Nisa Film Festival (, , zkratka NFF) je mezinárodní filmový festival, který se koná od roku 2004 každoročně začátkem května v česko-německo-polském trojzemí. V programu jsou zastoupeny české, německé, polské a další východoevropské současné i historické filmy, hrané, dokumentární i krátkometrážní.
Historie Nisa Film Festival vzešel v roce 2004 z iniciativy filmových klubů. Založen byl jeho hlavním pořadatelem, kinem Kunstbauerkino v německém Großhennersdorfu ve spolupráci s libereckým kinem Varšava a polským klubem DKF Klaps v Jelení Hoře. Zakladatelé Nisa Film Festivalu tedy pocházejí z té části Evropy, jejíž národy k sobě na základě historie hledají cestu jen těžko. Hlavní myšlenkou festivalu je proto přispět ke sblížení obyvatel pohraničních regionů prostřednictvím média filmu. Během prvního ročníku zhlédlo 41 filmů na 800 návštěvníků; v roce 2019 měl festival již 7500 diváků, kteří na 22 promítacích místech v 12 městech a obcích tří zemí mohli sledovat na 120 filmových počinů.
Program Nisa Film Festival je jediným festivalem hraných filmů (pro dospělé) v Německu, který se může pyšnit programem přesahujícím státní hranice. Kromě soutěže hraných, krátkometrážních a dokumentárních filmů jsou prezentovány i speciální filmové řady a bohatý doprovodný program nabízející autorské čtení, výstavy, koncerty a další akce.
Soutěže a ceny
Cena za nejlepší hraný film O hlavní cenu se utkává devět aktuálních hraných filmů, vždy po třech z České republiky, Německa a Polska. Jedná se zpravidla o díla mladých režisérů.
Oceněné snímky: 2004: Andrzej Jakimowski, Zmruż oczy (PL) 2005: Jacek Filipiak, Zerwany (PL) 2006: Emily Atef, Mollys Way (D/PL) 2007: Pepe Planitzer, AlleAlle (D) 2008: Andrzej Jakimowski, Sztuczki (PL) 2009: Michaela Pavlátová, Děti noci (CZ) 2010: Xavery Żuławski, Wojna polsko-ruska (PL) 2011: Verena Freytag, Abgebrannt (D) 2012: Olmo Omerzu, Příliš mladá noc (CZ) 2013: Małgorzata Szumowska, W imię… (PL) 2014: Juraj Lehotský, Zázrak (SK/CZ) 2015: Ivan Ostrochovský, Koza (SK/CZ) 2016: Piotr Chrzan, Klezmer (PL) 2017: Tereza Nvotová, Špína (SK/CZ) 2018: Juraj Lehotský, Nina (SK/CZ) 2019: Susanne Heinrich, Das melancholische Mädchen (D) 2020: Süheyla Schwenk, Jiyan (D) 2021: Ivan Ostrochovský, Služobníci (SK/CZ) 2022: Francesco Sossai, Altri Cannibali (D)
Nejlepší herecký výkon 2010: Nepomuc von Kornmann a Alexander Frank Zieglarski ve filmu 18 Bilder/Sek Tobiase Grebera (D) 2011: Mohammed Aslan a Lorenz Hader ve filmu Halbe Portionen Martina Buskera (D) 2012: Judit Bárdos ve snímku Dom Zuzany Liové (SK/CZ) 2013: Andrzej Chyra ve filmu W imię Małgorzaty Szumowské (PL) 2014: Dawid Ogrodnik ve snímku Chce się żyć Macieje Pieprzycy (PL) 2015: Klaudia Dudová ve snímku Cesta ven Petra Václava (CZ/FRA) 2016: Alena Mihulová ve filmu Domácí péče Slávka Horáka (CZ/SK) 2017: Vanessa Szamuhelová ve filmu Pátá loď Ivety Grófové (SK/CZ) 2018: Barbara Auer ve filmu "Vakuum" Christine Repond (CH/D) 2019: Jacek Braciak ve filmu "Córka trenera" Łukasz Grzegorzek (PL) 2020: Milan Ondrík & František Beleš ve filmu Nech je svetlo Marko Škop (SK/CZ) 2021: Sara Fazilat ve filmu Nico Eline Gehring (D) 2022: Walter Giroldini v Altri Cannibali Franceska Sossaie (D)
Nejlepší scénografie 2015: Tom Hornig, Kafkas - Der Bau Alexandera Freydanka (D) 2016: Janina Schimmelbauer a Fabian Reber, 24 Wochen Anne Zohry Berrached (D) 2017: Milan Býček, Masaryk Julia Ševčíka (CZ/SK) 2018: Radosław Zielonka, Cicha noc Piotra Domalewského (PL) 2019: Jagna Dobesz, Fuga (Útěk) Agnieszky Smoczyńské (PL/CZ/SE) 2020: Süheyla Schwenk, Jiyan Süheyly Schwenk (D) 2021: Vladimír Hruška, Havel Slávka Horáka (CZ)
Nejlepší scénář 2019: Gabriela Muskała, Fuga (Útěk) Agnieszky Smoczyńské (PL/CZ/SE) 2020: Jiří Havelka, Vlastníci Jiřího Havelky (CZ/SK)
Cena za nejlepší krátkometrážní film První česko-německo-polská soutěž krátkometrážních filmů se v rámci Nisa Film Festivalu konala v roce 2009. Navázala tak na tradici festivalu Görlitzer Dreiland Filmfestival, který se v letech 2002 až 2008 konal ve městě Görlitz/Zgorzelec, avšak z personálních důvodů bohužel musel svou činnost přerušit.
Oceněné snímky: 2009: David Nawrath, Was bleibt (D) 2010: Matthias Vogel a Thomas Oberlies, Arbeit für Alle (D) 2011: Daniel Rübesam, Skotos (D) 2012: Anselm Belser, Felix (D) 2013: Dietrich Brüggemann, One Shot (D) 2014: Clemens Roth, Das blühende Leben (D) 2015: Martin-Christopher Bode, Eine gute Geschichte (D) 2016: Tomasz Protokowicz, Dawno temu na Śląsku (PL) 2017: Oliver Beaujard, Fleur (CZ) 2018: Nathalie Lamb, Him&Her (D) 2019: Michał Hytroś, Siostry (PL) 2020: Daria Kashcheeva, Dcera (CZ) 2021: Bára Anna Stejskalová, Jsme si o smrt blíž (CZ) 2022: Szymon Ruczyński & Katarzyna Małyszko, Puszcza: Dyptyk (PL)
Cena publika v kategorii krátkometrážních filmů 2015: Edgar Ortiz, Food to go (CZ) 2016: Marco Gadge, Er und Sie (D) 2017: Johannes Kürschner a Franz Müller, Simply The Worst (D) 2018: Radosław Dąbrowski, Wolka (PL) 2019: Jürgen Heimüller, Die letzten fünf Minuten der Welt (D) 2020: Arne Kohlweyer, Drübenland (D) 2021: Agnieszka Buczyńska, Marta Mikołajczyk, Michał Barylski, Portret (PL)
Cena za nejlepší dokumentární film Od samého počátku festivalu byla jedna z filmových řad věnována dokumentárním snímkům. Tento žánr získal v průběhu let na důležitosti: od roku 2012 je oceňován ten dokumentární film, který vypráví svůj příběh s respektem a zaujetím a vyniká jak po stránce obsahové, tak i filmařské.
Oceněné snímky: 2012: John Albert Jansen, End and Beginning (NL) 2013: Thomas Grimm a Andreas Kossert, Bahnsteig 1 - Rückfahrt nach Flatow (D) 2014: Marcel Wehn, Ein Hells Angel unter Brüdern (D) 2015: Hubertus Siegert, Beyond Punishment (D) 2016: Wojciech Staroń Bracia (PL) 2017: Miroslav Janek, Normální autistický film (CZ) 2018: Rosa Hannah Ziegler, Familienleben (D) 2019: Rafał Łysak, Miłość bezwarunkowa (PL) 2020: Artemio Benki, Sólo (CZ/FR/AG/ATL) 2021: Tomasz Wolski, Zwyczajny kraj (PL) 2022: Andrei Kutsila, Gdy kwiaty nie milczą (PL)
Cena publika V průběhu festivalu hlasují diváci pro nejlepší film, který získá cenu publika.
Oceněné snímky v kategorii celovečerních hraných filmů: 2004: Peter Calin Netzer, Maria (RU, D, F) 2005: David Ondříček, Jedna ruka netleská (CZ) 2006: Jan Martin Scharf Wahrheit oder Pflicht (D) 2007: Dan Wlodarczyk, Indián a sestřička (CZ) 2008: Jiří Vejdělek, Václav (CZ) 2009: Petr Zelenka, Karamazovi (CZ/PL) 2010: Katarzyna Rosłaniec, Galerianki (PL) 2011: Sibylle Schönemann, Verriegelte Zeit (D) 2012: Annekatrin Hendel, Vaterlandsverräter (D) 2013: Ilian Metev, Sofia's last Ambulance (BU/HR/D) 2014: Vinko Brešan, Knězovy děti (HR/RS) 2015: Tomasz Nuzban, For being alive (PL) / Edgar Ortiz Food to go (CZ) 2016: Philipp Eichholtz, Luca tanzt leise (D) / Marco Gadge Er und Sie (D) 2017: Jens Wischnewski, Die Reste meines Lebens (D) / Johannes Kürschner a Franz Müller Simply The Worst (D) 2018: Rina Castelnuovo-Hollander a Tamir Elterman, Muhi – Generally Temporary (IL/D) / Radosław Dąbrowski Wolka (PL) 2019: Tomáš Pavlíček, Chata na prodej (CZ) 2020: Jiří Havelka, Vlastníci (CZ) 2021: York-Fabian Raabe, Borga (D) 2022: Tomáš Hodan, Poslední závod (CZ)
Oceněné snímky v kategorii dokumentárních snímků: 2020: Dagmar Smržová, Chci tě, jestli to dokážeš (CZ) 2020: Jindřich Andrš, Nová šichta (CZ)
Speciální cena Saský filmový svaz (Filmverband Sachsen) uděluje od roku 2011 speciální cenu hranému, dokumentárnímu či krátkometrážnímu snímku, který projevuje pochopení pro kulturní a etnické rozdíly i společné vlastnosti obyvatel regionu. Oceňovány jsou filmy, které se s respektem a tolerancí obrací na sousední kulturu a připravují tak cestu ke vzájemnému dialogu.
Oceněné snímky: 2011: Sabine Zimmer, Sandra Budesheimer Little Poland - Berliner seit… (D) 2012: Andrzej Klamt, Die geteilte Klasse (D) 2013: Elke Weber-Moore, Doppelpass (D) 2014: Lenka Šikulová, Světlo za horami (D/CZ) 2015: Pavel Göbl, Odborný dohled nad východem slunce / Sunrise Supervising (CZ) 2016: Tanja Cummings Linie 41 (D) 2017: Michał Rosa, Szczęście świata (PL) 2018: Grzegorz Szczepaniak, Najbrzydszy samochód świata (PL) 2019: Rena Dumont, Honza má pech (CZ/DE) 2020: Patrick Weißig, Herr Müller (D) 2021: Andreas Voigt, Grenzland (D) 2022: Maryna Er Gorbach, Klondike (UA, TR)
Filmové řady
Retrospektivy V rámci retrospektiv je vzdán hold filmové tvorbě jednotlivých osobností nebo institucí, jako je například společnost Deutsche Film AG (DEFA).
2004: Jürgen Böttcher 2005: Wolfgang Kohlhaase 2006: 60 let DEFA 2007: Silné ženy DEFA 2008: Da liegt Musike drin – Filmová hudba NDR 2010: Monica Bleibtreu 2011: Miloš Forman 2012: Elfi Mikesch 2013: Brigitte Hobmeier 2014: Andreas Dresen 2015: Dorota Kędzierzawska 2016: Wrocław 2017: Bohdan Sláma 2018: Christian Petzold 2019 Jan Nowicki 2021: Helena Třeštíková 2022: Katharina Thalbach
V roce 2014 obdržel čestnou cenu Nisa Film Festivalu německý režisér Andreas Dresen. Toto ocenění bylo na festivalu uděleno vůbec poprvé. Čestnou cenu za životní dílo obdržela v roce 2015 polská režisérka Dorota Kędzierzawska.
Fokus Od roku 2013 se Nisa Film Festival věnuje rovněž tématu, které má pro všechny tři zúčastněné země obzvláštní význam. V roce 2013 se tak tématem řady Fokus stalo z aktuálního podnětu téma Sintové a Romové, o rok později život Židů ve východní Evropě a v roce 2015 migrace. 13. ročník NFF byl věnován mottu Minority ve východní Evropě, což zejména platilo pro Lužické Srby v Lužici. V roce 2017 se festival inspiroval tzv. Rokem Martina Luthera a tato řada nesla název Moc víry. 50 let od roku 1968 nabídlo zaměření na události roku 1968. Tématem v roce 2019 byl Homo Politicus, roce 2020 Films for Future a v roce 2021 Mother Europe.
Tour východní Evropou Kromě snímků k příslušnému tématu sekce Fokus jsou v rámci festivalu rovněž promítány filmy z Balkánu, Pobaltí a států bývalého Sovětského svazu.
Řada DEFA Pevnou součástí programu je sekce DEFA, v jejímž rámci jsou promítány filmy z kulturního dědictví NDR. V roce 2012 byl program Nisa Film Festivalu vyznamenán cenou nadace DEFA-Stiftung.
Regionalia Trojzemí není pouze tématem a motivem filmů, nýbrž i místem, kde jsou filmy vytvářeny. Tato řada shrnuje aktuální filmovou tvorbu regionu.
Sošky Udělované sošky jsou tzv. ryby z Nisy (Lužická Nisa). Symbolizují svobodu ryb této pohraniční řeky, které se mohou pohybovat bez jakýchkoli bariér. Ryby z Nisy byly v prvních ročnících festivalu tesány ze dřeva a jejich autorem byl Michael Herbrig z obce Großhennersdorf. Od roku 2007 jsou sošky vyráběny z keramiky, kovu a skla a jejich autorem je Andreas Kupfer ze Strahwalde.
Reference
Externí odkazy Oficiální webová stránka DEFA Czech Film Center Sächsische Kulturstiftung
Kategorie:Německé filmové festivaly Kategorie:Festivaly založené roku 2004