Kavád I. (v pahlavském písmu 30px) byl perský velkokrál z rodu Sásánovců vládnoucí v letech 488–496 a 499–531. Jeho otcem by král Péróz I. (vládl v letech 459–488), synem a nástupcem král Husrav I.
Rodina a mládí Podle údajů Malalovy kroniky se Kavád narodil roku 449, tj. deset let předtím, než jeho otec Péróz nastoupil na perský trůn.Dožil se údajně 82 let. Viz Jan Malalas, Chronografia 18, 471, 9 (Niebuhr). Z Kavádových sourozenců je blíže znám Zámásp, pozdější krátkodobý perský král, Zaré, který se za vlády krále Valgaše pokusil o převrat, a sestra Pérózducht, zajatá Hefthality roku 484.
V pramenech se Kavád poprvé objevuje v souvislosti s první otcovou výpravou proti Hefthalitům (469), při níž byl zajat a na svobodu se dostal teprve po vyplacení vysokého výkupného (náklady možná spolufinancoval i byzantský císař Leon I.). Poté o princi chybějí informace až do poloviny osmdesátých let, kdy král Péróz zahynul v druhé válce s Hefthality a na perský trůn dosedl jeho bratr Valgaš. Tehdy Kavád pravděpodobně uplatňoval své nároky na trůn, ale nakonec musel sám uprchnout k Hefthalitům, kde setrval po větší část Valgašovy vlády.
Poprvé králem V roce 488 se princ Kavád zmocnil za nejasných okolností perského trůnu. Určitě se tak stalo za podpory Hefthalitů a dosavadního prvního ministra Sóchry, neví se však, zda král Valgaš byl při převratu svržen či zda naopak jeho smrt vyvolala Kavádův zásah. Každopádně se v prvních letech panování nového krále na poměrech v Persii mnoho nezměnilo: v čele státu zůstal i nadále Sóchrá z rodu Kárů a ani vliv Hefthalitů se nijak podstatně nesnížil. Teprve postupem doby se mělo ukázat, že se Kavád nemíní spokojit s rolí loutky, ovládané šlechtickými klikami, tak jako jeho předchůdce.
Ve snaze posílit královskou moc rozehrál Kavád v devadesátých letech složitou hru: podněcoval rivalitu mezi dvěma nejvlivnějšími rody v říši, Mihrány a Káry, a za podpory Mihránovce Šápúra se mu podařilo popravit roku 494/495 Sóchru. Zároveň začal dopřávat sluchu lidovému kazateli Mazdakovi, který propagoval myšlenky spravedlivého rozdělení majetku a snad byl ovlivněn i některými idejemi manicheismu. Třebaže není jasné, zda tak král činil jen proto, aby dále oslabil vliv velmožů, či zda na něj zapůsobila Mazdakova osobní víra a zbožnost, výsledkem byly nejrozsáhlejší sociální nepokoje, jež říše zažila od svého vzniku ve 3. století. Tyto tzv. mazdakovské bouře provázelo drancování šlechtických statků, trvající zhruba rok, a rozsáhlé násilnosti. Vše ukončil až státní převrat zorganizovaný v roce 496, při němž velmoži Kaváda I. sesadili a poslali do státního vězení v Chúzistánu.Skutečnost, že Kavád nebyl zabit, ale jen uvězněn, svědčí o tom, že měl v říši vlivné straníky. Viz Novým králem byl provolán Kavádův bratr Zámásp.
Vězení a exil Nevíme, jak dlouho strávil Kavád v chúzistánském vězení, jisté však je, že se mu brzy zdařil útěk a že ho na dvoře Hefthalitů, kam zamířil, vlídně přijali. Hefthalitský král mu dal za ženu svou dceru, a poté co se Kavád zaručil, že bude opět platit tribut, dostal k dispozici vojsko, aby si s jeho pomocí vydobyl trůn nazpět. Roku 499 vtrhly hefthalitské oddíly do Persie a Kavád I. byl opět dosazen na trůn. Zámáspův další osud je neznámý.Agathias (4, 28, 8) uvádí, že Kavád poté vládl dalších třicet let.
Restaurace moci Druhá Kavádova vláda nebyla na události méně bohatá než ta první. Zdá se, že král v určitém směru dál spolupracoval s mazdakisty i Mazdakem osobně, na rozdíl od let 494/495–496 si však udržoval nad situací pevnou kontrolu. V zahraničněpolitické oblasti došlo v letech 503–505/506 ke konfliktu s východořímskou říší, údajně vyvolaném odmítnutím Kavádovy žádosti, aby se císař Anastasius I. podílel na placení tributu Hefthalitům. Boje však měly spíše poziční charakter a skončily uzavřením příměří, neboť sásánovskou říši napadly na severovýchodě nomádské kmeny.
Válka s kočovníky trvala plných deset let a její průběh není podrobněji znám. Neví se ani, o jaká etnika se jednalo, jistě však nešlo o Hefthality, neboť ti byli spojenci Peršanů. Prameny hovoří o Kadusiích či obecně o „Hunech“.Theofanes, Chronografia, in: Corpus scriptorum historiae Byzantinae, ed. Barthold Georg Niebuhr, Bonn 1839, s. 127 B; Prokopios z Kaisareie, Válka s Peršany a Vandaly 1, 8. Vnitropoliticky se od počátku dvacátých let stále více zhoršoval králův vztah k Mazdakovi a jeho hnutí. Důvodů bylo patrně více, tím hlavním však byla bezpochyby následnická otázka v říši, lépe řečeno volba prince Husrava za Kavádova dědice. Husrav patřil k rozhodným odpůrcům mazdakistů a patrně na otce vyvíjel nátlak, aby hnutí potlačil. Přesto trvalo ještě několik let, než se k tomu starý král odhodlal.
Kolem roku 522/523 nabídl Kavád východořímskému císaři Justinu I. definitivní uzavření míru a na oplátku ho požádal, aby adoptoval jeho syna Husrava. Smysl této akce je zřejmý: v případě, že by byl Husrav zbaven moci, měl by císař povinnost intervenovat a dopomoci mu opět k trůnu.Prokopios z Kaisareie, Válka s Peršany a Vandaly 1, 11, 1nn. Vzhledem k tomu, že Husrav byl nejmladším Kavádovým synem a že nejstarší syn Kavus náležel k příznivcům Mazdaka, nepůsobila taková eventualita nijak nereálně. Justinus však žádost odmítl, čímž dal Kavádovi záminku k nové válce.
Konflikt s východořímskou říší začal roku 527 a trval až do Kavádovy smrti. Bojovalo se hlavně o Ibérii (dnešní Gruzie), aniž by jedna či druhá strana nabyla rozhodné převahy. Král se mezitím rozhodl, že se s konečnou platností vypořádá s mazdakisty – roku 528/529 byla většina z nich včetně Mazdaka povražděna. Přesto hnutí v některých oblastech Íránu přežilo až do dob arabské nadvlády.
Kavádova smrt Kavád zemřel po téměř čtyřicetileté vládě roku 531 a bilance jeho politiky je rozporuplná. Na jedné straně dopustil, aby říši v devadesátých letech zachvátily těžké vnitřní zmatky, na straně druhé se mu nakonec podařilo posílit královskou moc a vrátit Persii alespoň část zahraničněpolitické prestiže. Jeho patrně nejlepším rozhodnutím však byla volba nástupce – Husrav I. totiž brzy prokázal, že je jedním z nejschopnějších sásánovských králů vůbec.
Poznámky
Literatura
Externí odkazy
Článek o Kavádově mincovnictví
Kategorie:Sásánovci Kategorie:Narození v 5. století Kategorie:Úmrtí v roce 531 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 13. září