náhled|Stránka ze spisu Al-Kitab al-mukhtasar fi hisab al-jabr wa-l-muqabala od Al-Chorezmího v němž je poprvé zmíněn název algebra (al-džabr). náhled|Tabula Rogeriana, neboli kniha Rogerova od Al-Idrísího byla vytvořena pro sicilského krále Rogera II. Patří mezi nejvyspělejší starověké mapy světa, je tvořena 70 mapovými listy a má jihoseverní směr (tzn. jih je nahoře, sever dole) náhled|Astronomická observatoř Násira al-Tusího, okolo roku 1250. náhled|Ilustrace zatmění Měsíce ze středověkého rukopisu al-Birúního (Aliborona). Věda ve středověkém islámském světě (méně přesně také islámská věda nebo arabská věda) se v muslimském světě vyvinula a praktikovala během islámského zlatého věku (cca mezi lety 750 a 1258) v oblasti Blízkého východu, severní Afriky a Cordóbského emirátu na Pyrenejském poloostrově. Během této doby byly do arabštiny přeloženy indické, asyrské, íránské a řecké znalosti. Tyto překlady se staly prameny pro vědecký pokrok mezi vědci z oblastí, kde v průběhu středověku vládli muslimové.

Historie a oblasti zájmu Počátek tohoto zlatého věku spadá do období panování abbásovského chalífy Hárúna ar-Rašída (786–809), které se vyznačovalo vědeckou, náboženskou a kulturní prosperitou. Do období jeho vlády pravděpodobně spadá i otevření otevření Domu moudrosti v Bagdádu, v němž sídlili učenci z různých částí tehdejšího světa. Výsledky jejich bádání i práce dalších středověkých učenců islámského světa jsou zřetelné zejména v:

matematice astronomii medicíně

Mezi další oblasti zájmu patřily také: fyzika chemie a alchymie kosmologie oftalmologie geografie a kartografie sociologie psychologie

Významní vědci Vědci v rámci těchto oblastí byli různého původu. Většina z nich byli Peršané,William Bayne Fisher, et al, The Cambridge History of Iran 4, Cambridge University Press, 1975, p. 396Shaikh M. Ghazanfar, Medieval Islamic economic thought: filling the "great gap" in European economics, Psychology Press, 2003 (p. 114–115)Ibn Khaldun, Franz Rosenthal, N. J. Dawood (1967), The Muqaddimah: An Introduction to History, p. 430, Princeton University Press, .Joseph A. Schumpeter, Historian of Economics: Selected Papers from the History of Economics Society Conference, 1994, y Laurence S. Moss, Joseph Alois Schumpeter, History of Economics Society. Conference, Published by Routledge, 1996, , p.64. ostatní Arabové, Asyřané, Kurdové a Egypťané. Také zde působili vědci rozmanitého náboženského původu. Vedle muslimů,Howard R. Turner (1997), Science in Medieval Islam, p. 270 (book cover, last page), University of Texas Press, Hogendijk, Jan P. (January 1999), Bibliography of Mathematics in Medieval Islamic Civilization zde působili i křesťané,Bernard Lewis, The Jews of Islam, 1987, p.6 Židé<ref>Salah Zaimeche (2003), Introduction to Muslim Science.</blockquote></ref> a nevěřící.Hogendijk 1989Bernard Lewis, What Went Wrong? Western Impact and Middle Eastern Response

Arabové Al-Battání (850–922 n. l.) Alkindus – Abú Jusúf Jakúb ibn Isák al-Kindí (801–873 n. l.) Alhazen – Muhammad ibn al-Hasan ibn al-Hajtham (965–1040 n. l.) Íbn Al-Náfis (1213–1288 n. l.)

Maurové Al-Zarkálí – (1029–1087 n. l.) Abbás ibn Firnás – (810–887 n. l.) Al-Zahráví – (936–1013 n. l.) Al-Idrísí – (1100–1166 n. l.)

Berbeři Abú Abdallah ibn Battúta – (1304–1369 n. l.)

Peršané Al-Chorezmí – (780–850 n. l.) Ar-Rází – Abú Bakr Mohammed ibn Zakaríja ar-Rází (865–925 n. l.) Al-Fárábí – Abú Nasr Muhammad ibn al-Farach al-Fárábí (870–950 n. l.) Aliboron – (973–1048 n. l.) Abu'l-Wafa – (940–998 n. l.) – matematik, astronom Avicenna – (980–1037 n. l.) Omar Chajjám – (1048–1131 n. l.) Al-Túsí – (1201–1274 n. l.) Banú Músá – bratři Muhammad, Kásim a Hasan (9. století) Abú Músa Džábir ibn Hajján – (721–815 n. l.) Džamšíd Al-Káší – (1380–1429 n. l.) Íbn Sál – Abú Sád al-Ala íbn Sál (940–1000 n. l.)

Odkazy

Reference

Související články Arabská astrologie Islámská filozofie

Externí odkazy „Jak islámští vynálezci nezměnili svět“ a „Nezázrak islámské vědy“ na stránce wikiislam.net „Jak řecká věda přešla k Arabům“ – De Lacy O'Leary

Kategorie:Dějiny islámu Kategorie:Středověká věda