Panovníci Pěti dynastií a deseti říší stáli v letech 907–979 čele čínských států na které se začátkem 7. století rozpadla říše Tchang. V tchangském státu slábla ústřední moc už od povstání An Lu-šana (755–763), a po povstání Chuang Čchaoa (874–884) vojenští guvernéři ťie-tu-š’ spravovali svěřené kraje prakticky nezávisle. Roku 907 byl nakonec sesazen poslední tchangský císař. V severní Číně se poté v rychlém sledu vystřídalo pět režimů, Pozdní Liang (907–923), Pozdní Tchang (923–937), Pozdní Ťin (936–947), Pozdní Chan (947–951) a Pozdní Čou (951–960), přičemž v Šen-si vznikl stát Severní Chan (951–979). Na jihu se zatím ustavilo několik vzájemně soupeřících regionálních států, a sice Rané Šu (907–925) a Pozdní Šu (934–965) v S’-čchuanu; Ťing-nan (924–963) a Čchu (907–951) v centrální části jihu Číny; Wu (907–937), Jižní Tchang (937–976) a Wu-jüe (907–978) na dolním toku Jang-c’-ťiang; Min (909–945) ve Fu-ťienu a Jižní Chan (917–971) na úplném jihu v Kuang-tungu a Kuang-si.

Stabilitu přinesl až nástup dynastie Sung, která roku 960 ovládla sever Číny (kromě Šan-si), a do roku 979 Čínu sjednotila.

Seznamy císařů Podle čínské tradice císař po smrti obdržel čestné posmrtné jméno. Dalším jménem udělovaným posmrtně bylo chrámové jméno, určené k použití při obřadech v chrámu předků dynastie. Obě jména vyjadřovala charakter vlády a císaře, například zakladatelé dynastií dostávali chrámové jméno Tchaj-cu (, Velký předek, Velký praotec).

Éra vlády je název kratšího či delšího období vlády, shrnující základní směr státní politiky. Ne všichni panovníci deseti říší vyhlásili vlastní panovnickou éru. Někteří používali éry severočínských pěti dynastií, nebo sousedních mocných států, jako výraz své formální podřízenosti (Ťing-nan, Čchu, Wu-jüe, Min), jiní pokračovali v érách zaniklých států (Wu, Severní Chan).

Císařové Pěti dynastií + Seznam císařů Pěti dynastií (907–960)Jméno PortrétNarozeníÚmrtíVládaÉra vlády posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno Pozdní Liang (907–923) Šen-wu Tchaj-cu Ču Wen 852–912 907–912 Kchaj-pching (, 907–910) Čchien-chua (, 911–912) – – Ču Jou-kuej ?–913 912–913 Feng-li (, 913) – – Ču Jou-čen 888–923 913–923 Čchien-chua (, 913–914) Čen-ming (, 915–920) Lung-te (, 921–923) Ču Jou-čen je též znám jako Poslední císař (, Mo-ti). Pozdní Tchang (923–936) Kuang-šeng šen-min siao chuang-ti Čuang-cungLi Cchun-sü 885–926 923–926 Tchung-kuang (, 923–926) Che-wu chuang-ti Ming-cungLi S’-jüan ()od 927 Li Tan () 867–933 926–933 Tchien-čcheng (, 926–930) Čchang-sing (, 930–934) Min-chuang-ti –Li Cchung-chou 914–934 933–934 Jing-šun (, 934) – –Li Cchung-kche 885–937 934–937 Čching-tchaj (, 934–937) Li Cchung-chou je též znám jako Malý císař (Šao-ti, ), nebo První sesazený císař (Čchien-fej-ti, ). Li Cchung-kche dostal od historiků jméno Sesazený císař (, Fej-ti), nebo Poslední císař (, Mo-ti). Pozdní Ťin (936–946) Šeng-wen čang-wu ming-te siao chuang-ti Kao-cuŠ’ Ťing-tchang 892–942 936–942 Tchien-fu (, 936–943) Čchu chuang-ti –Š’ Čchung-kuej 914–947 942–947 Tchien-fu (, 936–943) Kchaj-jün (, 943–947) Š’ Čchung-kuej je též znám jako Malý císař (Šao-ti, ) Pozdní Chan (947–951) Šeng-wen čang-wu ming-te siao chuang-ti Kao-cu () Liou Č'-jüan 895–948 947–948 Tchien-fu (, 947)Čchien-jou (, 948) Jin-ti () – Liou Čcheng-jou 930–951 948–951 Čchien-jou (, 948–951) Pozdní Čou (951–960) neužívané pro svou délku Tchaj-cu () Kuo Wej 904–954 951–954 Kuang-šun (, 951-954)Sien-te (, 954) neužívané pro svou délku Š’-cung () Čchaj Žung ()později Kuo Žung () 921–959 954–959 Sien-te (, 954-959) Kung-ti () – Čchaj Cung-sün 953–973 959–960 Sien-te (, 959-960)

Panovníci deseti říší Rané Šu, Pozdní Šu + Císařové Raného Šu (907–925)Jméno PortrétNarozeníÚmrtíVládaÉra vlády posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno Šen-wu šeng-wen siao-te ming-chuej chuang-ti Kao-cu Wang Ťien 847–918 907–918 Wu-čcheng (, 908–910) Jung-pching (, 911–915) Tchung-čeng (, 916) Tchien-chan (, 917) Kuang-tchien (, 918) vévoda Šun-čeng – Wang Jen 899–926 918–925 Čchien-te (, 919–924) Sien-kchang (, 925)

Wang Jen je znám jako Poslední vládce Raného Šu (, Čchien Šu chou-ču).

+ Císařové Pozdního Šu (934–965)Jméno PortrétNarozeníÚmrtíVládaÉra vlády posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno Wen-wu šeng-te jing-lie ming-siao chuang-ti Kao-cu Meng Č’-siang 874–934 934 Ming-te (, 934–937) kníže Kung-siao z Čchu () – Meng Čchang ()původně Meng Žen-can () 919–965 934–965 Ming-te (, 934–937) Kuang-čeng (, 938–965)

Meng Čchang je znám jako Poslední vládce Pozdního Šu (, Chou Šu chou-ču).

Ťing-nan + Králové Ťing-nanu (924–963)Jméno PortrétNarozeníÚmrtíVládaÉra vlády posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno Wu-sin-wang – Kao Ťi-sing ()do 923 Kao Ťi-čchang () 858–929 924–929 – Wen-sien-wang – Kao Cchung-chuej 891–948 929–948 – Čen-i-wang – Kao Pao-žung 920–960 948–960 – Čen-an-wang – Kao Pao-sü 924–962 960–962 – Te-žen-wang – Kao Ťi-čchung 943–973 962–963 –

Čchu + Králové Čchu (907–951)Jméno PortrétNarozeníÚmrtíVládaÉra vlády posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno Wu-mu-wang – Ma Jin 853–930 907–930 – Cheng-jang-wang – Ma Si-šeng 899–932 930–932 – Wen-čao-wang – Ma Si-fan 899–947 932–947 – Fej-wang – Ma Si-kuang 922–950 947–950 – Kung-siao-wang – Ma Si-e 900–953 950–951 –

Wu, Jižní Tchang Dnešní provincii Ťiang-su ovládal ťie-tu-š’ Jang Sing-mi (852–905), kterému roku 902 tchangská vláda udělila titul Wu-wang (吳王, kníže/král z Wu). Nezávislost Wu získalo roku 907,Mote, F.W. (1999). Imperial China 900-1800. Harvard University Press. p. 14. když jeho syn a nástupce Jang Wo neuznal Ču Wenův převrat a novou dynastii Liang. Jang Sing-mi obdržel posmrtné jméno Siao-wu-wang (), později Wu-ti () a chrámové jméno Tchaj-cu ().

+ Králové (od 927 císařové) Wu (902–937)Jméno PortrétNarozeníÚmrtíVládaÉra vlády posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno Ťing-wang ()později Ťing-ti () Lie-cu Jang Wo 886–908 907–908 – Süan-wang ()později Süan-ti () Kao-cu Jang Lung-jen () původně Jang Jing (), pak Jang Wej () 897–920 908–920 Wu-i (, 919–920) Žuej-chuang-ti Jang Pchu 900–939 920–937 Šu-i (, 921–926) Čchien-čen (, 927–928) Ta-che (, 929–934) Tchien-cuo (, 935–937)

+ Císařové (od 958 králové) Jižního Tchang (937–976; do 939 Velké Čchi, od 971 Ťiang-nan)Jméno PortrétNarozeníÚmrtíVládaÉra vlády posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno Kuang-wen su-wu siao-kao chuang-ti Lie-cu Li Pien 889–943 937–943 Šeng-jüan (, 937–943) Ming-tao čchung-te wen-süan siao chuang-ti Jüan-cung Li Ťing 916–961 943–961 Pao-ta (, 943–957) Čung-sing (, 958) Ťiao-tchaj (, 958) – (od 958) – – Li Jü ()původně Li Cchung-ťia () 937–978 961–976 –

Li Ťing je znám jako Prostřední vládce Jižní Tchang (, Nan Tang čung-ču). Li Jü je znám jako Poslední vládce Jižní Tchang (, Nan Tang chou-ču), nebo Poslední vládce Li (, Li chou-ču).

Wu-jüe + Králové Wu-jüe (907–978)Jméno PortrétNarozeníÚmrtíVládaÉra vlády posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno Wu-su wang Tchaj-cu Čchien Liou 852–932 907–932 Tchien-pao (, 908–912) – (912–924) Pao-ta (, 924–925) Pao-čeng (, 926–931) Wen-mu wang Š’-cung Čchien Jüan-kuang ()do 932 Čchien Čchuan-kuan () 887–941 932–941 – Čung-sien wang Čcheng-cung Čchien Chung-cuo ()nebo Čchien Cuo () 928–947 941–947 Čung-sün wang – Čchien Chung-cung ()nebo Čchien Cung () 929–971 947 Čung-i wang – Čchien Chung-čchu ()později Čchien Čchu () 929–988 948–978

Min + Králové (933–939 a od 941 císařové) Min (909–945)Jméno PortrétNarozeníÚmrtíVládaÉra vlády posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno Čung-i-wang ()později Čao-wu siao chuang-ti () Tchaj-cu Wang Šen-č’ 862–925 909–925 – S’-cung Wang Jen-chan ?–927 925–927 – Čchi-su ming-siao chuang-ti Chuej-cung () nebo Tchaj-cung () Wang Jen-ťün (),později Wang Lin () ?–935 927–935 – Lung-čchi (, 933–934) Jung-che (,935) Šeng-šen jing-žuej wen-ming kuang-wu jing-tao ta-chung chuang-ti Kchang-cung Wang Ťi-pcheng ()později Wang Čchang () ?–939 935–939 Tchung-wen (,936–939) Žuej-wen kuang-wu ming-šeng jüan-te lung-tao ta-siao chuang-ti Ťing-cung Wang Jen-si ()později Wang Si () ?–944 939–944 Jung-lung (, 939–944) Kníže Kung-i z Fu Wang Jen-čeng ?–951 943–945 Tchien-te (, 943–945)

Wang Jen-čeng byl zprvu císařem státu Jin na severovýchodě minského území, po smrti Wang Jen-siho ovládl jeho zemi a přejmenoval svůj stát na Min.

Jižní Chan + Císařové Jižního Chan (917–971; do 918 Velké Jüe)Jméno PortrétNarozeníÚmrtíVládaÉra vlády posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno Tchien-chuang ta-ti Kao-cu Liou Jen 889–942 917–942 Čchien-cheng (, 917-924) Paj-lung (, 925-927) Ta-jou (, 928-942) Šang-chuang-ti Liou Fen ()původně Liou Chung-tu () 920–943 942–943 Kuang-tchien (, 942-943) Wen-wu kuang-šeng ming-siao chuang-ti Čung-cung Liou Čcheng ()původně Liou Chung-si () 920–958 943–958 Jing-čchien (, 943) Čchien-che (, 943–958) Šang-chuang-ti Liou Čchang ()původně Liou Ťi-sing () 942–980 958–971 Ta-pao (, 958-971)

Liou Čchang je znám jako Poslední vládce Jižní Chan (, Nan Han chou-ču).

Severní Chan + Císařové Severní Chan (951–979)Jméno PortrétNarozeníÚmrtíVládaÉra vlády posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno Šen-wu chuang-ti Š’-cu Liou Min (), původně Liou Čchung () 895–954 951–954 – Siao-che chuang-ti Žuej-cung Liou Ťün (), nebo Liou Čcheng-ťün () 926–968 954–968 – Tchien-chuej (, 957–973) – – Liou Ťi-en ?–968 968 Tchien-chuej (, 957–973) Jing-wu-ti – Liou Ťi-jüan ?–992 968–979 Tchien-chuej (, 957–973) Kuang-jün (, 974–979)

Liou Ťi-en je znám jako Sesazený císař Severní Chan (, Pej Chan Fej-ti), nebo Mladý vládce Severní Chan (, Pej Chan Šao-ču).

Odkazy Reference

Literatura

Kategorie:Čínští císaři Pět dynastií a deset říší