Němčice nad Hanou

Němčice nad Hanou () jsou malé město, které leží na levém (severním) břehu říčky Haná v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde obyvatel.

Historie První písemná zmínka pochází z roku 1406 (Niempcicz), kdy pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka daroval vsi odúmrť, tedy právo svobodně odkazovat majetek – v té době Němčice náležely ke kojetínskému panství, které bylo majetkem pražského arcibiskupství. Panství bylo v letech 1436–1720 v zástavě a v jeho držení se vystřídala řada předních zemských rodů – v 15. století Tovačovští z Cimburka, v 16. století Pernštejnové a v letech 1600–1720 rod pánů ze Salm-Neuburka. Poslední majitelkou panství do zrušení patrimoniální správy v roce 1848 byla Leontina Paulina z Kounic-Rittberka. Na městečko byly Němčice na žádost Vratislava z Pernštejna povýšeny v roce 1563 císařem Ferdinandem Habsburským, který mu udělil i právo řemeslníků sdružovat se v cechy, dva výroční trhy a úterní týdenní obilní trh, právo pečetit zeleným voskem a především znak (Štít polcený, v pravém zlatém poli z poltící linie půl černé zubří hlavy s červeným jazykem a se stříbrnou houžví v chřípí, v levém modrém poli v patě štítu zelený pahorek a na něm zlaté pšeničné klasy svázané povříslem).

Roku 1720 bylo kojetínské panství odprodáno pražskému arcibiskupství a poslední majitelkou panství byla Eleonora z Kaunitzu, která se provdala za knížete Metternicha, jehož zásluhou byla v Němčicích roku 1831 vybudována škola. V roce 1848 byly zrušeny vrchnostenské úřady a obec Němčice náležela k okresnímu hejtmanství v Kroměříži. Roku 1864 bylo zvoleno první zastupitelstvo a prvním starostou se stal rolník Florián Kyselák. V Němčicích nad Hanou se nachází od roku 1868 nepřetržitě knihovna, která několikrát měnila své umístění.

Největší rozvoj zaznamenaly Němčice ve druhé polovině 19. století a na začátku 20. století. V roce 1914 byla povolena změna názvu na Němčice na Hané, v roce 1925 pak došlo k další změně názvu do současné podoby Němčice nad Hanou.

Roku 1960 se staly součástí okresu Prostějov a od roku 2001 kraje Olomouckého. Roku 1970 byly Němčice nad Hanou povýšeny na město a staly se centrem kulturního života, školství, zdravotních služeb, úřadů, obchodů a pracovních příležitostí pro jižní část okresu Prostějov.

Od roku 1998 používá město nový znak (Zlato-modře polcený štít, vpravo půl černé zubří hlavy s červeným jazykem zlatým rohem a houžví, vlevo na zeleném návrší zlatý obilný snop s pěti klasy).

Obyvatelstvo Struktura Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení. Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel část Němčice nad Hanou 1 087 1 187 1 302 1 373 1 756 1 853 1 983 1 826 2 094 2 035 2 221 2 055 2 110 1 996 1 854 Počet domů část Němčice nad Hanou 179 196 221 243 284 315 393 461 474 486 515 538 541 543 567

Městská správa Od 1. července 1980 do 31. prosince 1992 k městu patřila Hruška.

Městské symboly Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. května 1998.

Pamětihodnosti

Kostel svaté Maří Magdalény – nejstarší kostel stál v Němčicích patrně od 13. století. Dnešní kostel pochází z období po roce 1662. Věž se zvony stojí odděleně ve vzdálenosti 6 metrů od kostela. Stavební jádro věže je zřejmě starší než kostel, její zvonicové patro je pozdně barokní a sahá do výše 37 metrů. Boční kaple v kostele by přistavěny ve 2. polovině 18. století. V roce 1897 byl postaven nový hlavní oltář a celý kostel znovu vysvěcen tehdejším olomouckým arcibiskupem T. Kohnem. Křížová cesta v kostele pochází z roku 1907 a jejím autorem je Viktor Foerster. V letech 1916 a 1917 byly zrekvírovány kostelní zvony pro válečné účely a nové byly pořízeny v roce 1927. Zvony byly zabaveny znovu v roce 1942 a kostel zůstal bez nich až do roku 1968, kdy bylo pořízeno pět nových. Kostel i věž byly v roce 1945 těžce poškozeny a následně opraveny. V roce 1998 byl vysvěcen nový hlavní oltář. Fara – pochází z 1. poloviny 18. století, i když první zmínky /Archiv český/ o farní budově jsou již z roku 1544. Jedná se o jednopatrovou budovu obdélného půdorysu. V sále je vymalován fabionový strop s iluzivními malbami. V roce 1999 bylo provedeno statické zajištění zdiva, výměna krovů a střešní krytiny. náhled|upright|Socha svatého Judy Tadeáše Socha svatého Judy Tadeáše – cenná barokní socha uprostřed náměstí, zřejmě dílo Bohumíra Fritsche z roku 1731. Vpředu na podstavci je ozdobný štítek se špatně čitelným nápisem a letopočtem 1884, který zřejmě znamená rok přenesení sochy na dnešní místo. Socha byla restaurována v roce 1997. Socha svatého Jana Nepomuckého – na bývalém hřbitově u kostela tvoří krásný soubor spolu se sochou F. Xaverského, morovým sloupem, kostelem a farou. Dle chronogramu na podstavci pochází z roku 1717. Na podstavci vpředu nápis: „DIVO/IOANNI/SACRAE/IGNORANTIAE/MAGISTRO/SACRAVIT/I:H:P:N“ v překladu: „Svatému Janu, učiteli svaté mlčenlivosti, věnoval IH PN“. V monogramu je skryto jméno dárce sochy, kterým byl s největší pravděpodobností tehdejší němčický farář Jakub Hlávka a monogram IH PN tedy znamená „IACOBUS HLAVKA PLEBANUS NEMCICENSIS“, v překladu „Jakub Hlávka, farář němčický“. Po bocích jsou na reliéfním zdobení podstavce nápisy: „Castitate“ (Z čistoty) a : „Liberalitate“ (Ze štědrosti). Socha je dílem olomouckého mistra Davida Zürna, o čemž svědčí nápis vzadu na podstavci: „[Z]IRN fecit OllOM“, tedy „Vytvořil Zirn v Olomouci“. Socha svatého Františka Xaverského – další část souboru. Na podstavci je letopočet 1785, ale socha je pravděpodobně starší a letopočet udává zřejmě dobu jejího osazení na nynější podstavec. Na podstavci vpředu je nápis: „S./Franciscus/Xaveri/1785“. Mariánský sloup – v parku na náměstí, z roku 1885 na památku 1000. výročí od úmrtí svatého Metoděje. Dole na podstavci pozlacený reliéf svatého Cyrila a svatého Metoděje, vzadu nápis: „Na poctu tisícileté památky/úmrtí/sv. Metoděje/věnovali farníci Němčicští/L.P. 1885“. Na 11 m vysokém mariánském sloupu socha Neposkvrněné Panny Marie. Dílo A. Becka z Kroměříže. Opraveno okolo roku 2005. Socha svatého anděla strážného – v parčíku v ulici Hliník. Dole na podstavci text:: „Z vděčnosti/za zachránění/Františka Pouše/r 1907.“ Socha svaté Anny – v parčíku v Tyršově ulici u č. p. 436, socha světice a dítěte v podživotní velikosti. Na podstavci vpředu nápis: „Svatá Anno/oroduj za nás!“ Vzadu na podstavci nápis: „Nákladem/Anny Hrdé/výměnkářky/z Němčic“, dole letopočet: „1890“ a signace: „A. Beck v Kroměříži“. Socha Panny Marie – na břehu Hané u cesty do Vrchoslavic, socha světice v podživotní velikosti pochází z roku 1882. Na podstavci vpředu nápis: „O Maria outočiště/hřišniků pros za nás.“ Vzadu nápis: „Nákladem/Martina a Jozefy/manželů Poušových/1882.“ Neodborně natřeno olejovými barvami. Boží muka – po pravé straně u cesty do Víceměřic, stavba moderního typu, pochází z roku 1945. Sloupová boží muka, nahoře nápis: „Zůstaň matkou lidu svému!“, pod ním: „Věnuje/rod/Přemyslovských/r. 1945“. Na reliéfech Panna Maria s Ježíškem a výjevy zemědělského lidu. Kříž u kostela (na starém hřbitově) – kamenný kříž z roku 1745 v parku na náměstí, mezi sochami Jana Nepomuckého a F. Xaverského. Na reliéfu dole svaté Rozálie a hlavy andělů, dole na podstavci oválný štít s nápisem:“CRVX/Expensis Vidvae/Schimkianae/Apposita fverat“ v překladu znamená: „Kříž byl postaven nákladem vdovy Šimkové“. Letopočet 1745 je obsažen v chronogramu. Kříž u kostela – Kříž Bratrstva živého růžence – kamenný kříž poblíž vchodu do fary z roku 1874 – Bratrstva živého růžence. Vpředu na podstavci je reliéf Panny Marie Růžencové, pod Kristem reliéfní kalich okolo zdobený věnečkem. Vpředu na soklu dole signace: „A. Beck v Kr.“, vpravo na podstavci: „Nákladem/bratrstva živého/ružence“, vlevo: „Kdo nebeře na/sebe kříže svého/a nenásleduje/mne, není mne/hoden/S.Mat.X.kap./V.XXXVIII“, vzadu letopočet „1874.“ Dřevěný misijní kříž – dřevěný kříž po levé straně u vchodu do kostela sv. Maří Magdalény. Kříž Dvořákových – torzo kříže z roku 1882 v ulici Šafaříkova před č. p. 514. Kamenný podstavec, vpředu v nice Matka Boží, nahoře byl litinový kříž, dnes není. Vzadu na podstavci nápis: „Nákladem/Matěje a Marije/Dvořákových/1882.“ náhled|upright|Kříž Motalových Kříž Motalových – kamenný kříž na konci Šafaříkovy ulice, po pravé straně, z roku 1885. Vpředu pod Kristem reliéfní kalich. Na podstavci vpředu reliéf Panny Marie Bolestné. Vzadu rozsáhlý nápis: „Kristus budiž/věčné moje heslo/Praporec můj/svatý jeho kříž/Nebi pro mě/na Golgotu neslo/Tělo jeho hroz/nou dřeva tíž/Zbraň má spa/sitelná jeho víra/outočiště pře/svatých pět ran/S Kristem živ je/světu kdo umírá/Smrtí jeho nám/byl život dán./Pochválen buď/Ježíš Kristus/až na věky/Amen.“ Dole na soklu nápis: „Nákladem/Františka a Anny/ Motalových/1885.“ Kříž před hřbitovem (Poušových) – kamenný kříž po levé straně u silnice do Víceměřic z roku 1867. Vpředu na podstavci reliéf Panny Marie Královny, vzadu nápis: „Postaven ke cti/a chvále Boží/nákladem/Martina Pouše/a jeho manželky/Josefy čís. 70/L.P.1867./obnoven 1964.“ Na podstavci vzadu dole signováno: „Zhotovil Ant. Beck v Kroměříži“.Dnes jen poškozené torzo podstavce, kříž chybí od roku 2007. Kříž na hřbitově – ústřední kamenný kříž z roku 1867. Na podstavci vpředu reliéf Panny Marie, nahoře pod Kristem pozlacený reliéfní kalich s hostií, klasy a hrozny. Na hostii nápis IHS. Vzadu na podstavci nápis: „Postaven ke cti/a chvále Boží/nákladem obce/Němčické/L.P. 1867.“ Kříž Čápových – kamenný kříž v parku na ulici Novosady z roku 1888. Pod Kristem reliéfní kalich, dole na podstavci reliéf Panny Marie Bolestné. Vzadu nápis: „Tento kříž je zbudován/ku cti a chvále Boží./nákladem:/Karla,/Bedřicha a/Františky/Čápových./ L.P.1888.“ Na podstavci signace: „A. Beck. Kroměříž“. Kříž byl vysvěcen již v roce 1887 a letopočet na kříži značí pravděpodobně rok jeho dokončení. Rekonstruován v roce 2008. Kříž Hrdých – kamenný kříž z roku 1884 po pravé straně cesty na Prostějov. Vpředu na podstavci silně zvětralý, málo čitelný nápis s českou modlitbou. Vzadu: „Nákladem/Františka a Anny/Hrdých,/z Němčic./1884“ Kříž u farmy – kamenný kříž z roku 1887 u farmy, u mostu přes potok Žlebůvka po pravé straně cesty na Prostějov. Bez výrazných ozdob, dole na podstavci vzadu letopočet: „1887“, ostatní nečitelné. Kříž Balášových – kamenný kříž za městem po levé straně silnice do Prostějova z roku 1908. (Prostějovský kopec – U Červeného kříže) Vpředu na podstavci prázdná nika a nápis: „Pochválen buď/Ježíš Kristus/až na věky věkův.Amen“ nahoře písmena : „JHS“. Vlevo dole signace: „J. Hlobil/Kojetín“, vzadu nápis: „Ke cti a chvále Boží věnovali manželé/Jan a Josefa/Balášovi/z Němčic/1908“. Silně zvětralý materiál, poškozeno střelbou Kříž Floriána Kyseláka – kamenný kříž na rozcestí v Masarykově ulici z roku 1851. Pod Kristem je reliéfní kalich s klasy a hrozny, dole vpředu na podstavci reliéf sv. Floriána a pod ním letopočet „1851“. Vzadu na podstavci nápis: „Křiž tento ge/postawen na pode/kowani Panv Bohv/za přetrpeny ne/štěsti w letach/1849 a 1850“, dole na soklu nápis: „Nakladem/Floriana/Kiselaka“ Text byl zřejmě přepisován – slovo „Nákladem“ vypadá jako „Nakeadem“ a jméno napsáno jako „Froriana“. Kříž je pestře polychromován a to včetně včetně reliéfu sv. Floriána. Je připomínkou požárů, které obec v uvedených letech postihly. Kříž na Hrušeckém kopci (Oplockých) – kamenný kříž z roku 1899 stojí v remízku východně od města. Vpředu reliéf Panny Marie Bolestné, vzadu nápis: „Ke cti a chvále Boží věnovali/manželé/Antonín a Josefa/Oplocký./ L.P. 1899./z Němčic.“ Dílo J. Hlobila z Kojetína, viz signace dole na podstavci: „J. Hlobil“, silně poškozené, chybí Kristus s horním břevnem kříže.