Borovina

Borovina je část města Třebíč v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Borovina je tvořena šesti základními sídelními jednotkami: Borovina-sever sousedí se Stařečkou a začíná v borovinském kopci, Sídliště Borovina je tvořena panelovou zástavbou nad Libušiným údolím, Borovina-Tomáše Bati se rozprostírá v areálu bývalé Baťovy továrny, U Vodojemu zahrnuje chatové oblasti pod Strážnou horou, V Loučkách zahrnuje zástavbu stejnojmenné ulice v blízkosti sádek a Sídliště za Rybníkem je tvořeno panelovými domy v západní části Boroviny. Poslední jmenovaná ZSJ se na rozdíl od ostatních nenachází v katastrálním území Třebíč, ale v k. ú. Řípov. Borovina těsně sousedí se Stařečkou a leží na západě města Třebíče. Ze severu ji ohraničuje údolí řeky Jihlavy, na jejímž pravém břehu se Borovina nachází. Z jihu lemuje zástavbu Stařečský potok, Borovina se nachází na jeho levém břehu. Nadmořská výška se pohybuje okolo 450 metrů.

Nová část leží částečně v údolí Stařečského potoka, na kterém zde leží Borovinský rybník. Zbytek Boroviny, převážně její starší část, se pak nachází na návrší mezi tímto potokem a řekou Jihlavou.

Borovina vznikla díky založení společnosti na výrobu obuvi Karl Budischowski, která byla později převzata Tomášem Baťou. To bylo důvodem výstavby velkých kolonií dělnických domků v severozápadní části Boroviny. Díky této společnosti bylo v Borovině postaveno také poměrně velké nádraží se stáčírnou mazutu pro blízkou kotelnu. V části obce žije obyvatel.

Název náhled|upright|Stáčírna Heraltické kojenecké vody v Borovině s jejím typickým symbolem – borovicí Název Borovina je pravděpodobně odvozen od slova borovice. V místě dnešní Boroviny se totiž původně rozkládal les, místy rozdělený poli. Dá se předpokládat, dle dnešního hojného výskytu borovic v Borovině i na ploše celého města, že tento les byl převážně borový. Ovšem tento les pokrýval jen menší část dnešní Boroviny. Na zbytek místní části se název přenesl až později, dříve měly i části tohoto zbytku své specifické názvy.Mapy z I., II. a III. vojenského mapování

Historie náhled|Janův a Hluchý mlýn ve stabilním katastru, 1835 náhled|Továrna v Borovině v roce 1898 Borovina je jednou z mladších částí Třebíče, má svou starší a novější část. Nejstaršími stavbami v Borovině byly tři mlýny na Stařečském potoce Borovinský, Janův a Hluchý.

Počátky Boroviny Borovinský mlýn s pilou, který ležel na Stařečském potoce daleko za městem Třebíčí, zakoupili od mlynáře Padrty roku 1842 třebíčští koželuzi Budišovští. Karel Budišovský poté nechal přestavět mlýn na koželužnu, později zde začal vyrábět i obuv a veškeré kožené zboží. Tím položil základy koželužské a obuvnické tradici v Borovině a dřívější společnosti BOPO. Následně ještě prosadil výstavbu větrného mlýna na mletí třísla poblíž budoucí železniční tratě v Třebíči. Později se společnost stala nejlepší v Rakousku-Uhersku, ba i v celé střední Evropě.Miroslav Hedbávný, Jiří Joura: Třebíč v proměnách, Akcent Třebíč, 2. vydání, , str. 134-135

Od roku 1842 byla u továrny zavedena cihelna na výrobu cihel a pálení vápna, která získávala cihlářskou hlínu z blízkého údolí. Terénní změny způsobené její těžbou jsou v Borovině patrné dodnes. Roku 1889 byla kolaudována již nová cihelna a o čtyři roky později byl založen Borovinský rybník sloužící jako zásobárna vody pro továrny. Pro část tehdejších zaměstnanců byly v letech 1905–1912 vybudovány tři řady dělnických domů. Inspirací pro jejich stavbu byly malé anglické průmyslové domy. To je na některých patrné dodnes, viditelným znakem jsou zvláště vnější zdi tvořené cihlami, které nejsou omítnuté.

Zlomem v dějinách Boroviny byla Světová hospodářská krize ve dvacátých letech 20. století. Jejím následkem podpořeným ještě rozpadem monarchie, jejíž armáda byla hlavním odběratelem koženého zboží z borovinských továren, zkrachoval celý tehdejší podnik. Většinu ho pak roku 1931 zakoupil Tomáš Baťa. Rok poté započal s výstavbou dělnických kolonií, tzv. Baťovek. Borovina tehdy zažívala velký rozvoj a v Třebíči tak vznikla první zahradní čtvrť.

Roku 1940 měly dělnické kolonie již 150 rodinných dvojdomků a vilek, pět penzionů a svobodáren. Původní životnost všech staveb byla dvacet let, slouží však dodnes.

Po roce 1945, kdy továrny byly ještě součástí společnosti Baťa, bylo předáno do užívání dvacet dvojdomků a několik malých vilek, dnes nazývaných Hájenky, podle toho, že byly vystavěny v prostoru bývalé hájenky.

V šedesátých letech vzniklo ještě několik panelových domů, které tehdy patřily mezi první v Třebíči.

Mezi lety 1957 a 1960 byl vystavěn kulturní dům Gustava Klimenta na Dělnickém náměstí, v roce 1981 byl rozšířen a v roce 2004 byl přetvořen v prodejnu nábytku. Je evidován v databázi Národního památkového ústavu.

Borovina vznikla k 1. lednu 1980 jako část města Třebíč ve stejnojmenném okrese.

Výstavba sídliště Za rybníkem náhled|Jižní část ulice Okružní, v oranžové budově vlevo dnes sídlí společnost VIA ALTA (dříve Euronest), vlevo od ní se nachází pobočka České pošty. Druhou nejvýznamnější etapou historie Boroviny je výstavba nového sídliště Za rybníkem. To se skládá především z panelových domů. Jejich stavba byla započata v 80. letech a souvisela s výstavbou JE Dukovany. Proto většinu obyvatel sídliště dodnes tvoří zaměstnanci elektrárny.

Na sídlišti postupně vznikly dvě ulice, jsou to ulice Zahraničního odboje (dříve Jana Švermy) a jižněji položená ulice Okružní, která svůj název získala kvůli svému tvaru. Podél obou ulici stojí celkem šest bloků řadových čtyřpatrových domů. Na západních koncích ulic je poté vybudováno dvanáct jednotlivých osmipatrových domů.

Jako součást občanské vybavenosti byly také postaveny: obchod Jednota, ZŠ Za rybníkem (nyní ZMVŠ), MŠ Okružní, Centrum drobných obchodů (nyní sídlo společnosti VIA ALTA (dříve Euronest)), restaurace a pobočka Městské knihovny Třebíč. Pro vytápění bytů byly postaveny celkem tři výměníky, do kterých bylo teplo přiváděno z kotelny u továren BOPO. Přívod elektrické energie byl zajištěn sestavou transformátorů, do kterých je elektřina přiváděna z nedaleké rozvodny ležící poblíž vesnice Červená Hospoda.

Více fotografií s umístěním v mapě na GeoCommons

Současnost Obě části Boroviny nyní zažívají rozvoj. Panelová zástavba prochází celkovou revitalizací. Domy jsou zateplovány a jsou u nich vyměňována dřevěná okna za plastová. U některých byly také vyměněny balkony. Přestavbou a modernizací prochází také mnoho domů v bývalých dělnických koloniích, které jsou v soukromém vlastnictví.

V roce 2003 zanikla základní škola na sídlišti Za rybníkem. Místo ní zde vznikla ZMVŠ. Tato změna způsobila přechod většiny žáků na ZŠ Bartuškova ve starší části Boroviny. Ta je kvůli tomu modernizována. V roce 2007 v její blízkosti vznikl nový multifunkční komplex sportovních hřišť. Opravy se dočkal také plavecký bazén přiléhající ke škole. V roce 2018 bude upraveno hřiště u školy na nový multifunkční areál. Stavba hřiště bude zahájena v červnu roku 2018, kdy součástí má být vybavení pro seniory i pro malé děti. Bude připravena dráha pro inline bruslaře, skatepark, běžecký ovál a hřiště pro tenis nebo fotbal. Na konci května roku 2019 bylo zmíněné hřiště otevřeno, součástí je skatepark, tartanová dráha a další atrakce.

V roce 2007 byla otevřena nová prodejna diskontu PLUS. Díky tomu získali občané Boroviny první dlouho očekávaný supermarket, který vyřešil problémy s dostupností základního zboží, které bylo doposud k dostání pouze v menší prodejně společnosti Jednota. V oblasti borovinské továrny – bývalé BOPO došlo v roce 2015 k rekonstrukci plochy, několika budov, otevření DDM a několika dětských hřišť. Stejně tak probíhá další revitalizace tohoto prostranství.

Roku 2020 budou zbourány sociální byty v Alšově ulici. V roce 2023 byla zrušena pošta a na jejím místě byla v roce 2025 otevřena kavárna.

Budoucnost Život v Borovině by v budoucnu měla asi nejvíce ovlivnit plánovaná výstavba jihozápadní části obchvatu města Třebíče, který by měl Borovinu takřka rozpůlit. Tato stavba by v budoucnu mohla způsobit rozpory mezi obyvatelstvem Boroviny a vedením města. Již nyní někteří občané se stavbou nesouhlasí.

Druhou významnější připravovanou stavbou je projekt revitalizace bývalého továrního areálu, který počítá s přestavbou průmyslových objektů na výrobu obuvi a ponožek na obytné zóny s občanským vybavením. V roce 2025 a 2026 by mělo dojít k revitalizaci jihozápadní části sídliště Za Rybníkem.

Geografie a geologie Borovinu se nachází v jihozápadní části města Třebíče v údolí Stařečského potoka a na návrší zvedajícím se na jeho levém břehu a z druhé strany ohraničeném údolím Jihlava. Hlavní osy tvoří silnice I/23 stoupající Borovinou směrem na západ z města a silnice II/410 dnes vedená údolím Stařečského potoka a směřující dále jihozápadně z města do městyse Stařeč.

Městys Stařeč se svými osadami Červená Hospoda a Kracovice je jedinou sousedící obcí od západu až k jihu. Sousedními částmi města jsou po směru hodinových ručiček od severozápadu k jihu: bývalá obec Řípov, Stařečka začínající na severu železniční tratí 240 a Krajíčkovou strání, a Horka Domky ležící na pravém břehu Stařečského potoka od stráně Libušina údolí a stráně Terovského údolí.

V roce 2017 byly v Borovině nalezeny opály různých barev, nejvíce bylo nalezeno zelených, hnědých a červených, nejméně pak bílých a žlutých. Opály byly již dříve nacházeny v prostoru bývalé borovinské cihelny, ta později zanikla a k nálezům docházelo pouze sporadicky.

Stará Borovina náhled|Celkový pohled na starou Borovinu Stará Borovina se rozkládá především kolem ulice Sucheniova, kde se nacházejí vily, a podél Revoluční třídy, kde jsou vystavěny Baťovy kolonie. Hraniční bodem se Stařečkou je křižovatka s ulicí Dr. Antonína Hobzy, tzv. Novou borovinskou cestou, která je dále pojmenována jako ulice Koželužská. S novou Borovinou je rozdělena ulicí Fibichova, která zároveň spojuje Revoluční třídu s ulicí Koželužská.

Z přírodního hlediska se stará Borovina nachází na návrší mezi řekou Jihlavou na severu a Stařečským potokem na jihu.

Nová Borovina náhled|Celkový pohled na novou Borovinu Druhou částí je nová Borovina blížící se spíš ke Starči, nová Borovina byla vybudována v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století kvůli výstavbě jaderné elektrárny Dukovany.

Nová Borovina přímo sousedí pouze se starou Borovinou. Hranicí mezi nimi je ulice Fibichova. Nová Borovina dále sousedí s katastrem obce Stařeč na západě a na jihu. Západní hranice vede v těsné blízkosti posledních panelových domů. Na jihu končí její území Borovinským rybníkem. Téměř celá novější část Boroviny leží v katastru místní části Řípov. Samotný Řípov leží severně od Boroviny. Pomyslnou severní hranici, která kvůli tomu ve skutečnosti neexistuje, tvoří železnice a silnice I/23.

Na jihu vede skrze celou novou Borovinu ulice Koželužská na níž navazují severněji položené ulice Okružní a Zahraničního odboje, na kterých se nacházejí panelové domy. Podél ulice Koželužská je vystavěno několik dělnických domků z doby počátků Boroviny.

Mapy 250px|Přehledná mapka celé Boroviny A 100px|Nová Borovina v roce 1782 - I. vojenské mapování 100px|Nová Borovina v roce 1877 - III. vojenské mapování 100px|Nová Borovina v roce 2009 Nová Borovina v roce 1782 Nová Borovina v roce 1877 Nová Borovina v roce 2009 B 100px|Stará Borovina v roce 1782 - I. vojenské mapování 100px|Stará Borovina v roce 1877 - III. vojenské mapování Stará Borovina v roce 1782 Stará Borovina v roce 1877 Stará Borovina v roce 2008 Legenda: 1. baťovy kolonie, 2. Nádraží Třebíč-Borovina, 3. BOPO, 4. Borovinský rybník, 5. Sídliště Za rybníkem, 6. Libušino údolí – Máchovo jezírko Fotografie GeoCommons

Obyvatelstvo Největší růst počtu obyvatel je patrný mezi lety 1981 a 1991, kdy bylo vystavěno sídliště Za rybníkem. Později se již počet obyvatel příliš neměnil.

Samospráva