnili zástupci všech zemí EU a který Topolánek ještě jako předseda rady EU inicioval a poté i absolvoval 5. dubna 2009 v Praze.
Předseda vlády Jan Fischer vláda Jana Fischera (8. května 2009 – 13. července 2010),tvořená nestraníky, 10. června 2010 se ministryně zdravotnictví stala členkou ODS; premiér jmenován 9. dubna 2009, podle dohody politických stran měla být nová vláda jmenována 9. května 2009, prezident Václav Klaus poté posunul termín na 8. května, kdy nový kabinet jmenoval. Dne 25. června 2010 podal premiér Jan Fischer demisi do rukou prezidenta Václava Klause, jenž vládu pověřil vedením země do jmenování nové vlády.
tzv. úřednická vláda
volby 28. a 29. května 2010 do Poslanecké sněmovny
Předseda vlády Petr Nečas vláda Petra Nečase (13. července 2010 – 10. července 2013),koalice ODS + TOP 09 + Věci veřejné – 118/200 křesel; v neděli 27. června 2010 oznámil prezident Václav Klaus, že novým předsedou vlády 28. června 2010 jmenuje Petra Nečase,Josef Kopecký: Prezident jmenuje v pondělí předsedu ODS Nečase novým premiérem, iDnes.cz, 27. 6. 2010 což se i stalo.Josef Kopecký: Klaus jmenoval Nečase premiérem. Země má teď dočasně hned dva, iDnes.cz, 28. 6. 2010 Petr Nečas byl již 4. června 2010 prezidentem pověřen sestavit vládu.Prezident Václav Klaus pověřil Petra Nečase sestavení vlády, Finance.cz, 4. 6. 2010, 12. července podepsána koaliční smlouva, 13. července prezident republiky jmenoval členy vlády. Dne 17. dubna 2012 došlo k rozdělení strany Věci veřejné, ve vládě pokračovala koalice ODS + TOP 09 + LIDEM – 98/200 křesel (k 21. 12. 2012). Vládu při hlasováních podporovali nezařazení poslanci (původně za ODS: P. Bém, R. Fiala, M. Doktor, R. Pekárek; původně za VV: J. Škárka, M. Šťovíček, K. Kočí, J. Dobeš). To znamená, že vláda neměla jasnou většinu, ale byla podporována nezařazenými poslanci. K pádu vlády vedla tzv. kauza Nagyová poté, co byla 13. června 2013 jednou ze zadržených a následně obviněných vrchní ředitelka Sekce kabinetu předsedy vlády Jana Nagyová. Dne 17. června 2013 podal Petr Nečas demisi do rukou prezidenta Miloše Zemana. Ten demisi přijal a zároveň pověřil Nečase a ministry výkonem funkce do jmenování nové vlády.
Předseda vlády Jiří Rusnok vláda Jiřího Rusnoka (10. července 2013 – 29. ledna 2014),tvořená převážně nestraníky. Ministr T. Podivínský byl členem KDU-ČSL, ministři M. Benešová, J. Kohout a F. Koníček se vstupem do vlády přerušili své členství v ČSSD. Poslanecká sněmovna nevyslovila 7. srpna 2013 vládě důvěru. tzv. úřednická vláda nebo vláda odborníků na rozdíl od všech předchozích vlád (politických i úřednických) nevznikla z vůle parlamentních stran, ale na základě vlastního rozhodnutí prezidenta republiky, proto bývá někdy označována jako prezidentská vláda Několik ministrů následně kandidovalo v říjnových předčasných sněmovních volbách: nestraníci M. Pecina, F. Koníček, M. Toman, F. Lukl a Z. Žák na kandidátce SPOZ, nestranička M. Benešová na kandidátce ČSSD, T. Podivínský na kandidátce KDU-ČSL jako člen lidové strany.
předčasné volby 25. a 26. října 2013 do Poslanecké sněmovny
Předseda vlády Bohuslav Sobotka vláda Bohuslava Sobotky (29. ledna 2014 – 13. prosince 2017),koalice ČSSD + ANO + KDU-ČSL + nestraníci – 111/200 křesel, vládě byla dne 18. února 2014 Poslaneckou sněmovnou vyslovena důvěra (pro bylo 110 ze 181 přítomných poslanců). Po volbách podala dne 29. listopadu 2017 dle Ústavy demisi, kterou prezident 5. prosince 2017 přijal.
volby 20. a 21. října 2017 do Poslanecké sněmovny
Předseda vlády Andrej Babiš první vláda Andreje Babiše (13. prosince 2017 – 27. června 2018),menšinová vláda ANO + nestraníci – 78/200 křesel. Dne 16. ledna 2018 nebyla vládě Poslaneckou sněmovnou vyslovena důvěra (pro bylo 78 z 195 přítomných poslanců).Dne 24. ledna 2018 přijal prezident Miloš Zeman demisi vlády a pověřil Andreje Babiše jednáním o sestavení nové vlády.
druhá vláda Andreje Babiše (27. června 2018 – 17. prosince 2021),menšinová vláda koalice ANO + ČSSD + nestraníci – 93/200 křesel, tolerance KSČM (15 poslanců). Vládě byla dne 12. července 2018 Poslaneckou sněmovnou vyslovena důvěra (pro bylo 105 ze 196 přítomných poslanců). Po volbách podala dne 11. listopadu 2021 dle Ústavy demisi, kterou prezident toho dne přijal.
volby 8. a 9. října 2021 do Poslanecké sněmovny
Předseda vlády Petr Fiala vláda Petra Fialy (17. prosince 2021 – 15. prosince 2025),koalice uskupení SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Piráti a Starostové (Piráti, STAN) – 108/200 křesel, vládě byla dne 13. ledna 2022 Poslaneckou sněmovnou vyslovena důvěra (pro bylo 106 ze 193 přítomných poslanců). Po volbách podala dne 6. listopadu 2025 dle Ústavy demisi, kterou prezident toho dne přijal.
volby 3. a 4. října 2025 do Poslanecké sněmovny
Předseda vlády Andrej Babiš třetí vláda Andreje Babiše (úřadující od 15. prosince 2025),koalice ANO + SPD + AUTO – 108/200 křesel, vládě byla dne 15. ledna 2026 Poslaneckou sněmovnou vyslovena důvěra (pro bylo 108 ze 199 přítomných poslanců).
Odkazy Reference
Související články Vláda České republiky