Neznělá alveolární afrikáta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem , pro zdůraznění současné artikulace lze zapsat s vázacím znakem , číselné označení IPA je 103 (132), ekvivalentním symbolem v SAMPA je ts.
Charakteristika
Způsob artikulace: polotřená souhláska (afrikáta). Vytváří se současnou artikulací dvou hlásek – [t] a [s]. Nejprve se vytvoří krátká uzávěra (okluze), která je vzápětí uvolněna. Vzduch poté proudí úžinou (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum. Místo artikulace: dásňová souhláska (alveolára). Uzávěra a posléze úžina se vytváří mezi jazykem a dásňovým obloukem. Znělost: neznělá souhláska – při artikulaci jsou hlasivky v klidu. Znělým protějškem je . Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou. Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky. Pulmonická egresivní hláska – vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.
V češtině
V češtině se tato hláska zaznamenává písmenem C, c.
Jako se vyslovuje i spojení psaného /t/ a /s/ uvnitř slov, ve kterých se již plně necítí jejich sklad, např. ve slově dětský .
V jiných jazycích Ve slovenštině, slovinštině, polštině, chorvatštině, maďarštině, albánštině a v latinském zápisu srbštiny, černohorštiny a bosenštiny se tento zvuk zapisuje obdobně jak v češtině – písmenem C.
V italštině a němčině se hláska /t͡s/ označuje písmenem Z.
V ruštině, ukrajinštině, běloruštině, bulharštině, makedonštině a v cyrilickém zápisu srbštiny, černohorštiny a bosenštiny se zapisuje písmenem ц.
V řečtině se tento zvuk vyjadřuje digrafem τσ, v baskičtině pak digrafem tz. Reference
Kategorie:Neznělé souhlásky Kategorie:Alveolární souhlásky Kategorie:Afrikátní souhlásky