Střekov () je část statutárního města Ústí nad Labem v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji v České republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-Střekov. Nachází se na pravém břehu řeky Labe.

Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1319. Z ní je patrné, že se původní osada naproti městu Ústí jmenovala Skřekov (latinsky psáno Schrekow) a že nově zbudovaný hrad nad ní byl pojmenován Schrekenstein.

V letech 1900 až 1964 zde stál evangelický Kristův kostel (při cestě do Novosedlic).

V roce 1922 byly k obci Střekov připojeny obce Kramoly a Novosedlice. Původní Střekov se někdy uvádí jako starý Střekov. Jednání o sloučení Kramol a Novosedlic probíhalo již v roce 1908, kdy byl pro sloučenou obec navrhován nový název Elbenau. V roce 1936 povýšilo ministerstvo vnitra Střekov na město a udělilo mu městský znak a prapor. Proti vůli většiny obyvatel ho 1. května 1939 nacistická správa připojila k Velkému Ústí nad Labem. Toto spojení již nebylo nikdy zrušeno.Střekov , Dějiny města Ústí nad Labem

Dne 26. dubna 1929 byl střekovský biograf prvním místem v Československu, kde se promítal zvukový film. V Praze měla tato novinka premiéru až v srpnu téhož roku.

V letech 1924 až 1936 proběhla pod hradem Střekov na Labi výstavba zdymadla Střekov (známého též jako Masarykova zdymadla či Zdymadla T. G. Masaryka), čímž došlo k několikametrovému vzdutí hladiny a vytvoření přehradní nádrže o délce 19,8 kilometrů a celkovém objemu 16,1 milionů m³. Důvodem výstavby vodního díla bylo splavnění Labe v oblasti nebezpečných peřejí, které začínaly nad Vaňovem a končily asi 400 metrů pod hradem Střekov.

Přírodní poměry Střekov je součást města Ústí nad Labem a nachází se v severní části okresu Ústí nad Labem v Ústeckém kraji, při řece Labi. Jeho základními sídelními jednotkami jsou osady Kramoly, Nová Ves, Sídliště Kamenný vrch, Střekov-Kamenný vrch, Střekov-Karla IV., Střekov-lázně, Střekov-nábřeží, Střekov-nad hradem a Střekov-průmyslový obvod.

Vodstvo Střekov leží při řece Labe, což je vodní tok I. řádu a jedna z největších řek a vodních cest v Evropě, díky čemuž náleží do úmoří Severního moře. Její úsek v oblasti Střekov tvoří vodní útvary „Labe od toku Ohře po tok Bílina“ a „Labe od toku Bílina po Jílovský potok“. Průtok řeky se stal dominantním modelujícím činitelem, který ovlivnil ráz a vzhled zdejší krajiny. Průměrný dlouhodobý průtok řeky je v profilu Ústí nad Labem (tj. pod Masarykovými zdymadly) 290 m³s−1.

Ochrana životního prostředí Celé území Střekova je součástí chráněné krajinné oblasti České středohoří. Ta byla vyhlášena 19. března 1976 výnosem ministerstva kultury ČSR na ploše 1 063 km² k „ochraně typického pohoří, tvořeného třetihorními vyvřelinami s řadou významných ekosystémů a velkou druhovou rozmanitostí.“ Nejvyššími vrcholy jsou na katastru Nové Vsi Široký vrch (659 metrů) a Vysoký Ostrý (587 metrů). Nad ulicí Novoveská roste památný strom buk lesní (Fagus sylvatica), chráněný od roku 1996.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2 748 obyvatel (z toho 1 362 mužů), z nichž bylo 306 Čechoslováků, 2 384 Němců a 58 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické círvki, ale ve čtvrti žilo také 184 evangelíků, dva členové církve československé, tři židé a sto lidí bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla čtvrť 9 919 obyvatel: 1 280 Čechoslováků, 8 412 Němců, deset Židů, devět příslušníků jiné národnosti 208 cizinců. Převažovali římští katolíci, ale 960 lidí bylo evangelíky, 104 členy církve československé, 28 Židy, dvanáct lidí patřilo k řeckokatolické církvi, 32 k jiným nezjišťovaným cíkrvím a 1 053 jich bylo bez vyznání.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů Střekova v letech 1869–2011 Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021Počet obyvatel 786 1 213 1 940 4 184 7 327 8 550 10 115 9 040 11 374 12 883 13 345 11 856 10 894 14 041 10 249Počet domů 127 148 187 302 475 583 923 1 081 1 025 1 147 1 227 1 223 1 247 2 314 1 338

Pamětihodnosti náhled|Pohled na hrad Střekov a Masarykova zdymadla od jihozápadu

Dominantou je hrad Střekov, pocházející z počátku 14. století a v době romantismu upravený. Do hradního paláce je umístěna expozice historie hradu a blízkého regionu. Z terasy od restaurace je překrásný výhled na město a do labského údolí. Po roce 1989 byl hrad navrácen do vlastnictví šlechtického rodu Lobkowiczů.

Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven roku 1903 v pseudobarokním slohu. V západní věži se nachází zvon z roku 1604 pořízený dílnou Hilgerů a dva zvony od Richarda Herolda z roku 1923. V minulosti se zde nacházel ještě čtvrtý zvon, po němž zde zůstalo jen srdce a prázdné místo ve zvonové stolici.

Mariánský most přes řeku Labe. Zvonička v Malířském koutku pod hradem Střekovem. Pěkná zvonička, tvořená rozsochatým kůlem se stříškou, byla postavena v polovině 19. století. Zvon je bez ozdob. Kaple Nejsvětější Trojice v Nové Vsi. Kaple z roku 1806 stojí v horní části obce na protáhlé návsi. Ve věžičce kaple malý zvon. Mariánský sloup s pietou a Svatými třemi králi, přenesený ze Svádova, autor: Ondřej Dubke, spolupráce: architekt Václav Špaček (?), kameník Tobias WernerADAMCOVÁ Kateřina, Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji (okresy Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem). NPÚ Praha 2012, s.990; ISBN 978-80-87104-89-7.

Další stavby Dvě krematoria z let 1932 a 1986 s urnovým hájem.

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Sídla v Českém středohoří Kategorie:Sídla na Labi Kategorie:Sídla v CHKO České středohoří Kategorie:Bývalá města v Česku Kategorie:Části Ústí nad Labem