Edmund Oppitz (-1736), někdy též Opitz, byl německy hovořícíNěmecky kázal jako sváteční kazatel v Jindřichově Hradci, kde většina kázání v klášterním kostele františkánů byla německy, pro češtinu byl určen zvlášť „český kazatel“. Srov. Liber Memorabilium conventus Novodomensis, passim - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, signatura 1 JH 54. Oppitz rovněž pobýval zejména v německy orientovaných klášterech. františkán, který působil v českých zemích a náležel do české františkánské provincie sv. Václava.
Život a působení Do františkánského řádu mohl vstoupit někdy okolo roku 1700. Roku 1706 dokončil řádová studia teologie v Olomouci.Srov. jím tehdy obhájené teze: Littera, selectique textus doct. subtilis Joannis Duns Scoti ex universa theologia; quam ... defendendam susceperunt : Theophilus Francke et Edmundus Oppitz, ... Olomucii ad S. Bernardinum. Olomucii : tiskař Ignác Rosenburg, 1706. Vedoucím tezí a tedy i učitelem mu byl Josef Förster (františkán). Dochováno ve fondu františkánské knihovny z Dačic uložené v klášteře téhož řádu v Moravské Třebové. V následujících letech 1707 až 1708 již potkáváme bratra Oppitze jako vysvěceného kněze se základními zkušenostmi, který působil jako sváteční kazatel konventu v Jindřichově Hradci.Liber Memorabilium conventus Novodomensis (cit.), s. 156. Dle františkánských řádových doporučení a zvyklostí byl pak zřejmě přeložen do jiného kláštera, kterých vystřídal za svůj život více. V některých byl – zřejmě pro své dobré organizačních schopnosti – zvolen představeným (kvardiánem). V letech 1719 až 1720 řídil klášter v Moravské Třebové.HLAWATSCH, Albin OFM [et alii]. Chronik des Klosters zum hl. Joseph in Mährisch Trübau Ab anno 1678. 1910[-1940], část Series Capitulorum Provincialium et intermediorum ac Ministrorum Provinciae Bohemiae et Officialium huius Conventus. Elektronický přepis textu v Muzeu Moravská Třebová. Následně, v letech 1720 až 1722, byl kvardiánem kláštera v Hejnicích. Knihovna františkánů u P.M. Sněžné v Praze, historický fond Hejnice, signatura C 3044. Srov. Poté žil v plzeňském klášteře, kde v letech 1720-22 zastupoval představeného jako klášterní vikář. Liber Memorabilium conventus Plsnensis, s. 528 - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, sign. 1 JH 54. V letech 1723 až 1725 řídil později zaniklý františkánský klášter u Sv. Barbory v Opavě.
Buď během svého působení v Hejnicích nebo krátce poté v následujících letech sepsal bratr Edmund poutnickou příručku týkající se hejnického poutního mariánského místa: Fruchtbarer und Schattenreicher Linden-Baum, Das ist: Mariae der Wunderthätigen Mütter Gottes in Heundorff Ursprung.Srov. zejm. . Autorka zde podává podrobnou obsahovou a tematickou analýzu Oppitzova díla, transkripci německého textu, český překlad a analýzy uvedených zázraků. Kniha dochována mj. v Moravské zemské knihovně v Brně, signatura ST1-909.567, Jihočeské vědecké knihovně nebo Národní knihovně ČR - ve více exemplářích: signatura 46 G 642 (digitalizovaná kopie dostupná na Google Books - cit. 18.12.2017), signatura 46 G 731 (dig. kopie [ http://books.google.cz/books?vid=NKP:1002295778 Google Books] - cit. 18.12.2017), signatura 46 G 744 (digitalizované kopie dostupné na portálech Manuscriptorium a Google Books - cit. 18.12.2017). Knihu, která získala potřebná řádová a arcibiskupská schválení v roce 1731, se podařilo vytisknout o rok později v arcibiskupské tiskárně v Praze. Autor dílo věnoval Panně Marii Hejnické a Filipu Josefu Gallasovi, držiteli frýdlantského panství, kam Hejnice patřily, a jenž zřejmě vydání díla sponzoroval.28 listů, 296 stran. Formát 8°. Frontispisový mědiryt kapličky se sochou Panny Marie. Viz Knihovna. Akademie věd ČR. Bibliografie cizojazyčných bohemik, katalog, BCBT06092, BCBT06102 (duplicitní klič). Konkrétní exempláře dochovány v Národní knihovně ČR, knihově Strahovského kláštera a v knihovně františkánů u P. Marie Sněžné v Praze. Srov. ZEMANOVÁ, Historická rekonstrukce knihovny františkánů v Hejnicích (cit.). Kromě popisu poutního místa a legendy o jeho vzniku do knihy zahrnul i několik katechezí včetně kontroverzistických konfesních otázek okolo slavení mší, modliteb za zemřelé, procesí apod. v česko-saském pohraničí jistě aktuálních. Dílo praktického kapesního formátu obsahuje několik modliteb a také soupis více či méně autorizovaných zázraků, které se měly udát v Hejnicích v první polovině 18. století.
Františkán Edmund Oppitz zemřel 25. října 1736 v Kroměříži.
Reference
Kategorie:Františkáni Kategorie:Františkáni v českých zemích Kategorie:Františkánští autoři Kategorie:Narození v 17. století Kategorie:Úmrtí 25. října Kategorie:Úmrtí v roce 1736 Kategorie:Muži