náhled|vpravo|Panikadilo v chrámu Proměnění Páně v Toljatti Panikadilo, паникадило (z řeckého πολυκάνδηλον / polykandilon – poly = mnoho, kandilon = svíčka) je v pravoslavném chrámu hlavní lustr, svítidlo s velkým množstvím svic či žárovek.
Podle církevního řádu se při nedělních a svátečních bohoslužbách rozsvěcejí všechna světla, a taktéž panikadilo, jež symbolizuje přítomnost Božího světla, které osvěcuje věřící v Království nebeské. Množstvím svých světel panikadilo symbilizuje Nebeský Chrám jako souhvězdí, shromáždění lidí, osvícených dobrotou Svatého Ducha, planoucího ohněm lásky k Bohu.
Etymologie Výraz pochází z řeckého πολυκάνδηλον (polykandilon), byl však zkomolen, přičemž jeho první část je podle mínění etymologů (Fasmer) сблизилась slovu "panychida" a druhá část s výrazem „kadidlo“ (кадило).
Panikadilo v literatuře náhled|250px| Na nebi svítí panikadila, A dole… tma. Chodila jsi za ním, či nechodila? Pověz sama!
На небесах горят паникадила, А снизу — тьма. Ходила ты к нему иль не ходила? Скажи сама!
Vladimír Solovjov, 1895
U I. S. Turgeněva v povídce "Král Lear ze stepi", citace: Kněz se oblékl do prastarého roucha. Dědoušek, který se sotva držel na nohou, vyšel z kuchyňky a s námahou rozfoukával ladon ve starém měděném panikadilu. Potom začala bohoslužba. Spisovatel zde zjevně zaměnil panikadilo s kadidlem.
Reference
Literatura Настольная книга священнослужителей, т. 4, М., 1983.
Externí odkazy
První lustry článek (rusky) Panikadilo // E. V. Gladyševová, L. V. Něrsesjan Словарь-указатель имен и понятий по древнерусскому искусству
Kategorie:Liturgické předměty Kategorie:Pravoslaví