náhled|Silně typizovaná předměstská zástavba (zde v kanadském Markhamu), typický prvek sídelní kaše náhled|Příklad obří sídelní kaše v jižní části metropolitní oblasti Los Angeles, Kalifornie – kolem 12proudé dálnice Interstate 110 se rozkládají „nekonečné“ plochy nízkých domků, skladišť, obchodů apod. náhled|Sídelní kaše kolem dálnice Route 60 na jihovýchodním předměstí Phoenixu v Arizoně Sídelní kaše () nebo též sídelní mlhovina je urbanistický termín, popisující živelné či špatně plánované rozrůstání měst a obcí do okolní krajiny, která se tak tříští a sídelně zahušťuje do hybridní podoby „ani město, ani venkov“. Nové sídelní celky, obvykle složené z rodinných či řadových domků, mnohdy promísených s hospodářskou zástavbou (skladiště, nákupní centra, průmyslové parky, parkoviště), vznikají na okrajích měst či kolem příměstských vesnic, k nimž jsou často neorganicky „nádorovitě“ připojeny.
V severoamerické, australské a západoevropské (Nizozemí, Velká Británie, Francie, Německo) krajině jde o jev dlouhodobý, jehož počátky sahají až do roku 1947, kdy bylo založeno satelitní sídliště Levittown v New Yorku, jež se posléze stalo vzorem pro předměstskou výstavbu. V České republice jej lze pozorovat až od konce devadesátých let 20. století, kdy dochází k rozšiřování obcí v okolí velkých měst, zejména Prahy (např. Jesenice, Horoměřice, Klecany) a Brna (např. Kuřim). A např. na Slovensku, v okolí Bratislavy, se tento fenomén přelévá i přes hranice do sousedního Rakouska, kde se v příhraničních obcích zakupují movitější Bratislavané.
V odborné i populární literatuře a veřejném diskursu má označení „sídelní kaše“ téměř výhradně záporný podtext.
Vznik Tato forma osídlení vzniká, když neexistuje anebo není dostatečně promyšlen a respektován zastavovací plán, takže jednotlivé budovy či jejich skupiny jsou rozmísťovány bez ohledu na další stavby, jejich funkci a vzájemnou (ne)propojenost. Na veřejná prostranství je kladen malý důraz, spíše nejsou brána v úvahu vůbec, protože developerovi nepřinášejí žádný zisk. Často vznikají monofunkční, prostorově rozsáhlé oblasti bez potřebné občanské vybavenosti jako jsou obchody, školky, školy, zdravotnická či kulturní zařízení, hřiště, ČOV apod., která se pak buď musí nákladně za veřejné peníze dostavovat anebo noví obyvatelé svými požadavky přetěžují občanskou infrastrukturu původní.
Problémy Živelná výstavba tvořící sídelní kaše s sebou přináší řadu problémů: náhled|upright|Názorné schéma dopravně-prostorového problému, typického pro zástavbu ve formě sídelní kaše: kde by pro 30 lidí stačil jeden bus hromadné dopravy, tam silnici zabere 20 aut dopravy individuální urbanisticko-dopravních – špatná či nemožná obslužnost prostřednictvím MHD, náročnost a tudíž drahota komunálních služeb, problémové napojení na základní dopravní síť, neustálé ranní/odpolední zácpy na dopravních tazích do měst kvůli dojíždění za prací, obtěžování obytných čtvrtí nákladní dopravou estetických – architektonicky nekvalitní, fádní a zároveň nesourodá zástavba, často silně typizovaná („paneláky naležato“) anebo kýčovitá („podnikatelské baroko“) společenských – špatné či téměř žádné sžívání staro- a novousedlíků, vyšší procento rozpadů rodinného soužití (s čímž souvisí i fenomén „zelených vdov“), dlouhodobá zadluženost obyvatel, jejich specifické maloměšťácké či v případě bohatších vrstev naopak kosmopolitní, s původním okolím kolidující, politicko-společenské názory a způsoby chování, nepřímá podpora rasové segregace ekologických – mizení volné krajiny a zemědělské půdy (takže se vlastně i vzdaluje prostor potravinové výroby od měst, stoupají tak náklady za dopravu, tudíž i cena potravin), horší mikroklima v důsledku velkých betonovo-asfaltových ploch a časté absence rozsáhlejší vzrostlé zeleně, velká zátěž pro přilehlé rekreační oblasti (které kvůli výstavbě ubývají, ale zároveň přibývá lidí, jež je chtějí užívat)
Činiteli ovlivňujícími vznik sídelní kaše jsou, kromě špatného či neexistujícího urbanistického plánování, také např. bezohledné developerské podnikání, spekulace s cenami nemovitostí ve městech (resp. nedostupnost bydlení pro středostavovské vrstvy, jež je vyhání z center měst do okolí), levné pohonné hmoty umožňující individuální dojíždění, ale i třeba vadné společenské vzorce myšlení (vlastní bydlení jako znak prestiže).
Literatura
Související články Satelitní město Suburbanizace Banlieue Amenitní migrace Podnikatelské baroko
Externí odkazy
(2004) (2008)
Kategorie:Urbanismus Kategorie:Socioekonomická geografie