František Adolf Borovský (19. srpna 1852 NetoliceSOA Třeboň, Matrika narozených Netolice 16, s. 18. Dostupné online. – 1. května 1933 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých v Bubenči, sign. BBČ Z23, s. 235. Dostupné online.) byl český historik umění, muzejní pracovník, znalec díla Václava Hollara.
Život náhled|Náhrobek Františka Adolfa Borovského na bubenečském hřbitově. Narodil se v Netolicích jako nejstarší dítě Jakuba BorovskéhoTen je uveden jako jeden z vlastníků Mariánských hodinek, které se dnes nacházejí v Knihovně Národního muzea (signatura XVIII D 62, dostupné on-line v Manuscriptoriu). Po základní škole v Netolicích navštěvoval gymnázium v Českých Budějovicích. Po maturitě studoval historii na filosofické fakultě Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze.
V letech 1875-1877 pracoval jako suplent na gymnáziu ve Valašském Meziříčí a na c. k. učitelském ústavu v Praze. Následně studoval dva roky na New College Edinburské univerzity a absolvoval kurz pro misionáře (pravděpodobně ve Free Church of Scotland). Zde navázal kontakty s britskou kulturní scénou. Po návratu do Prahy vyučoval angličtinu na Českoslovanské obchodní akademii v Praze.
Pro nakladatelství Františka Řivnáče od roku 1880 vedl edici Řivnáčových průvodců a některé sám napsal (Šumava, Praha a okolí).
Dále byl redaktorem výpravné edice "Čechy", které vydával pod vedením Františka Adolfa Šuberta nakladatel Jan Otto. Borovský se podílel na dílech: II. Vltava, III. Praha (1881-1897) a VII. Středohoří.
Od počátku 80. let 19. století pracoval pro Průmyslové muzeum Vojty Náprstka (členem Kuratoria 1918-1925) a vyučoval na Pokračovací škole pro zlatníky a příbuzná řemesla. V letech 1883-1887 spravoval obrazárnu Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách v Rudolfinu. Zde se zvláště věnoval správě a rozšiřování sbírky děl Václava Hollara (tzv. Hollareum). Správcem Hollarea byl v letech 1892-1898 a 1904-1920.Zprávy o Hollareu, Památky archeologické 16, 1896, sl. 545-550, 635-640, 743-750Wenzel Hollar. Ergänzungen zu G. Partheys beschreibendem Verzeichnis seiner Kupferstiche, Praha 1898 Od roku 1894 byl členem archeologické komise ČAVU a od roku 1895 se podílel na Soupisu památek pravěkých, historických a uměleckých Království českého. Byl jmenován císařským radou (1908).
V roce 1887 byl přijat do Uměleckoprůmyslového musea v Praze a jeho tehdejším ředitelem Karlem Chytilem byl pověřen založením a vedením knihovny musea. Zabýval se zde mj. knižními vazbami.František Adolf Borovský, Karel Chytil, Vazby knižní od století XVIII. do nejnovější doby. Výběr z výstavy vazeb knižních, Praha 1904 Podílel se na přípravách Všeobecné zemské jubilejní výstavy v Praze roku 1891,Všeobecná zemská jubilejní výstava v Praze, katalog Retrospektivní výstavy, oddíl drobné a miniaturní malířství, vazby a tisky; Praha 1891.et Národopisné výstavy českoslovanské v roce 1895 a Všeobecné zemské výstavy pražské obchodní a živnostenské komory (1908). V letech 1908-1910 byl zástupcem ředitele, v letech 1911-1914 ředitelem Uměleckoprůmyslového musea.
Pro střet zájmů (obchodování s Karlštejnským pokladem) byl předčasně penzionovánArchiv Uměleckoprůmyslového musea v Praze, složka F.A.Borovský. Proto také svou rozsáhlou sbírku gem a odlitků nedaroval UPM, nýbrž Karlově univerzitě, na jejíž Katedře věd o antickém starověku je dodnes uložena. Jako mecenáš podporoval nadané mladé umělce a chudé studenty.
Od roku 1922 byl členem Společnosti sběratelů a přátel umění. Své sbírky před koncem života částečně daroval Moderní galerii a z větší části rozprodal nebo odkázal do sbírek UPM, NG, NTM a Jindřichu Waldesovi.
Rodina 16. července 1891 se v kostele sv. Gottharda v Bubenči oženil s Annou Palmeovou (*1859), zprvu bydleli v Ovenecké ulici čp. 104 v Bubenči, později na Starém Městě. Vychovali dva syny Jiřího (*1886), který se stal bankovním úředníkem, a Víta (*1888).
Pozůstalost Část jeho knihovny je dnes součástí Knihovny Národního muzeaFrantišek Adolf Borovský na stránkách Knihovny Národního muzea. Jeho pozůstalost je uložena v Národním technickém muzeu v Praze.
Spisy 1883 Řivnáčův Průvodce po Šumavě : zevrubný popis celé Šumavy, jejích svahů, blízkých důležitých měst a krajin a pohoří Novohradského, sepsal František Adolf Borovský ; prohlédnul a doplnil Jan Krejčí, V Praze : Nákladem knihkupectví F. Řivnáče, 205 s., vyšlo i německy. 1885 Řivnáčův Průvodce po Praze a okolí : s plánem Prahy, mapkou okolí a plánem Rudolfina, pak s dodatkem Abecední seznam ulic, veřejných budov, sbírek apod., sazba tramwaye, fiakrů a drožek, V Praze : Nákladem Fr. Řivnáče, 145+21 s., vyšlo i německy.
V rámci edice Soupis památek historických a uměleckých v království Českém provedl soupisy okresů: 1899 Klatovy (spolu s Karlem Hostašem a Ferdinandem Vaňkem; Borovský zpracoval Plánický okres) – přístupné online Václav Hollar a české Hollareum, Dílo 5, 1907-1908, s. 98-146, též jako separát, Praha 1907 Královská česká zemská sbírka prací Václava Hollara (1607-1677) Hollareum. Stručný průvodce výstavou, Praha 1914
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 134, Academia, Praha 2016,
Externí odkazy
František Adolf Borovský na stránkách Knihovny Národního muzea
Kategorie:Čeští historikové umění Kategorie:Ředitelé UPM v Praze Kategorie:Čeští sběratelé umění Kategorie:Mecenáši Kategorie:Pohřbení na Bubenečském hřbitově Kategorie:Autoři Soupisů památek Kategorie:Narození 19. srpna Kategorie:Narození v roce 1852 Kategorie:Úmrtí 1. května Kategorie:Úmrtí v roce 1933 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Netolicích Kategorie:Úmrtí v Praze