náhled|Duhová mapa Francie náhled|vpravo|Neoficiální francouzská vlajka s Eiffelovou věží v duhových barvách náhled|Gay Pride, Paříž 2008 Práva leseb, gayů, bisexuálů a translidí (LGBT) jsou ve Francii tradičně velmi liberální a země je v tomto směru považována za jednu z nejpokrokovějších v Evropě. Ačkoliv byla stejnopohlavní sexuální aktivita i zde za starého režimu považována za trestný čin, za nějž se uděloval i trest smrti, během Velké francouzské revoluce v roce 1791 došlo ke zrušení veškerých zákonů proti sodomii. Přesto byl proti homosexuálům často uplatňován méně známý zákon proti exhibicionismu, který Francie přijala v roce 1960 a zrušila o 21 let později.

V roce 1982 země sjednotila legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientace. O tuto novelu se velmi zasloužil prezident François Mitterrand. Zákony zakazující diskriminaci na základě sexuální orientace nebo genderové identity byly přijaty roku 1985. Od 15. listopadu 1999 Francie umožnila homosexuálním párům uzavírat mezi sebou občanský pakt solidarity, což je institut velmi podobný registrovanému partnerství. V roce 2013 se Francie stala 13. zemí na světě, která legalizovala stejnopohlavní manželství, včetně možnosti společného osvojování dětí. Francie se stala také první zemí na světě, která vyškrtla transexualitu ze seznamu duševních poruch a přiznává translidem právo na změnu.

V současné době je považována za jednu z nejvíc gay friendly zemí na světě.http://www.patroc.com/paris/ Paříž je považována za jednu z nejoblíbenějších destinací, co se týče gay friendly turistiky. Ve čtvrtích Le Marais či Pigalle je největší koncentrace kaváren, restaurací, saun a nočních klubů pro gaye a lesby.

Zákony týkající se homosexuality

Zákony proti sodomii Stejnopohlavní sexuální styk byl ve Francii až do Velké francouzské revoluce závažným trestným činem, který se trestal smrtí. Posledními popravenými homosexuály ve Francii byli Jean Diot a Bruno Lenoir. K první fázi dekriminalizace homosexuality došlo během revoluce, kdy byla v roce 1791 z Trestního zákoníku vyškrtnuta pasáž týkající se stejnopohlavní sexuální aktivity v soukromí. Veřejné projevy homosexuality a crossdressingu byly trestány jako veřejné pohoršování. Někteří homosexuálové žijící v oblastech Alsasko a Horní Lotrinsko byli během německé okupace Francie internováni v německých koncentračních táborech.

Věk způsobilosti k pohlavnímu styku Roku 1832 došlo ve Trestním zákoníku k uvedení legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku, který byl pro obě orientace stanoven na 11 let. V roce 1836 byl zvýšen na 13 let. 6. srpna 1942 přijala vláda Vichistické Francie spolu s prozatímní vládou okupované Francie diskriminační novelu trestního zákoníku, který navýšil legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku pro heterosexuální orientaci na 15 let a homosexuální orientaci na 21 let. Roku 1974 byl věk 21 let pro homosexuály snížen na 18 let v důsledku změny věku zletilosti. V roce 1982 došlo za podpory prezidenta Françoise Mitterranda k sjednocení legálního věku pro pohlavní styk na 15 let pro obě orientace, i přes odpor Národního shromáždění.<Proceedings of the National assembly, 2nd sitting of 20 December 1981

Zákony proti obscénním projevům V r. 1960 byl přijat zákon proti obscénním projevům (§ 330 odst. 2 Trestního zákoníku), podle něhož šlo trestně stíhat toho, kdo se dopustil na veřejných prostranstvích obscénních projevů. V případě, že by se jednalo o homosexuální projevy, trestní sazba se zdvojnásobovala. Toto nařízení se údajně přijalo proto, aby se eliminovalo kuplířství. Dodatek k zákonu diskriminující homosexuály se stal jeho součástí iniciativou tehdejšího parlamentu.

§ 330 odst. 2 trval 20 let, dokud nebyl zrušen v rámci novelizace několika ustanoveních trestního zákona proti sexuálním trestným činům.

Stejnopohlavní soužití

V r. 1999 byl vládou Lionela Jospina přijat zákon umožňující, jak heterosexuálním, tak i homosexuálním párům uzavírat tzv. občanský pakt solidarity, což je jakýsi ekvivalent registrovaného partnerství. Páry žijící v občanském paktu mají vesměs stejná vzájemná práva a povinnosti náležející manželům, mimo práv adopčních a přístupu k asistované reprodukci, která jsou přístupná pouze heterosexuálním manželským párům, ačkoliv zde bylo mnoho snah o postavení paktu na roveň manželství i v této oblasti. Nicméně francouzský nejvyšší soud přiznal právo osobám žijícím v paktu osvojit si dítě svého protějšku. Na rozdíl od manželů neměli partneři žijící v paktu ani stejná daňová práva, která jim byla přiznána až r. 2005 s tím, že ušlý zisk ze zákonů z předchozích let jim bude neprodleně navrácen.

Právní status této formy stejnopohlavního v zahraničí je problematický, neboť jen několik málo zemí jej plně uznává. Například ve Velké Británii se mu nedostává žádného uznání ze strany úřadů, a tudíž jediným řešením pro získání některých benefitů z něj plynoucích je zánik registrovaného partnerství vzniklého podle britských zákonů a následné uzavření občanského paktu solidarity podle francouzského práva. Stejnopohlavní manželství uzavřené v Nizozemí je ve Francii plně uznáváno, mimo práva na získání dvojího občanství, které náleží pouze různopohlavním párům. Například Francouz, který uzavře manželství s Nizozemcem, nabytím nizozemského občanství automaticky ztrácí své původní občanství.

14. června 2011 Národní shromáždění hlasovalo v poměru hlasů 293:222 proti legalizaci stejnopohlavního manželství. Poslanci tehdy většinové strany Union pour un mouvement populaire hlasovali většinou proti, zatímco poslanci Socialistické strany zpravidla pro. Poslanci Socialistické strany ve svém volebním programu jasně vyjádřili, že se zasadí o legalizaci stejnopohlavního manželství, pokud v parlamentních volbách 2012 získají většinu. 7. května 2012 vyhrál Francois Hollande ve volbách a hned v říjnu zpracovala vláda návrh zákona o genderově-neutrálních manželstvích. 2. února 2013 Národní shromáždění schválilo § 1 navrženého zákona v poměru hlasů 246:97. 12. února Národní shromáždění v poměru hlasů 329-229 schválilo zákon celý a postoupilo jej Senátu. Valná většina poslanců vládnoucí Socialistické strany hlasovala pro (kromě 4 hlasujících proti), zatímco většina opoziční strany UMP proti (kromě 2 hlasujících pro).

4. dubna 2013 Senát spustil veřejnou debatu ohledně návrhu a o pět dní později schválil jeho první paragraf v poměru hlasů 179-157. http://www.lemonde.fr/societe/article/2013/04/10/le-senat-adopte-l-article-qui-ouvre-le-mariage-aux-homosexuels_3156954_3224.html 12. dubna Senát návrh zákona schválil s nepatrnými úpravami. Nakonec francouzští zákonodárci zákon 23. dubna zcela odhlasovali v poměru hlasů 331:225, čímž se Francie stala čtrnáctou zemí na světě, která přiznala právo homosexuálním párům uzavírat plnohodnotné manželství a společně si osvojovat děti.

Nicméně novela zákona se setkala se značným odporem ze strany konzervativní UMP, která se jí pokusila blokovat podáním žaloby k Ústavnímu soudu Francouzské republiky, ale neúspěšně, neboť ten jí prohlásil za zcela slučitelnou s ústavním pořádkem země.Communiqué de presse - 2013-669 DC - Loi ouvrant le mariage aux couples de personnes de même sexe, Constitutional Council of France, retrieved on 17 May 2013 18. května 2013 zákon podepsal prezident Francois Hollande, čímž legislativní proces zcela skončil. Zákon byl publikován hned následující den po prezidentském podpisu. LOI n° 2013-404 du 17 mai 2013 ouvrant le mariage aux couples de personnes de même sexe První oficiální homosexuální svatba se konala dne 29. května v Montpellieru a k prvnímu společnému osvojení dítěte homosexuálním párem došlo 18. října.

Práva translidí náhled|upright|Manifestace za práva translidí, Paříž 2005 Translidem je umožněné procházet úřední změnou pohlaví. V r. 2009 se Francie stala první zemí na světě, která vyřadila transsexualitu ze seznamu nemocí. Veškeré náklady související se změnou pohlaví jsou hrazeny ze systému sociálního pojištění.

Diskriminace jiných genderových identit je ve Francii zakázaná od r. 2012.http://www.ilga-europe.org/http://yagg.com/2012/07/25/lidentite-sexuelle-devient-un-motif-de-discrimination-dans-le-code-penal/

6. listopadu 2015 schválil Senát návrh zákona, který by připouštěl úřední změnu pohlaví bez povinné sterilizace a chirurgie. 24. května 2016 tento návrh schválilo Národní shromáždění.Transsexuels : simplification du changement d’état civil votée par l’Assemblée nationale Poslankyně Pascale Crozonová, autorka návrhu, apelovala na své kolegy, aby odstranili tuto dlouhodobou, rizikovou a nelidskou proceduru, kterou musí translidé podstupovat, pokud chtějí dosáhnout úřední změny svého pohlaví. Kvůli různým textům se konala společná schůze. 12. července 2016 schválilo Národní shromáždění modifikovanou verzi návrhu, v němž zůstaly nedotčeny dodatky o přístupnosti operativní změny bez souhlasu psychiatra a přípustnosti změny na vyžádání, zatímco z původního návrhu odstranilo část o pouhém právu na pohlavní sebeurčení. 28. září se návrh projednával v Senátu. Séance du 28 septembre 2016 (compte rendu intégral des débats) Národní shromáždění, dolní komora francouzského parlamentu, se 12. října sešlo na plenární schůzi, aby ještě jednou schválilo návrh a odstranilo z něj pozměňovací návrhy Senátu, které požadovaly důkaz o lékařském zásahu. Première séance du mercredi 12 octobre 2016 17. listopadu byla Ústavní radou potvrzena kompatibilita návrhu s francouzskou ústavou. Décision n° 2016-739 DC du 17 novembre 2016 Le Conseil constitutionnel valide le projet de loi J21 18. listopadu 2016 byl návrh podepsán prezidentem a následující den zveřejněn ve Sbírce zákonů. LOI n° 2016–1547 du 18 novembre 2016 de modernisation de la justice du XXIe siècle (1) Účinným se stane 1. ledna 2017. J21 : La loi de modernisation de la Justice entre en vigueur

Adopce a rodičovství Homosexuální páry můžou společné osvojit děti od května 2013, kdy nabyl účinnosti nový zákon o stejnopohlavních sňatcích. K prvnímu homoparentálnímu osvojení došlo 18. října téhož roku.

Lesbické páry nemají přístup k asistované reprodukci. „Procréation médicalament assistée“ (PMA) je ve Francii přístupné pouze heterosexuálním párům. Podle průzkumu z r. 2012 by s umělým oplodňováním lesbických párů souhlasilo 51 % Francouzů. POUR OU CONTRE LA PROCRÉATION MÉDICALEMENT ASSISTÉE DANS LA LOI AUTORISANT LE MARIAGE HOMOSEXUEL ? Změnu tohoto přístupu podporuje Socialistická strana. La PMA, victime de l'opposition au mariage homosexuel ? V červnu 2017 potvrdil mluvčí nově zvoleného francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že jeho vláda zamýšlí přijetí legislativy, která by zpřístupnila lesbickým párům asistovanou reprodukci. V reakci na to vydala nezávislá etická komise doporučení revize PMA, tedy jeho otevření lesbickým párům a svobodným ženám. Marlène Schiappová, ministryně žen, řekla, že návrh zákona umožňujícího lesbickým párům a svobodným ženám podstoupit asistovanou reprodukci bude přijat v r. 2018. Podle průzkumu z r. 2017 by 64 % Francouzů umožnilo lesbickým párům podstupovat umělé oplodnění.http://www.parents.fr/actualites/grossesse/la-pma-pour-toutes-les-francais-y-sont-largement-favorables-169267

V červenci 2018 předložil francouzský koaliční poslanec Guillaume Chiche návrh zákona o asistované reprodukci svobodných žen a lesbických párů. PMA pour toutes. Un député LREM annonce une proposition de loi [http://www.atlantico.fr/pepites/pma-pour-toutes-depute-lrem-espere-adoption-avant-fin-2018-3453541.html PMA pour toutes : un député LREM espère une V červnu 2019 oznámil francouzský premiér Édouard Philippe, že návrh příslušného zákon bude Národní shromáždění projednávat koncem září 2019. 27. září 2019 přijalo Národní shromáždění první část zákona v poměru hlasů 55:17.