Žehrovický pískovec, zvaný též žehrovák, je odolná (ze svrchní polohy i méně odolná) hornina, která se těžila u Kamenných Žehrovic až do 20. století. Jedná se převážně o hrubě zrnitý arkózový pískovec (až arkózu) až drobnozrnný arkózovitý slepenec karbonského stáří. Obsahuje 50–70 % křemene, 20–35 % živců, malé množství muskovitu a kaolinicko-křemitý tmel.
Těžba ve zmiňované lokalitě pravděpodobně započala někdy kolem 6. století a jedněmi z prvních výrobků byly mlecí kameny, žernovy. Postupně bylo otevřeno několik desítek jámových lomů, u kterých docházelo k velmi častému zaplavování vodou, která musela být odčerpávána. Většina lomů byla opuštěna v první polovině 20. století, později se v jejich podloží těžily keramické jílovce, lupky.
Byl použit například při výstavbě pražské svatovítské katedrály (minimálně v letech 1372 až 1378) nebo při opravách Karlova mostu v Praze (prokazatelně od poloviny 17. století). Dále stavbu na pražských hradeb i bran, později i na spodní část historické budovy Národního divadla v Praze a také při stavbě koněspřežné dráhy Praha-Lány. Používal se i na sochařská díla, např. původní socha Panny Marie na Mariánském sloupu v Praze nebo Samsonova či Orlí kašna na Pražském hradě.
Odkazy
Reference
Externí odkazy Karlův most Václav Rybařík: Kámen v dějinách Karlova mostu v Praze
Kategorie:Kamenné Žehrovice Kategorie:Pískovec