Skordatura, scordatura – dosl. rozladění, je technika hry spočívající v určitém konkrétním přeladění strun, za účelem umožnění či usnadnění hry i v tóninách s vyšším předznamenáním. Provádí se u strunných nástrojů, nejčastěji u houslí.
Dějiny Tato praxe byla velmi oblíbená v době baroka, neboť umožňovala změnu výrazu či nálady skladby. Dalším důvodem bylo umožnění či usnadnění hry i v nejvzdálenějších tóninách (s nejvíce bé či křížky), je však možné se s touto technikou setkat v hudbě v průběhu všech období až po hudbu moderních skladatelů.
Skladatelé používající skordaturu Jedním z nejznámějších příkladů této techniky jsou Růžencové sonáty Heinricha Bibera, ovšem v některých případech se se skordaturou můžeme setkat v sólových skladbách pro jeden nástroj či celý orchestr. Antonio Vivaldi – Houslový koncert A-dur Op. 9 Johann Sebastian Bach – Suita pro violoncello č. 5 Jan Ignác František Vojta – houslové sonáty Robert Schumann – Klavírní kvartet Op. 47 Joseph Haydn – Symfonie č. 60 Niccolò Paganini – houslový koncert č. 2 Gustav Mahler – 4. symfonie (2. věta) Igor Stravinskij – Pták Ohnivák
Externí odkazy
Kategorie:Hudební terminologie Kategorie:Italská slova a fráze Kategorie:Ladění