náhled|upright=0.8|Římskokatolická řádová sestra v Krakově náhled|upright=0.7|Václav Hollar: Řeholnice náhled|La Religieuse (Henriette Browne, 1859) Řeholnice je členka ženského církevního řádu, kongregace, či institutu zasvěceného života, která se řídí předepsanými pravidly pro řeholní rodinu, řeholí (z latinského regula – pravidlo), a stanovami, a která se k tomu zavázala slavnými, či věčnými řeholními sliby. Významově podobná slova mniška a jeptiška označují členku některých řádů či obecněji ženský protějšek mnicha.„Kněžie, gepticzky i mnišie,“ Husova Postila 28b, citováno dle J. Gebauer, Slovník staročeský, online na Vokabulář webový Pojmem novicka se označuje žena, která ještě nesložila řeholní sliby a na plnoprávné členství v řádu se připravuje. Ovšem už nosí hábit a má řeholní jméno. Řeholnice se obvykle oslovují jako „sestra“, neboť díky slibu čistoty se stává sestrou všech lidí. Ženské řeholní společenství vede matka představená či – v benediktinských řádech abatyše.
Křesťanské řeholnice Křesťanské řeholnice existují zejména v církvi římskokatolické a pravoslavné, nicméně existují i u některých protestantských denominací, např. u luteránů či anglikánů. Stejně jako mužští mniši se řeholnice mají řídit evangelními radami chudoby, čistoty, a poslušnosti, k nimž se zavazují řeholními sliby, a dodržovat řeholi, pravidla svého řádu. Zpravidla oblékají řeholní roucho typické pro daný řád či kongregaci. Oděv, který křesťanské řeholnice nosí na znamení zasvěcení a jako svědectví o chudobě,Codex iuris canonici, can. 669, §1 překlad prof. Zedníčka se tradičně nazýval hábit (z latinského habitus), v současné době se používají spíše slova řeholní oděv nebo řeholní šat.
Řeholnice nejčastěji konají charitativní činnost v nemocnicích, ozdravovnách, sirotčincích, v ústavech pro tělesně a duševně postižené nebo učí a vychovávají dětí ve školách a jiných zařízeních. Všechny řeholnice se kromě toho věnují modlitbě a kontemplaci, pro příslušnice kontemplativních řádů je to hlavní náplň činnosti.
V jiných náboženstvích Ženy, žijící v jiných náboženstvích (buddhismus, taoismus) podobným způsobem života jako křesťanské řeholnice, se zpravidla označují jako mnišky, někdy se však podle křesťanských vzorů označují i jako jeptišky či řeholnice.Teorie a dějiny náboženství, Dagmar Demjančuková Mniška je ženská forma slova mnich (ze starohornoněmeckého munih, původně přes latinské monicus, monachus z řečtiny monachós = poustevník, jediný, samotný). Různé tradice se liší i stupněm důstojnosti a oprávnění, jež ženám poskytují – například v Thajsku nepožívají ženské příslušnice klášterů stejných práv jako mužští mniši, kdežto v Japonsku jsou považovány za plně rovnoprávné.
Slavné řeholnice náhled|upright=0.7|Svatá Alžběta Ruská Hildegarda z Bingenu (1098–1179) Sv. Alžběta Durynská (též Alžběta Uherská; 1207–1231) Sv. Anežka Česká (1211–1282) Sv. Brigita Švédská (1303–1373) Sv. Kateřina Sienská (1347–1380) Sv. Terezie od Ježíše (Terezie z Avily, 1515–1582)) Mary Wardová (1585–1645) ctihodná Terezie od svatého Augustina (Luisa Marie Francouzská, 1737 – 1787) Sv. Alžběta Ruská (1864–1918) Sv. Terezie z Lisieux (od Dítěte Ježíše, 1873–1897) Sv. Terezie Benedikta od Kříže (Edith Stein, 1891–1942) Sv. Matka Tereza (1910–1987) bl. Zdenka Cecília Schelingová (1916–1955) Anna Magdalena Schwarzová (1921–2017) Dorothy Stang (1931–2005) Jeanine Deckersová (1933–1985) Cristina Scuccia (* 1988)
Odkazy Literatura Ottův slovník naučný, heslo Řehole. Sv. 21, str. 419 H. Pavlincová a kol., Slovník judaismus – křesťanství – islám. Praha: MF 1994, str. 279n.
Reference
Související články Katolické řády a řeholní kongregace Ženský klášter Milosrdná sestra Řehole Řeholník Vyšehradský hřbitov
Externí odkazy Řeholnice jako trénink přijímání jinakosti?: recenze knihy Kamily Hladké Sestry (Dcera sestry, Želešice, 2021)
Catholic encyclopedia , heslo Monasticism
Kategorie:Řehole Kategorie:Církevní tituly Kategorie:Celibát